Koruna tento týden opět posílila, a to o necelých deset haléřů. Aktuální fundamenty jsou pokračujícímu trendu zpevňování nakloněny, ovšem u jednoho z nich jsou patrné poměrně velké rezervy. Co by mohlo sílu domácí měny ještě více podpořit?
Během posledních 14 dnů dosáhla koruna nejsilnější hodnoty od konce kurzového závazku ČNB, která činí zhruba 26,34 za euro. Posun k této úrovni byl podpořen nečekaně lepším odhadem hrubého domácího produktu za první kvartál. Je však tento fundament opravdu dostatečně „silný“, aby česká měna dosáhla udržitelného zhodnocování?
První odhad HDP za 1Q 2017 potvrdil dobrou kondici české ekonomiky. Mezikvartální růst dosáhl 1,3 % při predikci na 0,7 %, meziroční pak 2,9 %, přičemž očekáváno bylo 2,3 %. Dobrá čísla, dokonce jedna z těch nejvyšších v rámci Evropy. Díky za ně tedy, ale proč nerosteme ještě rychleji?
Tuto otázku vztaženou i k vývoji koruny si položil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Podle něj je hlavním důvodem relativně „pomalejšího“ růstu ekonomiky, a tedy i pomalejšího posilování kurzu domácí měny, nedostatek investic.
„Zatím nemáme dispozici strukturu HDP. Měsíční indikátory ale naznačují, že naše chronické potíže spočívající v nízké investiční aktivitě přetrvávají,“ píše Vejmělek v reportu KB Ozvěny trhu. „Loňský propad investic šel na vrub zejména velkým infrastrukturním stavbám financovaných z veřejných prostředků a kofinancovaných z fondů EU. Nepřipravenost projektů a jejich nerealizace se významně dotkla stavebního sektoru, zejména inženýrského stavitelství,“ dodal ekonom.
Stavební produkce je oblastí, které se v posledních letech vůbec nedařilo. Během loňska se v reálném vyjádření propadla o více než 6 %, objem výroby pak klesl na nižší úrovně než v době recese české ekonomiky v letech 2012 a 2013. Otázkou tak zůstává, zda bude lépe.
„Naše prognóza ukazuje, že to nejhorší má stavebnictví za sebou, k vysoké dynamice patrné například v Německu má ovšem daleko. Spíše to letos vypadá na zhruba stejný objem produkce jako loni,“ míní Vejmělek.
Jan Vejmělek (KB): Česko i EU zažívá nezvyklý investiční cyklus
Co z toho plyne pro korunu? Je to jednoduché. „Bez rozjezdu projektů financovaných z prostředků EU se investičního boomu nedočkáme,“ tvrdí hlavní ekonom KB. „Pouze zvýšení potenciálu ekonomiky a růst produktivity zajistí vyšší kupní sílu české měny a její udržitelné zhodnocování.“
I přesto, že má česká ekonomika evidentní rezervy další expnaze, očekává se, že letos i nadále poroste slušným tempem. Poslední odhady agentury Bloomberg, které vychází z průzkumu mezi 24 ekonomy z období od 19.5. do 24.5.2017, ukazují dokonce zlepšení. Nejnovější čísla tvrdí, že domácí HDP poroste:
- Ve 2Q 2017 o +2,4 %
- Ve 3Q 2017 o +2,8 % oproti předchozímu odhadu +2,6 %
- Ve 4Q 2017 o +3,1 % oproti předchozímu odhadu +2,6 %
- A za celý rok 2017 o +2,7 % oproti dřívějším +2,6 %
Nezapomínejme na sazby!
Vývoj koruny byl během tohoto týdne podpořen i vidinou zvýšení úrokových sazeb. Podle dosavadní prognózy ČNB je tento krok odhadován na třetí čtvrtletí 2017. Období závěru roku pak vyjma tohoto odhadu potvrzují i poslední vyjádření představitelů centrální banky.
Podle člena bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendy bude v tomto směru klíčové sledovat data přicházející z české ekonomiky za třetí kvartál. Právě ta by totiž měla potvrdit, zda bude zapotřebí zvýšit sazby na konci roku, či zda bude lepší posečkat až na začátek roku 2018.
