Sociální sít básníků „Poetizer“: Žádné závody krásy a úspěchu

Sociální sít básníků Poetizer chce umocnit hlas všech, kdo chtějí akcentovat sociální nespravedlnosti a zároveň pomoci překlenout mezilidské bariéry, které tak často politici uměle vytvářejí pro své zájmy. Na Poetizeru totiž nezáleží, jak jste bohatý, jaké jste národnosti nebo jakou máte víru. V poezii, sdílení zážitků z lidské existence jsou si všichni rovni. V rozhovoru pro server Roklen 24 to říká zakladatel sociální sítě Poetizer Lukáš Sedláček.

Psaní poezie je kreativní činnost, nutí to přemýšlet, s něčím přijít. Píšete Vy sám básně?

Ano, píši. Poslední dobou méně než bych si přál, ale moc doufám, že budu mít v budoucnu více času se psaní poezie věnovat. Psaní básní je pro mě něco jako zpověď – nutí mě být naprosto upřímný při pozorování jak svého okolí, tak sebe, nic nezakrývat, nic netajit, a to ani před sebou samým. Zároveň mě psaní básní nutí zamyslet se hlouběji a komplexněji nad svými emocemi a myšlenkovými pochody a pokusit se najít smír mezi nimi. Snaha pojmenovat nepojmenovatelné je vyčerpávající, ale když se podaří se pravdě alespoň trochu více přiblížit, tak mám pocit objevitele nové, dokonalé krajiny.

Pamatujete si na svoji první báseň?

Napsal jsem ji asi ve svých devíti letech spolužačce na základní škole, byla celkem dobrá. Už ani nevím, jak se ta holka jmenovala, ale pamatuji si, jak ji po přečtení zmuchlala, odhodila do koše a řekla mi, že jsem trapný, že kopíruji cizí básníky a odešla. Mělo mě to asi spíše povzbudit v další tvorbě, ale tehdy mě to odradilo a k psaní básní jsem se vrátil, až když jsem začal studovat na vysoké škole. 

Kdo přišel s vůbec prvním nápadem na sociální síť Poetizer?

Byl jsem to já, napadlo mě ji vytvořit, když jsem jednoho dne na jaře ve Stromovce psal básně, které mě napadly, do mobilu a pak přemýšlel, co s nimi dál dělat, aby neskončily opět v šuplíku.

Kdy jste spustili první verzi?

V roce 2015 na jaře. Jednalo se ještě o starou verzi, a to pouze appku pro Android mobily. 

Zjišťovali jste, jaký je o poezii ve světě zájem? Jaké jsou trendy? Existují relevantní průzkumy?

Zjišťovali jsme důkladně po dobu celého roku, dříve, než jsme se rozhodli založit startup oficiálně a začali oslovovat investory. Zjištění z průzkumů nás právě přimělo k tomu se do rozjezdu plně vrhnout – analýza přinesla o mnohem lepší čísla, než která jsme očekávali. Obliba poezie globálně roste a s tím i prodeje básnických sbírek, jejichž prodej roste o 25 procent meziročně. Pouze v USA 12 procent populace čte nebo píše poezii, což je okolo 40 miliónů obyvatel, nemluvě o dalších trzích po celém světě, kde se poezie těší historicky vysoké oblibě. Největší skupinou osob se zájmem o poezii se stávají globálně mileniálové, což bylo pro nás překvapivé a zároveň povzbudivé zjištění. Nejprodávanější básníci na světě jako třeba Rupi Kaur či Atticus jsou mileniálové. 

Jaká je cílová skupina sociální sítě Poetizer? Pokud to lze vůbec specifikovat.

Primárně mileniálové. Z dosavadních kampaní, které jsme spustili, lze vyčíst, že čím mladší je věková skupina, tím větší zájem má o poezii. Zároveň je to cílová skupina, která nemá problém s publikací básní na internet, digitálna se nebojí a stejně jako my jsou toho názoru, že každý má mít tu možnost objevit krásu poetického vyjádření a začít psát, jsou přející a chtějí dát sobě i dalším šanci.

V jakých zemích vidíte největší potenciál růstu?

