Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna testuje 25,30 za euro.

Americké úroky zase o něco vyšší, u evropských si počkáme

Americká centrální banka dle očekávání zvýšila úrokové sazby. K tomu navíc představila prognózu pracující s ještě rychlejším tempem dalšího růstu úroků. Dnes po ní štafetu převezme evropská kolegyně. V jejím případě si však na úrokový hike ještě nějakou dobu počkáme. I tak bychom se ale mohli v debatě o utahování evropské měnové politiky o něco posunout.

Ale popořadě, Fed během včerejšího zasedání zvýšil sazby o 25 bazických bodů do pásma 1,75-2 %, vedle toho pak o 20 bodů navýšil i sazbu IOER, kterou je úročena hotovost bank uložená u té centrální nad rámec kapitálových požadavků. Souběžně s tím byla představena aktualizovaná prognóza, ve které guvernér Powell a spol. pracují s celkem čtyřmi koly navyšování úroků během letošního roku oproti původním třem. Posunut výše byl i odhad pro rok 2019, kdy by se úroky měly dostat nad svou neutrální úroveň.

Proces úrokové normalizace by dle Fedu měl nadále probíhat pozvolným tempem, což bude v souladu s udržitelnou expanzí ekonomiky, silným trhem práce a inflací poblíž symetrického inflačního cíle na 2 % ve střednědobém období. Rizika aktuální prognózy byla vyhodnocena jako zhruba vyrovnaná. V rámci toho, aby veřejnost zcela pochopila důvody rozhodování centrální banky, pak proběhne s účinností od ledna 2019 tisková konference po každém zasedání, tzn. namísto čtyř (pro každý kvartál jedna) jich bude osm.

Celkově vyzněl včerejší výstup z jednání měnového výboru jako jestřábí, což dolar nejprve reflektoval posílením a americké výnosy, především ty na krátkém konci výnosové křivky, zvýšením. Postupem času však zelené bankovky tyto zisky umazaly. Podobně na tom byly i výnosy, které se například u 10letého bondu po krátkém pokoření hranice 3 % propadly zpět pod tuto úroveň.

Za tímto obratem, by mohl stát například opatrný tón guvernéra Powella ohledně hned několik nejistot. Tou první je výhled inflace. Šéf centrální banky upozornil, že je brzy na to, aby Fed oznámil své „vítězství“. K tomu je totiž potřeba, aby tempo růstu cen kolem inflačního cíle zůstalo udržitelné, což je něco, co se zatím stále neděje. Nejistota rovněž panuje kolem odhadovaných hodnot neutrální úrokové sazby, proto je potřeba bedlivě sledovat veškerá příchozí data, uvedl centrální bankéř. Hádankou je pak prý i dosavadní vývoj mezd.

Fed tak sice urychlil tempo zvyšování sazeb, na druhou stranu ale ponechal beze změny jejich dlouhodobou neutrální hodnotu. Byť měnovému výboru evidentně nedělá problém zvýšit úroky až nad tuto úroveň, a ekonomiku tím o něco zchladit, část trhu si situaci vyložila jako náznak o něco dřívějšího ukončení cyklu utahování. Proto mohl dolar oslabit a výnosy umazat kus předchozího nárůstu.

Jak moc detailní (ne)bude ECB

Dnes štafetu po Fedu přebere Evropská centrální banka. V jejím případě jsou rovněž očekávány možné změny, ať už z hlediska aktualizované prognózy, tak především v otázce ukončení programu kvantitativního uvolňování. Právě pozvolný exit čistých nákupů aktiv by totiž měl být předmětem červnové diskuze Rady guvernérů, jak to s předstihem naznačil hlavní ekonom ECB Peter Praet. Jeho tvrzení mělo o to větší váhu, vezmeme-li v potaz fakt, že jde o dlouhodobě holubičího představitele měnové autority.