Ještě před tímto komentářem se obdobně vyjádřil další člen bankovní rady ČNB Marek Mora. Ten v rozhovoru pro Hospodářské noviny doslova řekl: „My jsme už naznačili, že pravděpodobně v druhé polovině roku začneme úrokové sazby pomalu zvyšovat.“
M.Mora z ČNB pro dnešní @Hospodarky potvrzuje záměr začít zvedat v druhé pol.roku sazby.Totéž naznačil včera i Nidetzky, opatrněji i V.Benda pic.twitter.com/kvDtxBoKjG
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) 19. května 2017
ČNB a vývoj měnové politiky. Čtěte dvakrát
Během tiskové konference, která následovala po posledním měnověpolitickém zasedání bankovní rady ČNB, uvedl guvernér banky Jiří Rusnok, že pokud by kurz koruny, který má teď sloužit v podstatě jako nástroj neutralizace měnové politiky, se i nadále pohyboval kolem původní intervenční úrovně 27,00 za euro, případně i oslaboval, vznikla by logická potřeba odpoutání sazeb o nulových úrovní.
Při pohledu na současný vývoj české měny je však patrné, že jsme se od výše zmiňované úrovně poměrně odpoutali, a to ve prospěch silnějšího hodnot. Na druhou stranu, do otázky zvýšení sazeb vyjma kurzu mohou promlouvat další fundamenty jako například současný stav domácího realitního trhu.
Rusnok (ČNB): Trh je klidný. Zásah není potřeba, i tak je stále ve hře. Kdy?
Když do hry vstoupí ceny nemovitostí
Situace českého realitního trhu je poměrně napjatá. Ceny nemovitostí v závěru roku 2016 zrychlily vůbec nejvíce v rámci zemí Evropské unie. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je to důsledek především extrémně uvolněné měnové politiky ČNB.
Ceny nemovitostí v ČR zrychlily v závěru min. roku nejvíce z EU zemí=>vliv přeuvolněné měn. politiky, řešení dle ČNB: zpřísnění regulace pic.twitter.com/jPp74SRUA2
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) 23. května 2017
Očekávání pro letošní a příští rok nejsou o moc jiná. Podle studie Trend Report 2017, která přináší přehled českého nemovistotního trhu, by ceny realit měly v roce 2017 dále růst o 10 % a v roce 2018 pak o 7,5 %.
Česká národní banka si je současného stavu cen realit vědoma, a proto přistoupila k opatřením, jako je zrušení 100% hypoték. Na stole parlamentu pak stále leží zákon o ČNB, který by bance dovoloval další omezení poskytování hypoték, a to v podobě nastavení limitů hypotečních úvěrů. Pravdou však je, že tento zákon do říjnových voleb pravděpodobně přijat nebude, tudíž se začátek jeho účinnosti značně prodlouží.
Jiří Rusnok: Přijetí novely zákona o ČNB je ohroženo
Trend rostoucích cen nemovitostí rovněž vstupuje od inflace, a to v podobě tzv. imputovaného nájemného. Váha této složky v rámci celkového spotřebního koše letos vzrostla díky změně její struktury, kterou provedl Český statický úřad. Například váha nových bytů se skokově zvýšila z 8 % na 26,3 %, pro mimopražské regiony dokonce na 27 %.
Jedna z příčin zrychlující inflace v letošním roce – změna metodiky ČSÚ při výpočtu inflace zvyšující vliv cen nemovitostí v CPI (0.3ppt) pic.twitter.com/FcCftmpupW
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) 25. května 2017
Pokud by tak došlo na situaci, kdy ceny nemovitostí porostou a s nimi i zmiňované imputované nájemné, inflace by se mohla postupem času dostávat až výrazně nad cíl ČNB. To by bankovní radu mohlo donutit k utažení měnové politiky právě prostřednictvím navýšení úrokových sazeb.
Na druhou stranu, viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík je přesvědčen, že pro ukočírování vývoje českého realitního trhu jsou mnohem lepším nástrojem makroprudenční opatření – např. limity přístupu k hypotékám – než případné zvýšení sazeb.
A jaký vývoj úroků je vlastně očekáván? Průzkum agentury Bloomberg v tomto směru pracuje s rychlejším utahování měnové politiky. Dotazovaní ekonomové vidí hlavní sazbu ČNB ke konci letošního roku ještě na současné úrovni na 0,05 %. Do června 2018 by se však měla posunout na 0,25 % a do března 2019 pak na 1 %. Co se týče vývoje 3měsíční mezibankovní sazby PRIBOR, ekonomové očekávají během druhého a třetího kvartálu 2017 úroveň 0,3 %, ve čtvrtém by pak mělo dojít na zvýšení na 0,49 %.
