Česká národní banka nepřekvapila, když na dnešním zasedání ponechala své úrokové sazby beze změny. I tak se ale objevily dva hlasy, které volaly po zvýšení o 25 bazických bodů. Guvernér Jiří Rusnok pak během tiskové konferencI řekl, že současná situace si nevyžaduje žádná naléhavá opatření.
Pro ponechání sazeb na stávajících úrovních hlasovalo celkem pět členů ze sedmi, dva hlasy se naopak přiklonily ke zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Co se týče stávajících rizik prognózy, centrální banka je vyhodnotila jako vyrovnaná a nevýrazná. Spotřeba domácností odráží solidní dynamiku mezd, rovněž byly zaznamenány i investice do strojů, které by mohly pozitivně ovlivnit produktivitu.
Ony proinflační hrozby, na které ČNB upozornila během listopadového zasedání, se tak nenaplnily, i přesto je však nelze vyloučit do budoucna. V tomto případě Rusnok poukázal především na překoupenost koruny, která, byť je jen velmi těžko kvantifikovatelná, i nadále zůstává vysoká.
Dva jestřábi proti všem
Je tedy jasné, že bankovní rada není zcela zajedno. Objevili se dva jestřábi, podle nichž měly úrokové sazby růst již dnes. Mezi jejich hlavní argumenty, které Rusnok na tiskové konferenci tlumočil, patří patrné přehřívání ekonomiky, což potvrzují zejména indikátory trhu práce. Oba centrální bankéři tak neberou v potaz onen jeden indikátor ohledně vývoje mezd (ten za třetí čtvrtletí), nýbrž jsou přesvědčeni, že je potřeba vývoj českého hospodářství ochlazovat, neboť se nachází nad potenciálem. Stejně tak se nacházíme i na úrovni nižší míry nezaměstnanosti, než kterou naznačují ukazatele jako např. NAIRU.
Podle těchto jestřábů není potřeba s vyššími sazbami jakkoliv otálet. Naopak je nutné zpřísnit měnové podmínky a moderovat tak budoucí vývoj měnové politiky.
Druhý tábor, ten většinový, argumentoval faktem, že poslední zveřejněná data, vyjma vývoje mezd, byla v souladu s prognózou centrální banky, a tím pádem neexistuje žádná naléhavá potřeba okamžitě reagovat zvýšením sazeb. K tomu Rusnok navíc doplnil, že další zasedání ČNB proběhne už za zhruba šest týdnů, přičemž tehdy bude zveřejněna aktualizovaná prognóza a stejně tak i modelová trajektorie kurzu. Bude tedy lepší si v rámci návratu měnové politiky do normálu počkat až na další data.
Co se týče kurzu koruny, podle Rusnoka byl její vývoj za poslední kvartál o něco málo silnější, než byl původní průměrný odhad prognózy, která byla zveřejněna v listopadu. Mírné oslabení domácí měny z posledních týdnů pak proběhlo v rámci koridoru očekávání.
Řeč během debaty přišla i na otázku zahraničních vlivů. V tomto směru Rusnok podotkl, že v současnosti působí zahraniční fundamenty spíše proinflačně, což se týká primárně měnové politiky Evropské centrální banky. V jejím případě ČNB očekává, že v tomto stylu bude pokračovat nejméně do září 2018.
Z hlediska výhledu do dalšího roku nejsou podle Rusnoka žádné indikátory, které by centrální banka měla speciálně sledovat. Existují ale citlivostní ukazatele, jako například mzdy a vývoj na trhu práce, ovšem to dle guvernérových slov není žádná novinka.
Ukažme si na ně!
Vzhledem k tomu, že již před dnešním zasedáním se vyprofilovali dva členové bankovní rady, kteří naznačili hlasování pro vyšší sazby, můžeme si na ně (v rámci spekulací) „ukázat“. Jednalo se o Vojtěcha Bendu a Mojmíra Hampla, přičemž právě viceguvernér Hampl je, vezmeme-li v potaz jeho dřívější komentáře, asi nejsnáze identifikovatelný.
Jak Hampl dříve uvedl, v českém prostředí existují proinflační rizika vyvolaná silnou spotřebou, které dodává sílu především vývoj mezd. Tato situace tak podporuje scénář, který ČNB nastínila ve své citlivostní analýze (viz graf níže) a který naznačuje zhruba šest úrokových hiků do konce příštího roku.
„Jestřáb“ Hampl z ČNB: Ve hře je šest kol zvyšování sazeb
„Toto dilema není snadné vyřešit. Spíše se ale přikláním k představě dodatečných inflačních tlaků, které se ještě plně neprojevily,“ řekl Hampl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. „Pokud jde o spotřebu, ekonomika běží na plné obrátky, což mě vede směrem k alternativnímu scénáři vyšší inflace a rychlejšího zvyšování sazeb,“ konstatoval centrální bankéř.
Co bude dál?
Česká národní banka tak tímto svým posledním měnověpolitickým zasedáním ukončila letošní úrokové „drama“, kdy po necelých deseti letech zvýšila své sazby, a to dokonce hned dvakrát. Poprvé se tak stalo v srpnu, kdy došlo na úrokový hike o velikosti 20 bazických bodů, a poté v listopadu (25 bb).
Z hlediska dalšího vývoje se očekává, že ČNB bude pokračovat v rozjetém procesu návratu do normálu měnové politiky prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb. Další kolo by mohlo dle odhadů přijít hned na prvním měnověpolitickém zasedání bankovní rady, které se odehraje 1. února 2018.
„Letos ČNB přistoupila ke zvyšování úrokových sazeb dvakrát, a stala se tak lídrem mezi centrálními bankami v normalizaci měnové politiky,“ řekl na adresu té české ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „V příštím roce očekáváme, že bude i nadále docházet k utahování měnových podmínek, a to jak cestou zvyšování úrokových sazeb, která pravděpodobně začne hned na prvním měnověpolitickém zasedání v únoru, tak i skrz posilující korunu,“ očekává Šoltés.
Ten samý názor zastává i hlavní ekonom banky ING Jakub Seidler. „Další utažení měnové politiky je žádoucí a ČNB bude úrokové sazby postupně dále zvyšovat v příštím roce,“ míní Seidler. „K dalšímu zvýšení přistoupí velmi pravděpodobně již na začátku února. Celkově by měla své základní sazby v průběhu příštího roku zvýšit třikrát až čtyřikrát. Z toho titulu tak budou postupně růst také sazby u hypoték, které by se tak ze své současné průměrné úrovně mírně nad 2 % mohly v závěru příštího roku dostat až k 3 %,“ dodal.
Koruna na dnešní dění kolem ČNB reagovala oslabení o cca 0,2 %. Aktuálně se obchoduje kolem 25,73 za euro.
