Čínská snaha stimulovat druhou největší ekonomiku na světě je, dle posledního průzkumu analytiků, prozatím bohužel nedostatečná k tomu, aby růst tamní ekonomiky dosáhl vládou vytýčeného cíle ve výši 7,5 procenta.
Čtrnáct z 22 respondentů v průzkumu Bloomberg uvedlo, že Čína bude muset „nějak“ zvýšit motivaci ke splnění cíle růstu ekonomiky v roce 2014, a to i poté, co růst během druhého čtvrtletí zrychlil. Největší riziko ekonomové spatřují v situaci ve stavebním průmyslu.
Veškeré další kroky by měly probíhat formou mini-stimulačních opatření ve formě investic do infrastruktury, daňových škrtů či uvolněnější měnové politiky s cílem podpořit úvěrování. Premiér Li Kche-čchiang se snaží splnit svůj vytyčený cíl, aniž by se uchýlil k širším stimulačním balíčkům a vystavil se tak vyššímu zadlužení.
„Mini-stimulační opatření budou využívány nepřetržitě, vlna za vlnou, tak aby se ekonomiku podařilo stabilizovat,“ uvedl Hu Yifan, hlavní ekonomka z hongkongské společnosti Haitong International securities Group. A dále uvedla, že „vláda dále uvolní měnovou politiku, „obecnější“ formou snížení povinných minimálních rezerv bank, aniž by se uchýlila ke snížení sazeb.
Čínská ekonomika rostla v druhém čtvrtletí letošního roku o 7,5 % oproti minulému roku. Investice do aktiv s pevným výnosem, jako jsou například dluhopisy, v průběhu červnového měsíce zrychlily, což bylo poprvé od srpna minulého roku.
Zatímco ekonomové z největších bankovních domů jako jsou JPMorgan Chase, Citigroup a HSBC Holdings zvýšili svůj odhad růstu na základě makro dat z minulého týdne, medián odhadů v měsíčním průzkumu agentury Bloomberg zůstal prozatím nezměněn. Analytici odhadují, že by ekonomika v roce 2014 měla růst o 7,4 %, což bude nejpomalejší tempo od roku 1990.
Sedm z dotazovaných analytiků uvedlo, že současná stimulační opatření jsou dostatečná pro dosažení vytyčeného cíle. Jeden z nich dokonce uvedl, že současná opatření budou tak efektivní, že vláda bude muset v druhé polovině roku přistoupit k restriktivní politice.
Ze sedmi uvedených největších rizik pro ekonomiku, byl nejvýznamnější faktor šedého bankovnictví, nadměrná kapacita v průmyslu, zpomalení růstu rozvíjejících se ekonomik či vládní antikorupční kampaň.
Hlavní zprávou, která bude sloužit jako indikátor možného budoucího vývoje, je zítřejší index nákupních manažerů PMI, který by měl za červenec pravděpodobně vykázat růst na 51,0 z červnových 50,7 bodu, na základě mediánu odhadů.
Analytici jsou prozatím rozdělení v názoru na to, zda dojde k snížení bankovních rezerv v druhé polovině roku. Osm ze šestnácti dotazovaných očekává minimální 0,5% snížení do konce roku. Rovněž se nepředpokládá, že by mělo dojít k jakémukoli snížení centrální sazby.
„Očekáváme, že ekonomický růst opět ke konci roku zpomalí a to především díky situaci v realitním trhu,“ uvedl Qinwei Wang, ekonom ze společnosti Capital Economics.
Další z průzkumů agentury Bloomberg zjistil, že banky budou pravděpodobně nabízet diskontované sazby hypoték během druhé poloviny roku, právě z důvodu toho že očekávají, pokles na straně poptávky.
