V České republice registrujeme v posledních letech významné demografické změny, a to především ve městech, kde už bydlí více než polovina obyvatel. Nárůst počtu lidí sledujeme zejména v Praze, Brně a Liberci a jejich okolí. Není divu, neboť jsou to místa s velmi dobrou nabídkou pracovních příležitostí a solidní kvalitou bydlení i občanské vybavenosti. Na druhou stranu ale máme i oblasti, které čelí odlivu lidí – třeba Ostravsko nebo severní Čechy.
Obě skupiny nicméně spojuje to, že se dostávají pod tlak vinou zvyšujících se nároků na kvalitu a efektivitu veřejných a městských služeb. Na prvním místě jsou nuceny reagovat v případě dopravy, ať už hromadné nebo individuální. Doprava je pro zdárné fungování a správné rozvíjení měst totiž naprosto klíčovou oblastí.
Jak je známo, tak v případě Smart City projektů jsou základním pilířem pro zkvalitnění veřejných služeb moderní technologie. A předpokladem úspěchu projektů je využití takových technologií, které jsou samozřejmou součástí občanského života, což bezesporu jsou platební karty, mobilní aplikace nebo online platby.
Samotných platebních karet je v České republice již více než obyvatel a s každou takovou kartou se v průměru uskuteční přes pět transakcí za měsíc. Kritickým předpokladem využití platebních karet v projektech Smart City je přitom možnost bezkontaktního placení. K tomu u nás máme vynikající předpoklady, protože „contactless“ je více než 90 procent vydaných karet.
Dalším podstatným faktorem je, že platební karty už neslouží pouze jako nástroj pro platby u obchodníků nebo na internetu a pro vybírání hotovosti z bankomatů. Čím dál častěji jsou platební karty využívány rovněž jako nosič určité zakoupené služby – jízdného za dopravu, vstupenky do kina nebo zoo či permanentky sportovního klubu. Nemluvě o využití v mobilních aplikacích, které si ovšem nechme na jiný samostatný článek.
Obrovskou devízou platebních karet je dále jejich vysoká bezpečnost zaručená mezinárodními standardy. A v neposlední řadě je výhodou vybudovaná a plně funkční infrastruktura, která je navíc ve správě bank a platebních společností, což významně snižuje nákladovou stránku a rizika pro jednotlivá města.
Aktivnější zapojení platebních karet do projektů Smart City je očekáváno i od občanů. Ti dnes platí kartou u svého kadeřníka nebo v oblíbeném e-shopu, a tak chtějí platit i za městské a veřejné služby. Navíc nechtějí další platební, dopravní a jiné karty ve své peněžence, a proto oprávněně očekávají postupné využívání své platební karty i pro další nefinanční služby.
Doposud spuštěné fungující projekty Smart City v dopravě a ve školství, například v Plzni, Karlových Varech, Liberci, Chomutově, Ostravě nebo Kolíně, přinesly očekávanou velmi vstřícnou odezvu od všech zapojených osob – dopravců, cestujících, organizátorů akcí, škol, žáků i jejich rodičů.
Je třeba mít ale na paměti, že úspěch stávajících projektů Smart City se nezrodil náhodou, ale i díky tomu, že představitelé veřejné správy respektovali posloupnost a nutnost jednotlivých fází – od pečlivé definice vlastních potřeb přes analýzu současného stavu až po návrh celého řešení – a plánovali a řídili vše tak, aby splnili cíle a očekávání z pohledu měst i obyvatel. Bez pomoci silných a zkušených partnerů, jako jsou společnosti Mastercard a ČSOB, se města v dnešní době neobejdou.
Mastercard s ČSOB chtějí s pomocí platebních nástrojů chytrá města
Projekty Smart City určitě nepředstavují všelék na veškeré problémy, nicméně ve velké spoustě případů mohou městům významně napomoci poskytovat městské nebo veřejné služby rychleji, efektivněji a kvalitněji, a současně výrazně minimalizovat negativní dopad těchto služeb na infrastrukturu či kapacity města.