Krom Severní Ameriky, kde je nyní rostoucí trend hlavně díky takzvaným Instapoets, tak v Jižní Americe a v Asii.

Máte zpětnou vazbu od českých básníků? Vyzkoušeli si něco napsat na Poetizer?

Českých básní je na Poetizeru již okolo 40 tisíc, tak se nám hůře zjišťuje, které z nich byly napsány básníky s velkým ´b´ neboli ´básníky profesionálními´. Věřím ale, že tam i tito lidé publikují. Chceme poezii rozšířit co nejvíce mezi co největší počet lidí, proto také umožňujeme a podporujeme sdílení básní mimo naši platformu s tím, že necháváme na uživatelích samotných, jaké básně se jim líbí. Jak pravila Margaret Wolfe Hungerford, „krása tkví v oku pozorovatele“.

Můžete vysvětlit, jak Poetizer funguje? Kdo a jak může na síť přispívat?

Funguje jako sociální síť podobná jiným sociálním sítím, a to jak na mobilních appkách, tak na počítači, ale s tím, že je určená a designovaná čistě pouze pro poezii. S tím souvisí minimalistický design pro vyniknutí síly slova, možnost mít rozepsanou báseň a publikovat ji, až když je hotová, a možnosti editace přizpůsobené potřebám básníků. Stačí se zdarma registrovat a uživatel objevuje denně nové básně od dalších uživatelů, může je začít sledovat, hodnotit, komentovat, zároveň může snadno publikovat své básně kdekoliv pomocí appky či počítače, a to jak již své starší básně pomocí funkce copy-paste do Poetizeru či úplně nové, které jej napadnou kdekoli se nalézá.

Co všechno musí autor udělat, aby mohl psát básně?

Pouze se rychle a snadno zaregistrovat na webové stránce www.Poetizer.com či při spuštění appky v mobilu. Trvá to jen chvíli a nic to nestojí.

Jaké jsou výhody Poetizeru oproti klasickému printu?

Poetizer můžete mít kdekoli s sebou, ukládat si v něm nekonečný počet cizích či svých básní a nikdy nemůžete o obsah přijít. Zároveň print vám neumožňuje komunikovat se svými fanoušky a vědět, kolik lidí vás sleduje a má případně zájem si pořídit jednoho dne vaši básnickou sbírku také v printu.

Jak máte vyřešena autorská práva?

Jakmile dá někdo něco online, tak nelze zabránit šíření dál, ale uživatelé mají plná práva k publikaci svých básní v printu, tj. nikdy nebudeme vydávat jejich sbírky bez jejich svolení.

Máte v plánu Poetizer monetizovat? Zvažujete inzerci?

Monetizaci jsme měli důkladně promyšlenou, než jsme začali oslovovat investory díky mé ženě Johaně, která táhla celý rozvoj Poetizeru. Právě na základě byznys plánu jsme dokázali získat investici při velice dobrém ohodnocení pět milionů eur, žena vedla jednání s investory a podařilo se jí zajistit částku 225 tisíc eur za 4,5% podíl. Inzerce je pouze jedna forma monetizace, ale neplánujeme klasickou inzerci na všechny možné produkty a služby jako na klasických sociálních sítích.

Jaký je postup, pokud by autor chtěl své texty vydat knižně?

Toto se uživatelé brzy dozví, a to již nejspíše v tomto roce. Určitě budeme v této oblasti nápomocni.

Myslíte si, že můžete oslovit generaci mileniálů, kteří opouštějí sociální sítě jako Facebook?

Ano, myslíme. Hlavní důvod pro únik z těchto klasických sociálních sítí uvádějí mileniálové pocity úzkosti, méněcennosti a deprese, které jim tyto sítě evokují. Oproti sociálním sítím postavených na akcentování předstírání a povrchnosti, kdy se lidé snaží být často více dokonalejšími, úspěšnějšími a krásnějšími, stavíme Poetizer na myšlence minimalismu a hodnotě pouze psaného projevu, při kterém nikdo nemusí nic předstírat. Žádné závody krásy a úspěchu na něm nenaleznete.

Jaký je Váš názor na Instapoets? Byla to pro Vás inspirace?

