Vidina zisků ze sázky na korunu jako na bezpečnější přístav (alespoň v rámci výčtu měn rozvojových trhů) s výhledem budoucího posilování se na trzích postupně rozplývá. Vývoj kurzu domácí měny letos vykazuje jen mírné zpevnění o cca desetinu procenta vůči euru, a to s několika výkyvy zejména směrem ke slabším hodnotám. Ve srovnání se začátkem roku můžeme říci, že je výhled koruny mnohem více v „mlze“. Variantu výsledného zpevnění ve srovnání se současným spotem bychom však ještě zcela nevylučovali.
Otázkou je, co by mohlo být hlavním katalyzátorem korunových zisků. Česká ekonomika by měla letos dle očekávání zpomalit, odhad růstu kolem 2,5 % je však stále relativně slušný, zejména ve srovnání s mnohými zeměmi starého kontinentu. Celkové inflační tlaky a očekávání pak polevují, což se nutně projevuje v přibrzdění procesu normalizace měnové politiky České národní banky. Květnový hike hlavní úrokové sazby tak byl dost možná letos úplně poslední. Na domácí faktory bychom proto příliš nesázeli, ostatně potvrzuje to i doposud pozorovaná reakce koruny na hlavní ekonomická data.
O poznání citelnější vliv můžeme z našeho pohledu očekávat od vnějších faktorů ovlivňujících globální sentiment na trzích. Otázka brexitu sice nechala korunu relativně v klidu, hrozbu neřízeného odchodu Británie z EU však stále nelze vyloučit. Vedle toho se táhnou obchodní vyjednávání USA a Číny, kde, jak se ukázalo, není radno klást důraz na první dojem. A ve hře není jen Čína, ale i další země od Japonska až po samotnou EU, kde je hlavní otázkou evropský automobilový export. Nervozita ohledně možné recese globální ekonomiky pak sice v posledních týdnech opadla, stále však čekáme na dostatečně silné potvrzení alespoň částečné ekonomické obnovy, a to především v Evropě.
Sázky na slabší korunu tak mají své opodstatnění pramenící z nadále trvající nejistoty na světových trzích či pravděpodobně mnohem bližšího konce cyklu utahování domácí měnové politiky. To vše pak podtrhuje stále přítomná překoupenost koruny, kterou bychom označili za riziko možného oslabení kurzu v případě další eskalace nervozity, ať už spojené s geopolitikou či s neuspokojivými ekonomickými čísly.
I přesto všechno si udržujeme alespoň částečný optimismus. Možné posílení koruny sice nepřijde hned, avšak ve druhé polovině roku bychom se již dočkat mohli. Vsadili bychom si nejen na již zmiňované silnější potvrzení zejména evropské ekonomické obnovy, ale i na z pohledu trhů úspěšné dořešení otázky obchodních válek či brexitu. Náš odhad posunu kurzu je však poměrně střídmý. Nesdílíme například představu o prolomení hranice 25,00 za euro, kterou ČNB prezentovala ve své poslední prognóze. Jako pravděpodobnější se nám jeví posun do okolí „psychologické“ úrovně 25,50 za euro, což je v souladu s mediánem odhadu agentury Bloomberg k čtvrtému čtvrtletí letošního roku. A že by tento vývoj nemusel být nikterak divoký, nastiňuje například implikovaná volatilita korunového trhu, která v tenoru od jednoho měsíce do jednoho roku nepřevyšuje hranici 4 %.
Text byl původně napsán pro server Kurz.cz
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
