Zatímco mnoho ekonomů vinilo z existence hospodářského cyklu centrální banku, která neobratně manipuluje s úrokovými mírami či měnovými veličinami, Joseph Alois Schumpeter byl toho názoru, že za prudkými výkyvy, které hospodářství čas od času zažívá, stojí především vynálezy a inovace. Na síle pak otřesům přidává to, že technologický pokrok není plynulý, ale nové objevy se objevují nárazově.
Na začátku Schumpeterova příběhu stojí podnikatel – inovátor, který objeví onu pověstnou „mezeru na trhu“. Odměnou budiž mu monopolní zisk; toho však dosahuje pouze dočasně, jelikož dané odvětví nyní představuje ziskovou příležitost i v očích dalších – imitátorů. Prvotní inovace tak spouští vlnu dalších inovací, avšak na druhé straně vytváří klamné schéma trvalé prosperity, které ústí v přehnanou investiční aktivitu.
Inovace, které změnily svět podnikání
Ne všechny další inovace – inovace imitátorů – už jsou tak skvělé jako ona původní inovace. Po čase se ukazuje, že objem investic překročil reálnou kapacitu ekonomiky, a některé projekty se tak stávají nadbytečnými. Po inovační vlně nastává schumpeterovská kreativní destrukce – vyčištění hospodářství od neefektivních struktur a nadbytečných investic.
Alina Sorescu, Sorin M. Sorescu, Will J. Armstrong a Bart Devoldere, kteří studovali průběh inovací za uplynulá dvě století, navíc tvrdí, že inovace nezpůsobují jen hospodářský cyklus, ale jsou také jedním z klíčových faktorů, které pohání vznik bublin na finančních trzích. Vědci z Institutu pro operační výzkum a manažerské vědy (Institute for Operations Research and the Management Sciences, INFORMS) inovace konkrétně spojili s jedním z typů finančních bublin, o kterém se hovoří právě nyní; a sice s bublinou na akciových trzích.
Skupina analytiků provedla důkladnou datovou analýzu z let 1825 až 2000, přičemž v těchto dlouhých časových řadách odhalila robustní vzorce spojující výskyt klíčových inovací a akciových bublin. V rámci zkoumaných 175 let bylo toto úzké spojení detekováno u 73 % celkového počtu studovaných inovací, shrnuje výsledky server Science Daily. Důležitost inovací se především promítla ve velikosti bublin; čím větší byla úroveň povědomí a viditelnost inovace, tím nafouklejší byla s ní spojená akciová bublina.
Šest zásadních akciových témat, která zajímají investory – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/OFiGjsYslc prostřednictvím @roklen24 #stocks @saxobank @SaxoBankPrague pic.twitter.com/rReRzRLmy0
— Roklen24.cz (@roklen24) 5. dubna 2019
Avšak autoři se nezaměřovali na nadhodnocení akciového trhu jako celku, kde by bylo (snad s výjimkou slavné dot-com bubliny) obtížné přiřazení k jednotlivým inovacím, nýbrž na jakési „odvětvové bubliny“. Zjištění autorů tak konkrétně znamená, že čím je inovace známější, tím pravděpodobnější je přítomnost bubliny na akciovém trhu v průmyslu, kde byla nebo je daná inovace zaváděna. Vliv inovace na akciový trh přitom stoupá s její revolučností, což je podle autorů důsledek působení nepřímého síťového efektu.
I když jsou bubliny tradičně vnímány jako něco škodlivého, vědci zde upozorňují na to, že díky jejich existenci mohou firmy v dotčeném odvětví získat více vlastního kapitálu pro investice, což zrychluje inovační vývoj. Studie, která byla publikována odborným časopisem Marketing Science, rovněž došla k závěru, že akcie inovujících společností překonávají trh od začátku až do konce bubliny.
To naznačuje, že inovace jsou přínosem jak pro společnost, tak pro ekonomiku, a to navzdory přítomnosti bublin. „Naše studie je první, která se zabývá výskytem bublin ve spojení s velkým množstvím specifických inovací zavedených v průběhu dvou století, a měřením bublin pomocí statistických testů,“ poukazuje na jedinečnost výzkumu Alina Sorescu. „Jsme také první, kdo ukazuje, že firmy mohou těžit z bublin poháněných inovacemi. To je v rozporu s konvenčním myšlením, že bubliny jsou škodlivé, případně mají malé, pokud vůbec nějaké, pozitivní účinky,“ dodala jedna z autorek.
