Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna testuje 25,30 za euro.

Bitcoin jako epidemie chřipky, která pomalu končí

Zatímco podle některých je bitcoin nejlepší věc, která kdy mohla vzniknout, pro jiné je to prostě jen bublina. Avšak podle dalších je to ta vůbec nejlepší bublina. Do této skupiny patří i analytici z banky Barclays, kteří na tomto příkladě vytvořili teoretický model spekulativní bubliny. Její mechanismus přitom je, alespoň v případě bitcoinu, velmi podobný šíření infekčního onemocnění.

Na bitcoinovou horečku, která dosahovala velkých teplot zejména v minulém roce, lze tedy pohlížet například jako na epidemii chřipky. V souvislosti s faktem, že během roku 2017 se digitální měna zhodnotila o více než 900 %, jsou analytici Barclays přesvědčeni, že jí k tomu pomohli převážně noví kupci, kteří se „nakazili“ euforií kolem bitcoinu.

Jak logiku jejich teoretického modelu infekční bubliny vysvětluje server The Guardian, ceny mají tendenci vzrůst, když se „infekce“ šíří z jednoho kupujícího na druhého, přenáší se z úst do úst mezi kamarády – obzvláště pak na ty, kteří mají strach z „prošvihnutí“ šance na rychlé zbohatnutí. Jinými slovy, cena na trhu, respektive její pohyb, je determinován mírou nových účastníků, kteří podlehli (kryptoměnové) mánii.

Jak rozeznat bublinu v kryptoměnách? Napoví Metcalfův zákon

K těmto myšlenkám analytiky banky inspirovaly studie ze světa epidemiologie – oboru medicíny, který se zabývá výskytem, ​​šířením a kontrolou epidemických onemocnění. Podle nich platí, že celé schéma někdy musí dojít do bodu, kdy již neexistuje příliš velké množství „náchylné“ populace, která ještě epidemií nebyla zasažena a potenciálně být může. S tím, jak se již epidemie nemá téměř kam rozšiřovat, začíná míra výskytu stagnovat, až konečně začne klesat.

V případě bitcoinu se toto stalo těsně před Vánoci, kdy jeho cena přesáhla 20 tisíc dolarů. Podle Barclays byl právě toto vrchol, přičemž bitcoin už se na tuto cenu patrně nikdy nedostane. Proč? Protože tehdy již neexistovala dostatečně početná skupina nových účastníků, na které by bylo možné šířit epidemii euforie a kteří by svými nákupy živili další růst ceny bitcoinu. Ta se naopak během prvních tří měsíců nového roku zhroutila až pod 7 tisíc dolarů.

 

 

Tento fakt, o kterém se v médiích často hovořilo jako o splasknutí „kryptobubliny“, lze podle analytiků Barclays vysvětlit tím, že více lidí je nyní „imunní“ k lákání na zbohatnutí prostřednictvím nákupu inovativního finančního aktiva. „Vzhledem k tomu, že se více obyvatel stává držiteli aktiva, klesá podíl populace, která by se mohla stát novým kupujícím, tedy součástí potenciální ‚hostitelské‛ populace, zatímco se zvyšuje podíl obyvatel, kteří jsou potenciálními prodejci, u kterých v podstatě jde o zpětné získávání prostředků,“ prezentuje vysvětlení Josepha Abateho, jednoho z autorů modelu, server Bloomberg.

„To nakonec vede ke stabilizaci cen a postupně, jelikož náhodné šoky pro početnější nabídkovou stranu populace zvyšují poměr mezi počtem prodávajících a počtem nakupujících, ceny začínají klesat. To vyvolává spekulativní prodejní tlak, neboť pokles cen je exponenciálně promítán do budoucnosti,“ dodal Abate.

A dále s tím, jak uživatelé, kteří do vlaku nasedli uprostřed největší horečky, nyní ztrácejí peníze, stávají se imunní i oni, s čímž postupně slábne i síla epidemie. Jak The Guardian parafrázuje závěry samotné banky Barclays, „spekulativní tvorba sázek pravděpodobně skončila nebo je u konce“, a to protože chybí dostatek nových potenciálních „hostitelů“, prostřednictvím kterých by se epidemie živila. „Věříme, že zuřivá spekulativní fáze investování do kryptoměn – a pravděpodobně i nejvyšší ceny – patrně odezněla,“ řekl Joseph Abate podle serveru CNBC.

Bitcoin dělá z lidí blázny a psychopaty, varují média

 

Newsletter