Popularita bitcoinu roste, ale takhle to asi být nemělo…

Cena bitcoinu v poslední době prudce roste. Po uplynulém víkendu se vyšplhala až nad hladinu 2200 dolarů. Ještě v březnu se přitom obchodovala pod 1000 USD. Z tohoto vývoje se mohou radovat spekulanti, jenže těm, kdo usilují o globální rozšíření této kryptoměny jakožto alternativy k tradičním měnám kontrolovaným centrálními bankami, to však příliš neposlouží. Proč?

Bitcoin jako reklama

Bitcoin se stává módní záležitostí. V médiích se například stále častěji objevují titulky typu „V internetovém obchodě firmy X lze platit bitcoinem“ či „Firma Y vyplácí část výplaty v bitcoinech“. Nejde však spíše o snahu, jak si udělat reklamu? Zda se díky možnosti placení v bitconech firmám ve výsledku nějak výrazněji zvedne obrat, je otázkou. Dostupné informace zatím spíše ukazují, že přínosy takového kroku jsou zatím velmi omezené.

Také kupříkladu první německý experiment s vyplácením části platů zaměstnanců v bitcoinech přinesl spíše zklamání. Nešlo prý o nějakou objemnou částku; německý internetový časopis t3n podle serveru Wirtschaftswoche vyplácel svým zaměstnancům v bitcoinech jen tolik, aby si člověk mohl jednou za měsíc vyhodit z kopýtka ve vybrané kavárně nebo rychlém občerstvení. Samotným zaměstnancům se taková originální výplata prý docela zamlouvala. Jenže i přes rychlý růst ceny bitcoinu musela firma tyto výplaty zastavit, protože mobilní platební služba pey.de, přes kterou zaměstnanci digitální měnu dostávali, tuto službu kvůli nedostatečné poptávce zrušila.

Transakce prováděné v bitcoinech jsou zatím spíše jen okrajovou záležitostí. Podle německé centrální banky se denně na celém světě uskuteční 350 tisíc transakcí v této digitální měně, a to v porovnání se 77 miliony bezhotovostních transakcí, které denně proběhnou jen v Německu, uvádí německý server Wirtschaftswoche. A obchodů, které bitcoiny jako platební prostředek přijímají, je zatím jen hrstka – u nás je to podle portálu Coinmap.org něco přes 200 míst, v Německu podle serveru btc-echo přijímá kryptoměnu jen něco přes 100 firem, v Rakousku a Švýcarsku dohromady prý všehovšudy jen asi dvacítka firem.

Kryptoměny na vzestupu, trh překonal 66 miliard. Už je máte i vy?

Bitcoinová bublina

Rostoucí bitcoinová horečka se tudíž nezakládá ani tak na jeho přednostech a výhodách oproti běžným platebním prostředkům, ale spíše na vývoji ceny. Mnozí investoři způsobu fungování bitcoinu vůbec nerozumí a původní záměr, pro který byla kryptoměna vytvořena, je v podstatě nezajímá. Hlavní příčina cenového boomu je tedy zřejmě stejná jako u jakékoli jiné bubliny – zprávy o výrazných růstech přitahují nové spekulanty, kteří ženou cenu dále vzhůru.

A vysoká volatilita kurzu je právě problém, který plošnějšímu rozšíření bitcoinu pro praktické účely zřejmě brání. V historii této kryptoměny zatím po vysokých cenových růstech vždy následovaly také značné propady. Už jen spekulace kolem povolení bitcoinového fondu ETF v USA se v posledních měsících na kurzu výrazně podepisovaly. A důvodů, proč by se cenový trend mohl již brzy zvrátit, je vícero. Stále znovu se například objevují diskuze o možném „hard fork“, tedy o změně v bitcoinovém protokolu, která znamená rozdělení blockchainu na více větví s vlastními pravidly. Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to pro cenu BTC výrazný posun směrem dolů.

Rizika a nebezpečí

Dalším problémem, který na bitcoin nevrhá příliš dobré světlo, je jeho kritika ze strany státních institucí a regulačních úřadů, a to ze dvou důvodů. Jedním je právě již zmíněná vysoká volatilita – například německá centrální banka nedávno varovala tamní investory, že bitcoin je jen předmětem spekulací, jehož cena se rychle mění. „Z našeho pohledu není bitcoin žádný vhodný prostředek uchování hodnoty. To ukazuje jednoduchý pohled na vývoj jeho kurzu, který je velmi náchylný k výkyvům,“ uvedl člen výkonné rady spolkové banky Car-Ludwig Thiele.

Německá centrální banka varuje: Bitcoinu nevěřte!

Dalším důvodem, proč je bitcoin často na pranýři státních institucí, je fakt, že jsou kryptoměny v hojné míře spojovány s kriminální činností. Oblíbeným cílem hackerů jsou již samotné digitální měny. Řada takových útoků na kryptoměnové peněženky a burzy, jako například MtGox či BitFinex, již připravila o peníze mnohé uživatele. Bitcoin je díky téměř absolutní anonymitě transakcí i vysoké ceně navíc ideální měnou pro další nelegální činnosti, jako je obchod s drogami, praní špinavých peněz či kyberútoky.

Posledním takovým případem byl virus s názvem WannaCry, který zašifroval přes 200 tisíc počítačů po celém světě, přičemž jeho tvůrci požadovali za obnovení přístupu k datům výkupné právě v bitcoinech. Nyní se podle švýcarského serveru Neue Zürcher Zeitung navíc proslýchá, že tento útok mohl být využit k infikování napadených počítačů dalším skrytým virem tak, aby se dalo tajně využít jejich výpočetní síly. Pro těžbu kryptoměn je právě potřeba vysoká výpočetní síla, energie a čas. Těžaři proto disponují počítači s vysokým výkonem, případně si je pronajímají. Pokud by však nyní mohli těžit kryptoměnu tajně na pozadí mnoha počítačů po celém světě, toto přirozené omezení do jisté míry padá.

Další zajímavou skutečností je fakt, že epicentrum obchodu s bitcoinem je značně proměnlivé. Zatímco ještě na začátku roku byl bitcoin téměř výlučně v rukách Číňanů, jeho těžiště se přesunuje do Japonska, kde se prý v současné době odehrává více než polovina transakcí.

Bitcoin pokořil 1400 dolarů. Pomohli mu Japonci i velcí investoři

Popularita na obtíž

Je tedy dobré znamení, když se hodnota měny, o které se tvrdí, že slouží také jako ochrana před inflací, během několika málo týdnů zdvojnásobí? Zvyšuje taková proměnlivost důvěru? Může se za takových okolností měna stát všeobecně přijímaným globálním platebním prostředkem? Jak vlastně stanovovat ceny za reálné produkty v takové měně, jejíž hodnota se co chvíli výrazně mění?

Zatím vše hovoří spíše proti tomu, že by se bitcoin mohl v dohledné době stát vážně míněnou konkurencí tradičním měnám. Zda k tomu někdy dojde, je otázkou. Bitcoin vznikl s cílem vytvořit bezpečný peněžní systém, který funguje nezávisle na státní kontrole a bankách a zároveň urychluje transakce a minimalizuje náklady. Svůj původně zamýšlený účel však může plnit jen v případě, že se jeho cenový vývoj normalizuje. Pravdou je, že jeho rostoucí popularita u spekulativních investorů jej od tohoto cíle zatím spíše vzdaluje.

Newsletter