Jevgenij Gavrilenkov, vedoucí ekonom největší ruské banky Sberbank, upozornil na novou hrozbu, které čelí ruská ekonomika. Dle jeho názoru by momentální snaha centrální banky o záchranu bankovního sektoru mohla vést k velice vážné krizi. „Pokud bude ruská centrální banka nadále refinancovat banky výměnou za neburzovně obchodovatelné cenné papíry, které je možné generovat bez jakýchkoliv omezení, dostane se bankovní sektor do krize“, řekl Gavrilenkov.
Centrální banka se pomocí této činnosti snaží napumpovat likviditu směrem k bankám, které by jinak mohly skončit v defaultu. „Vzhledem k navýšení úrokové sazby je možné, že banky nebudou schopny splácet své závazky vůči centrální bance. Stejně tak použitý kolaterál není dostatečně kvalitní na to, aby byl schopen pokrýt případné ztráty“, cituje server Business Insider slova ekonoma. Podle Gavrilenkových odhadů by správa dluhu o velikosti 7,3 bilionu rublů mohla banky stát přibližně 1,2 – 1,3 bilionu rublů za rok.
Rusko podpoří významné banky, rozpustí v nich bilion rublů
Elvíra Nabiullinová, guvernérka ruské centrální banky, minulý týden potvrdila, že „centrální banka zvažuje zavedení poskytování úvěrů v zahraničních měnách výměnou za neburzovně obchodovatelná aktiva.“ Těmito aktivy má na mysli cenné papíry, které se obtížně kupují i prodávají, jelikož nejsou obchodované na běžném trhu či burze. Cílem tohoto kroku je uklidnit investory a zajistit jim potřebnou jistotu ohledně zdraví ruského bankovního sektoru.
Gavrilenko však namítá, že se toto opatření mine svou účinností a naopak ještě více zvýší riziko celého sektoru. Poukázal přitom především na hrozbu dalšího oslabení rublu, který tento týden už ztratil skoro polovinu své hodnoty.
Nervozita na bankovním trhu postupně narůstá. Mezibankovní úroková sazba včera vzrostla na 27,3%, což je dle agentury Bloomberg nejvyšší číslo od roku 2006, kdy se začala shromažďovat data o této sazbě. Jasně se tak ukazuje, že banky začínají být nervózní a ztrácí důvěru v kvalitu aktiv ostatních bankovních domů.
Putin: V nejhorším porosteme v roce 2017, nespalujme devizy
Ruský ministr financí Anton Siluanov v pátek přiznal, že „ruské banky momentálně nemají dostatek kapitálu, aby splnily minimální požadavky kapitálové přiměřenosti.“ Z toho důvodu pak dolní komora parlamentu vytvořila návrh zákona o kapitálové injekci, která by zvýšila objem mezibankovní likvidity až o 1 bilion rublů. Důležitost zákona se ukázala tehdy, když prošel všemi třemi koly čtení během jednoho dne. V ostatních případech trvá tento proces několik týdnů.
Na poplach už troubí i investiční banka Morgan Stanley. Ta ve svém čtvrtečním reportu zmínila, že „kromě tlaků na marže, které způsobila centrální banka prudkým zvýšením základní sazby, vzrostlo i riziko defaultu ruských společností, což představuje bezprostřední hrozbu pro bankovní sektor.“
Ruský bankovní sektor tak prochází v posledních dnech řadou změn. Centrální banka například zrušila povinnost bank označovat svá aktiva na trhu, stejně jako jim umožnila používat průměrný měnový kurz z předešlého čtvrtletí, aby zjistily, kolik kapitálu potřebují na pokrytí dluhů denominovaných v zahraničních měnách.
Zápas ruské centrální banky s hedge fondy pokračuje
Otázkou zůstává, zda jsou rozvahové problémy bank spojeny s kurzem rublu nebo mají čistě fundamentální charakter pramenící z hrozby možných defaultů ruských společností. Podle Morgan Stanley připomíná ruský bankovní sektor „polštář mezi centrální bankou a reálnou ekonomikou, který postupně absorbuje všechna rizika od změny sazeb až po silné depreciační tlaky.“