Inspirace nikoliv, myšlenka Poetizeru vznikla před slávou Instapoets. Nemám proti nim nic. Naopak, výrazně nám pomáhají, neboť navykají lidi na básně v digitálním prostoru. Stále více Instapoets a mně také však vadí jednak inzerce na Instagramu ze všech stran a na vše, tak podvědomé tlačení uživatelů k užívání grafického obsahu pro větší úspěch postu (nemluvě o nemožnosti napsat a editovat si v něm báseň) a přizpůsobování formátu básně diktátu Instagramu.

Kolik má Poetizer aktuálně uživatelů? Jaká čísla by pro Vás byla úspěch?

Aktuálně má 25 tisíc uživatelů a chtěli bychom počet zdvojnásobit během nejbližších několika měsíců, přičemž více než dramatické navýšení počtu uživatelů je pro nás v tuto chvíli klíčové pro zajištění maximální uživatelské spokojenosti, bezchybného rozvoje dalších funkcí a zjištění, jaká forma propagace funguje pro nás nejvíce efektivně. V dlouhodobém horizontu míříme na stovky milionů uživatelů, ale je důležité si pěkně poctivě a profesionálně odpracovat každý krok růstu. Na zázraky nespoléháme. Hlavně na profesionální provedení

Jak velký tým se nyní na Poetizeru podílí?

Nyní máme již 12 osob a stále tým rozšiřujeme.

Sháníte investory?

Investory jsme již sehnali pro vývoj a spuštění nové a komplexnější podoby Poetizeru, rozjetí propagace na trhy USA a Kanadu a k úhradě elementárních nákladů. Pro další investiční kolo, po kterém plánujeme uvést již i dílčí monetizační prvky, budeme shánět další investory, a to již nyní od února. Poptáváme takové investory, kteří chtějí být součástí globálně ambiciózního českého startupu a pomáhat mu nejen finančně k dalšímu rozvoji. Máme velké štěstí, že naši dosavadní investoři jsou právě takoví a jsou nám ohromnou oporou.

Jaké máte krátkodobé cíle?

Zjištění co nejefektivnější formy propagace pro globální šíření Poetizeru a její cenu na jednoho nového uživatele, zdvojnásobení počtu uživatelů, dosažení maximální spokojenosti a retence uživatelů, rozšíření a konsolidace týmu, naprogramování dalších dodatkových funkcí a zajištění financí při dalším investičním kole.

Jaká je Vaše vize? Jak byste si představoval Poetizer za pět let?

Vize je, aby měl Poetizer stovky milionů uživatelů, a stál tak po boku již zaběhlých sociálních sítí. Co se týče obecného povědomí a finanční soběstačnosti, aby byl klíčovým partnerem pro všechny, kdo chtějí publikovat své básně, a pomohl nalézt nové vycházející básnické talenty.

Chceme také umocnit hlas všech, kdo chtějí akcentovat sociální nespravedlnosti a zároveň pomoci překlenout mezilidské bariéry, které tak často politici uměle vytvářejí pro své zájmy. Na Poetizeru totiž nezáleží, jak jste bohatý, jaké jste národnosti nebo jakou máte víru, v poezii, sdílení zážitků z lidské existence jsou si všichni rovni.  Za pět let bychom si představovali Poetizer s třemi miliony spokojených uživatelů, zavedením všech monetizačních prvků a uvedením do většiny zemí světa.

Lukáš Sedláček po studiích oborů mezinárodní teritoriální studia, evropská studia a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity, religionistiky a hebraistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a po vystudování mezinárodních vztahů na University of Cambridge (článek zde během studií), působil Lukáš Sedláček na Úřadu vlády, Ministerstvu obrany, v neziskové organizaci Ano pro Evropu a v O2. Současně přednášel na zahraničních univerzitách v Praze mezinárodní vztahy a byznys etiku a zastával funkci prezidenta českého spolku absolventů Oxfordu a Cambridge. V roce 2010 založil a od té doby vede European Leadership & Academic Institute v Praze (ELAI), firmu, která poskytuje firemní vzdělávání s osobnostmi českého byznysu a realizuje nejrozsáhlejší událost k inovacím, Týden inovací ČR. Věnuje se také publicistice, sochaření, přednášení, psaní a poezii.   

 

Newsletter