Lidé v historii nikdy nebyli bohatší než nyní, což mimo jiné znamená, že si nikdy nemohli dovolit dopřát tolik dobrého jídla jako teď. Obezita, která se stává jednou z nejpalčivějších civilizačních chorob, tím pádem maluje na první pohled tak trochu paradoxní obrázek světa, kdy bohatí lidé jsou v průměru hubenější než lidé chudí. Štíhlost jako by se v posledních desetiletích stávala jaksi stále nákladnějším výdobytkem.
Jak známo, bezkonkurenčně nejobéznějším národem na zemi jsou Američané. Podle dat amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention, CDC), která prezentuje server Vox, je v USA obézní zhruba třetina mužů a čtvrtina žen. Kolem 40 % populace pak trpí alespoň nadváhou. Růstový trend v oblasti problémů s váhou je nicméně možné sledovat v takřka celém vyspělém světě.
Pokud bychom pátrali po vinících obezity moderního člověka, mezi hlavními příčinami by nás jistě napadl stále více sedavý způsob života. Několik o něco méně zřejmějších důvodů však prezentoval server Vox. Poukazuje například na fakt, že zdravější jídlo je nyní dražší než to nezdravé. S tím dál souvisí to, že naše běžná jídla počtem kalorií a objemem sacharidů a tuků stále více připomínají dezerty. Svůj vliv má také to, že se častěji stravujeme mimo domov, přičemž restaurace od roku 1950 více než zečtyřnásobily servírované porce.
Ekonomie obezity: Kdo má na svědomí, že svět tloustne?
To nás ovšem přivádí k myšlence, že samotní obézní lidé nemusí být viníky, nýbrž jsou oběťmi zákonů konzumní společnosti. Koneckonců, jak dále vysvětluje Vox, dnešní společnost je neustále bombardována reklamami, které dominantně prezentují nikoliv produkty odpovídající zdravému životnímu stylu, ale všemožné sladké i slané pochutiny, které mají do dietních jídel na hony daleko.
Státní boj s obezitou. „Hamburgerová“ daň plní rozpočty
Celá věc je však ještě o mnoho horší. Vědci z kanadské York University totiž zjistili, že i když by se člověk stravoval totožně a vyvíjel by stejné fyzické aktivity, v současné době by byl tlustější než před několika dekádami. Rozsáhlý výzkum, který byl publikován v odborném časopise Obesity Research & Clinical Practice, dospěl k jednoznačnému závěru, že udržet se v kondici je nyní o dost složitější než v minulosti.
Studie zkoumala údaje o stravě a fyzické aktivitě u více než 36 tisíc Američanů v letech 1971 až 2008. Vědecký tým se následně zaměřil na porovnání roku 1988 a 2006, přičemž ze závěrů vyplývá, že člověk se stejnými stravovacími a pohybovými návyky měl v roce 1988 v průměru o 2,3 nižší BMI (body mass index, index tělesné hmotnosti) než v roce 2006. Výpočty také ukázaly, že po roce 2000 byli lidé zhruba o 10 % těžší než v 80. letech – přestože dělali to samé, aby si udrželi svou váhu.
„Výsledky naší studie naznačují, že pokud jste ve věku 40 let, budete muset jíst ještě méně a cvičit více, abyste zabránili přírůstku hmotnosti, než kdybyste ve věku 40 let byli v roce 1971,“ citoval server Wired profesorku Jennifer Kuk, jednu z autorek. Výzkum nicméně napovídá, že faktory, jako je strava a fyzická aktivita, tvoří jen malou část vysvětlení, pokud jde o důvody, proč jsou hladiny BMI na vzestupu. „Mohou existovat další konkrétní změny, které přispívají ke zvýšení obezity nad rámec stravy a cvičení,“ říká Kuk.
Čtyři způsoby, jak lze zhubnout díky behaviorální ekonomii
Podle autorů lze hlavní příčiny hledat spíše ve stresu, rytmu stravování, užívání léků, genetice, také v znečišťujících látkách v životním prostředí a bakteriích ve střevech, ale třeba i v nadměrném vystavení světlu v nočních hodinách. Ověření kauzálních vztahů mezi těmito fenomény nicméně vyžaduje další zkoumání.
