Hlavenka: Věřím v očipování lidí, i když se mi to do značné míry příčí

V tuto chvíli používání internetu stále vnímáme, v budoucnu by se to však mělo změnit s nástupem aplikací nad ním. Po internetu pak bude příští  „the next big thing“ umělá inteligence. Otázkou však je, jakým způsobem by na ni měl reagovat stát,“ řekl v první části rozhovoru pro Roklen24 zastupitel Jihomoravského kraje, podnikatel a angel investor Jiří Hlavenka. Proč a v jakém případě je zastáncem čipování lidí? A proč mu potenciál virtuální a rozšířené reality přijde v určitém ohledu až nelidský?

V jednom z Vašich rozhovorů z roku 2010 jste řekl: „Zásadní změnou bude internet ve vzduchu. Tak, jak je dnes rádio, tak bude na Hádech (oblast na okraji Brna, nachází se v ní televizní vysílač, pozn. red.) internetový vysílač a všichni si budou moci chytit internet doma nebo na zahrádce. A bude to velmi kvalitní internet, všechna zařízení se zbaví drátů.” Po osmi letech můžeme říci, že jste se trefil. Proto by mě zajímalo, jak bude podle Vás vypadat internet za dalších deset let?

Ještě k tomu dodám, že to bylo na jedné konferenci, kde byli i zástupci největších telekomunikačních firem – T-Mobile a O2 – a strašně se mi za to smáli. Teď je to docela dobré zadostiučinění. Je to spíš z jejich strany profesní slepota. I někdo, kdo není úplně zahlouben do určité problematiky, může vidět dál.

Internet dnes v podstatě ustupuje do pozadí. Stává se něčím, jako je elektřina. Něco, co všude je a všichni to máme, ale ani to nevnímáme. V tom je ten pokrok. To, co internet přináší, jsou aplikace nad ním. Myslím si, že věc, která ovlivní životy nás všech a bude velmi viditelná, bude disrupce dopravy. To už nepovažuji za nějakou vizi nebo prognózu, ale za skutečné plánování. Není samozřejmě možné odhadnout dobu, kdy přesně to nastane. Myslím si, že doprava bude autonomní a elektromobilní, protože jde o vzájemné propojení. Tím, že auta budou autonomní, odpadnou problémy s tankováním. Auta se jednoduše sama přijedou někam nabít. Tím pádem budou ekologická a tichá, což způsobí úplně neskutečnou revoluci nejen v tom, jak se dopravujeme, ale i jak žijeme a pracujeme.

Málokdy si uvědomuje, že disrupce v dopravě bude znamenat i její demokratizaci. Jezdit bude moci úplně každý, ať už to bude babička, která už nemůže na nohy a nikdy neřídila a která dnes musí čekat, až ji někdo sveze. Nebo například žena, která řídí málo a nechce jezdit ve velkém městě, protože si netroufá. Nebo například osmileté dítě, které si auto přivolá samo, stejně jako vy dneska sednete do toho svého a odjedete, kam potřebujete, takže odpadne taxikaření rodičů.

Myslím si, že se hodně změní work-life balance s tím, jak všichni budou mít možnost snadného a rychlého dojezdu do nějakého místa. Takže už to nebude otázka toho, kdy mně pojede autobus, případně jestli si můžu dovolit auto. Demokratizace bude i v nákladech. Ne nadarmo lidé z Liftaga kalkulují, že doprava by měla být dvanáctkrát levnější. Jestliže vás doprava do šedesáti kilometrů bude stát jen pět korun, tak je to náhle už jen o časových nákladech. A navíc v tom autě budete moci udělat spoustu práce.

Takže to bude mít hluboký dopad na životy lidí, ale i na bydlení ve městě. Dnes si lidé říkají, že by raději bydleli na venkově, protože to je levnější a hezčí, ale kvůli dětem nemůžou. To se ale může radikálně změnit.

A samozřejmě nad tím vším bude internet s hustším datovým tokem, který bude velmi spolehlivý, protože bude fungovat na více pásmech současně. Zároveň bude mít velmi malou prodlevu, což bude speciálně v dopravě hodně potřeba. V případě nějakého problému pak bude okamžitě instruovat auta, aby reagovala. Internet sám o sobě přestane být důležitý, ale důsledky toho budou obrovské.

Dá se tedy říct, že zatímco v současné době vnímáme, že používáme internet, v budoucnu to tak nebude?

Ano, budeme používat už jen nějakou aplikaci internetu. To je věc, která bude v nějakých prototypových nebo laboratorních pilotních podmínkách vyzkoušena už v příštích několika letech.

Věříte, že se v budoucnu dočkáme podobné převratné technologie, jakou je internet? Co bude tou „the next big thing“?

