Solární monstra v Anhui: Čína investuje do obnovitelných zdrojů

Čína je známá jako místo, kde dostávají zelenou obří až futuristicky působící projekty. Ty se momentálně odehrávají především v oblasti energetiky. Vláda v Pekingu tak i za pomoci soukromého kapitálu investuje ohromné částky do výstavby moderních solárních či větrných elektráren. Stěžejním je pro její plán rok 2020, avšak již letos počítá se spuštěním řady revolučních zařízení. Jedním z nich má být největší plovoucí solární stanice na světě.

Pokud bychom vytvářeli seznam nejméně přívětivých míst ke spokojenému a dlouhému lidskému životu, jednu z předních příček by jistě obsadila narychlo industrializovaná čínská města. Tyto dělnické megapole šedi a smogu totiž sice stojí za výrazným ekonomickým růstem Číny v posledních třiceti letech, zároveň se však stávají předním důvodem světové, ale i domácí kritiky komunistické vlády jedné strany. Jejich efekt na zdravotní stav stále sebeuvědomělejších Číňanů je vskutku ničivý. Ročně totiž předčasně připraví o život až statisíce z nich. Alespoň to tedy tvrdí studie amerického institutu Health Effects Institute (HEI) z roku 2015, jež mimo jiné využívá informace ze zdravotních databází financovaných Bill & Melinda Gates Foundation. Dle ní právě v daném roce způsobilo znečištění životního prostředí smrt více jak 4,2 miliónů lidí na celé planetě, přičemž nejvíce neštěstí připadá na Čínu a Indii.

V případě prvně jmenované se pak uvádí jako jeden z hlavních problémů přílišné využití fosilních paliv v energetice a průmyslu a následné silné znečištění ovzduší. Dosud spíše aktivistický problém se tak pomalu přesouvá do roviny silné brzdy ekonomického růstu i potenciálního politického ohrožení monopolního postavení čínských komunistů. Ti se proto rozhodli jednat a ohlásili plány na dosud bezprecedentní investice do „zelených technologií“. Ty přitom budí zájem nejenom ekologů, ale i zahraničních investorů.

Dohnat a předehnat

Právě „země středu“ totiž plánuje řešit své enormní environmentální problémy masivním přesměrováním veřejných prostředků do výstavby obnovitelných zdrojů energie. Směrodatnou je zde přitom strategie čínského Národního energetického úřadu, který na počátku minulého roku zveřejnil návrh budoucích investic. Ty by měly do roku 2020 dosáhnout astronomických 2,5 biliónu yuanů (cca 290 miliard liber) a vytvořit tak zhruba 13 miliónů nových pracovních míst. Fotovoltaika má pak tvořit nezanedbatelnou součást tohoto budoucího energetického mixu. Jiná zpráva plánovací komise poté počítá s tím, že do solární energetiky by měla v rámci současné pětiletky plynout částka rovnající se 1 biliónu yuanů.

Dosud existující kapacity na již tak poměrně rozvinutém čínském trhu by se tak měla navýšit zhruba třikrát, přičemž odborníci odhadují, že světlo světa by mohlo spatřit až 1000 nových solárních elektráren rozličné velikosti. Tím se Čína fakticky pasuje do role průkopnické země v tomto oboru a to zvláště poté, kdy Spojené státy po zvolení Donalda Trumpa prezidentem nastolily opačný kurs. Nutno však poznamenat, že Peking se na svůj nástup připravoval již delší dobu. Ostatně dle dat Bloomberg New Energy Finance již v roce 2015 investoval do domácích kapacit obnovitelných zdrojů energie 102 miliard USD, tedy více než dvojnásobek oproti Americe. Právě ta spolu s řadou západních zemí dle odborníků začíná v tomto odvětví zaostávat a záměrně nevyužívá mnohamiliardovou investiční příležitost, kterou nové technologie skýtají.

Zaplavme doly

Konkrétním a více než demonstrativním příkladem nově nastaveného kurzu je plovoucí solární elektrárna v provincii Anhui. Ta má být největším podobným zařízením na světě, přičemž pro investory je zajímavá především její koncepce. Za celým dílem stojí tamní společnost Sungrow Power Supply, která ji vystavěla na místě bývalého uhelného dolu, který se díky přehnané těžební činnosti před několika lety zhroutil. Dle informací čínských médií tak na místě vznikla plovoucí plošina nesoucí na sobě více než 160 tisíc solárních panelů, jejichž kombinovaný výkon má sahat až ke 40 megawattům. Spuštěna byla na konci loňského roku a má nadále přinášet elektrickou energii pro zhruba 15 000 domácností.

Již v dubnu má však být překonána novým projektem firmy China Three Gorges Corp., jež ve stejné provincii buduje podobnou elektrárnu v hodnotě 150 miliónů USD. Její výkon by měl být až 150 megawattů. Dané stavby se tak pravděpodobně zařadí k již existujícím TOP projektům, které čínské společnosti ať již doma či ve spolupráci s jinými firmami v zahraničí vlastní. Ostatně jen v roce 2016 měly mimo čínské území směřovat energetické investice v hodnotě více než 30 miliard. I díky nim tak dnes najdeme čínský kapitál v pětici největších výrobců solárních panelů či mezi největšími producenty vodních turbín.

Zpátky ani krok

Jak se tedy zdá, Čína se rozhodla stát se světovým lídrem v oboru obnovitelných zdrojů. V rámci jeho splnění je připravena investovat doma i v zahraničí ohromné částky a vyhledávat nové partnery. A přestože některá zveřejněná data a ohlášené projekty budí tu a tam více než skeptické reakce odborníků, nový směr je, zdá se, již pevně dán.Otázkou zůstává, jak z tohoto trendu dokážou západní společnosti a investoři profitovat.

Článek původně vyšel na serveru Monty Rich

Newsletter