V rámci dnešního rozhodnutí budou muset Draghi a ostatní zvážit, jestli mají k dispozici dostatek dat potvrzujících, zda je zpomalení evropské ekonomiky dočasné, či zda jde o změnu trendu. Do hry poté vstoupí faktory, jako je pozorované zrychlení inflace (především z titulu vyšších cen ropy) a o poznání slabší kurz eura. Vedle tohle ale bude potřeba vzít v potaz i další události, ať už jde o, byť dnes již relativně klidné, dění v Itálii, stejně tak i otazníky nad možností vypuknutí obchodní války mezi USA a Evropskou unií.

My očekáváme, že se Rada guvernérů shodne na potřebě pozvolného ukončení programu čistých nákupů aktiv. Nečekáme však, že by Draghi ihned oznámil zcela detailní plán, především co se týče konkrétního termínu načasování konce QE. Ten by mohl přijít o něco později, tzn. nejdříve v červenci, čemuž dle průzkumu agentury Bloomberg za začátku měsíce věří 46 % dotázaných ekonomů oproti původním 28 %. Jako nejzazší termín se pak jeví září. Tehdy by už mělo být naprosto jasné, o kolik ECB oseká měsíční objem skupovaných aktiv i samotná „zbytková“ doba trvání nákupů (nejvíce se spekuluje o prosinci 2018). Z aktuálního hlediska se oproti pevně stanovenému datu jeví jako ideální otevřený konec, pokud by se kondice evropské ekonomiky jakkoli zhoršila.

Od ECB se tak dost možná dočkáme relativně sebevědomého, avšak stále opatrného komentáře. Samotná debata o ukončení QE by mohla představovat určitou podporu pro euro, u evropských dluhopisů by naopak mohla vyvolat výprodejní vlnu. O jak moc silnou a trvalou reakci půjde, bude záležet na tom, do jaké míry bude centrální banka konkrétní. Ostatně, ať už bude rozhodnutí jakékoliv, evropská měnová politika zůstane i nadále silně uvolněná. Samo osekávání QE zřejmě započne až od října, přičemž toho hlavního, na co trhy čekají a co euro ovlivní nejvíce, a tím je zvýšení evropských sazeb, se dočkáme mnohem později. Dle odhadů trhů půjde až o druhou polovinu roku 2019.

Aktuálně se dolar vůči euru obchoduje na 1,1802 EURUSD, dolarový index se nachází na hodnotě 93,43 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí 1,1756 až 1,1797 EURUSD.*

Koruna pod taktovkou zahraničního dění

Koruna včera během čekání na rozhodnutí Fedu oslabila k hranici 25,70 za euro. Dnes ráno, kdy už je znám postoj americké centrální banky, ztráty už příliš nenavyšuje.

Vzhledem k tomu, že dnešní kalendář domácích dat zeje prázdnotou, kurz bude ovlivněn především zahraničním děním, konkrétně zasedáním Evropské centrální banky. Pokud by rozhodnutí ECB a následné doprovodné komentáře vyzněly citelně jestřábím tónem, můžeme očekávat posun k o něco slabším hodnotám.

Otázkou bude, o jak dlouhodobý jev by se jednalo. Ostatně stále platí, že kombinace oproti prognóze ČNB slabší kurz ve spojení s inflací nad inflačním cílem a napjatým stavem trhu práce nahrává dřívějšímu zvýšení sazeb. A stát by se tak mohlo již v létě, a to buďto v červnu, nebo později v srpnu. 

To mimochodem v rozhovoru pro agenturu Reuters potvrdil i člen bankovní rady ČNB Tomáš Nidetzký. Podle něj neexistuje významný rozdíl mezi zvýšením sazeb v červnu, nebo v srpnu. „V ostatních případech jsem vždy říkal: ‚Počkejme si na data a novou prognózu.‛ A v tuto chvíli  potřebná data už máme,“ uvedl centrální bankéř.

Jako další se k sazbám vyjádřil člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda. I on se přiklání k možnosti dřívějšího zvýšení sazeb, přičemž slabší kurz koruny nahrává červnovému termínu. Na druhou stranu, Benda sám se prý ještě nerozhodl, jak bude na příštím zasedání hlasovat.

Koruna se aktuálně obchoduje na 25,71 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,67 až 25,76 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 21,76 až 21,95 USDCZK.*

*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

 

Newsletter