Umělá inteligence bude přelom. Už teď vypouští výhonky. Máme tady stroj, který se za dva dny naučí hru Go, což je těžší než šachy, a porazí nejlepšího hráče na světě způsobem, kterému nikdo nerozumí. Dnes jsou čím dál více vidět samoučící systémy nebo například systémy, které nemusíme naprogramovat, protože to udělají samy. S tím napůl souvisejí  sci-fi hrozby, kdy si umělá inteligence uvědomí sama sebe a zjistí, že nás lidi k ničemu nepotřebuje. Myslím si, že umělá inteligence ve spojení s robotizací a jejich aplikací do reality způsobí revoluci v pracovních místech. Ještě důležitější než zkoumat, která pracovní místa zmizí, je, jakým způsobem by měl reagovat stát. Například ultralevičáckým opatřením, jako je zdanění robotů. Podnikatel se dnes dělí o své výnosy se zaměstnanci, protože jim dává práci a za ni peníze. V momentě, kdy přestane lidi potřebovat a bude mít jen ty výnosy, bude společnost nefunkční. Tam už pak není z čeho platit daně. Dnes si lidé kupují za vydělané peníze zboží, ale když nikoho nezaměstnáte, tak jak pak může společnost fungovat bez toho, že natvrdo zdaníte jejich výrobu?

Nicméně kapitál je mobilnější než práce. Jeho zdanění tak může vést k odchodu, takže to bude chtít nějaké globální řešení.

Ano, to je oříšek. Stát má nějaké teritorium, takže se může rozhodnout danit peněžní toky v rámci jeho hranic. Plně fluidní jsou dnes jen kryptoměny, avšak když stát luskne, tak i ty zmizí. Lépe řečeno, zmizí jejich reálné využití a zmizí interface mezi světem reálných peněz a kryptoměnami. Ony by tak zůstaly jen v pozici kryptoměn, ale nikdy nedojde na přechod mezi dolarem a kryptoměnou, případně opačně. Tím, že nebudou převoditelné na reálné peníze, jejich využití prostě zmizí.

Některé státy ale nebudou mít vzhledem ke své velikosti možnost kryptoměny nějak regulovat.

Budou to muset regulovat velmoci – USA, EU nebo Čína.

Jak vidíte potenciál virtuální a rozšířené reality?

Já jsem vůči nim dlouhodobě skeptik. Obě mají místo ve vertikálních oborech, jako je třeba laboratorní testování, hry nebo například letecké simulátory. Nepotřebujete mít letadlo, ale přesto se stanete pilotem. Jsou tedy oblasti, kde virtuální a rozšířená realita velmi pomůžou. Na druhou stranu, nemyslím si, že svět bude za dvacet let takový, že budeme mít brýle a budeme se na něj dívat jinýma očima. Nemyslí si také, že bude transformován nějakou rozšířenou realitou ve smyslu toho, že půjdeme po ulici a bude nám to říkat: „Tady mají tričko za deset korun, tam běž,“ nebo „tady zlevnili zmrzlinu.“ To mi přijde jako trochu nelidské. Nepřijde mi, že to lidé chtějí. Máte pocit, že něco takového tady chybí?

Těžko říct. Už tu byl jeden produkt, který neuspěl – Google Glass. Možná je to otázka uživatelské přívětivosti.

Já spíš věřím v nějaké očipování, i když se mi to do značné míry příčí, ve smyslu medicínské diagnostiky. To mi dává jasnou hodnotu. Čip pod kůží, který, když zjistí, že se mi něco stalo, přivolá pomoc. Nebo například u dětí. Jakou máme dnes o ně starost? Například, že se někam zaběhnou nebo že je někdo unese. Nebo například diagnostika chorob. Když na mě leze rýma, tak mi čip řekne, abych si vzal prášek nebo šel do postele. Nebo jeho využití například pro diabetiky či kardiaky. To se může týkat miliard lidí. Takže věřím, že budeme očipovaní a budeme mít takové senzory. Ale že budeme mít lepší Google Glass? Mně připadá, že ty byly smeteny ze stolu a odmítnuty z principu. Ne jako konkrétní výrobek, ale že lidé nechtějí mít kolem sebe jiné lidi, kteří je neustále natáčejí. A vlastně ani pro majitele těchto brýlí to nepřineslo nějaký benefit.

Není to otázka nalezení správného byznys modelu?

Obchodníci se budou pořád snažit najít způsob, jak zmonetizovat svou nabídku. Ale je to tak dobré i pro zákazníky? To už bychom opravdu byli otroci konzumu. Tím už vlastně ztrácíme svobodu zavřít oči. Pořád na nás někdo útočí a strká nám nějaké slevy.

Drahá část rozhovoru, tentokrát na téma investic, bude zveřejněna v pátek 13.dubna.

Newsletter