Demografické nedostatky ovlivní ekonomiku


11:21 • 9. dubna 2020

Tagy: Saxo Bank, Ekonomika, Koronavirus, demografie

Mnozí investoři jsou toho názoru, že nejnovější vývoj na trzích v souvislosti s pandemií viru COVID-19 představuje jen dočasný propad 10letého dlouhodobě býčího trhu, podobný těm, k nimž došlo v letech 2011 a 2016. Jejich hlavním argumentem je, že uvolněná monetární politika, tedy nízké úrokové sazby a přizpůsobivá monetární politika, jako je QE, zafunguje jako hlavní hnací síla trhu.

V podobné situaci jsme byli již dříve, zejména během dlouhodobého býčího trhu v 50. a počátkem 60. let 20. století. Po většinu tohoto období se Federální rezervní systém držel monetární politiky proti větru, která nakonec vedla až k Velké inflaci. Příliš uvolněná monetární politika měla dramatické dopady na ekonomiku i na úroveň inflace. Tvůrci politiky Fedu špatně odhadli, jak moc se mohou kola ekonomiky roztočit, aniž by došlo ke zvyšování inflačních tlaků. Když poté začal index spotřebitelských cen stoupat, byla monetární odezva příliš pomalá. Ceny ropy a potravin celý problém jen zhoršily.

O slovo se hlásí stagflace

V roce 2020 čelí globální ekonomika mnohem obtížnější výzvě, a pokud ji nedostaneme pod kontrolu, mohou být následky podobné – stagflace. Výjimečný stav a dvojí šok na straně nabídky i poptávky v éře koronaviru pravděpodobně značně utlumí růst, čímž vzroste riziko recese. Vlády jsou připravené podniknout vše, co bude třeba, aby krizi zmírnily. Posouváme se tak od záchrany bank z roku 2008 k záchraně MSP a všeho ostatního v roce 2020.

Obrovský fiskální stimul, který je na obzoru, pravděpodobně v nadcházejících měsících zvýší inflační tlaky. Navzdory všeobecně rozšířenému názoru si v Saxo nemyslíme, že koronavirus představuje jen dočasný tržní šok. Máme za to, že COVID-19, spolu s dalším podceňovaným faktorem, demografickým složením, uspíší konec dlouhodobě býčího trhu.

Jak to bude po baby boomers?

Jsme toho názoru, že demografické složení je hlavním ukazatelem toho, jak se budou trh a ekonomika vyvíjet v desetiletích, která nás teď čekají. V roce 2011 poukázala odborná studie vydaná Federální rezervní bankou v San Francisku pod názvem Boomer Retirement: Headwinds for U.S. equity (Generace Baby Boomers v důchodu: Špatné zprávy pro americké akcie) na silnou vazbu mezi výsledky akciových trhů a věkovým rozdělením americké populace. Na základě dat z let 1954 až 2019 se zjistilo, že se dá zhruba 61 % změn P/E poměru vysvětlit růstem populace v daném období.

V poválečném období přinesl fenomenální nárůst populace rekordní úroveň příjmů, obrovské bohatství, vyšší spotřebu a zvýšenou ekonomickou aktivitu. Ve stejné době zvýšily převratné inovace celkovou produktivitu a daly vzniknout novým průmyslovým klastrům. Spojení rozkvětu populace s průmyslovými inovacemi bylo klíčovým faktorem, který stál za vznikem býčího trhu.

A právě rostoucí populace nám dnes schází, a to může způsobit definitivní konec dlouhodobého býčího trhu. Generace baby boomers, do níž spadá jen v USA víc než 76 milionů lidí, končí s prací a začíná čerpat své důchodové fondy. To může být strukturální příčinou nižšího zhodnocení akcií v nadcházejících letech.

Až začnou baby boomers prodávat, nebude tady dostatek kupců, kteří by to vykompenzovali. Mladší část populace, jejíž počet klesá, je poprvé v zaznamenané historii méně optimistická než nejstarší generace. To bude mít přímé dopady na chování peněz a navzdory nízkým úrokovým sazbám budou preferovány úspory před investicemi.

Slabá kupní síla mileniálů naruší akciový trh

Mileniálové nemohou na akciovém trhu investovat, ani kdyby chtěli. Každodenní spotřebitel se nikdy úplně nevzpamatoval z poslední recese a přinejmenším v USA je nerovnost na vzestupu, což nepřináší právě radostné vyhlídky ohledně výdajů do budoucna. Již nyní můžeme právě takovou situaci pozorovat na americkém trhu s nemovitostmi. Baby boomers se zbavují svých obrovských majetků na venkově, ale mileniálové si je nemohou dovolit kupovat. Demografické složení tak nepřinese jen narušení akciového trhu – přispěje k rozkladu finančního sektoru jako celku.

Z pohledu akciového trhu odcházejí baby boomers do důchodu v nejhorší možnou dobu, kdy se na makroekonomických vyhlídkách podepisují i další strukturální faktory. Například uvolněná monetární politika dramaticky zvýšila poměr zadlužení k HDP – který je nyní na neudržitelné úrovni – a nasměrovala kapitál jinam než k produktivním investicím. Výše systémového dluhu, zejména v soukromém sektoru táhne k zemi produktivitu i ekonomiku jako celek.

Převládající systém, který je soustředěn kolem centrálních bank zajišťujících neomezenou likviditu, je neefektivní a nedokázal přispět k zavedení žádných převratných inovací. Již brzy dosáhneme samotných limitů tohoto systému a spready u aktiv s vysokými výnosy dosáhnou kvůli šíření viru COVID-19 kritické úrovně.

Autorem je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

RSS

Christopher Dembik je vedoucím oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži. Členem týmu Saxo Bank se stal v roce 2014 a vedoucím makroekonomické strategie je od roku 2016. Zaměřuje se na analýzu monetární politiky a globální makroekonomický vývoj ovlivněný fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickou analýzou.

V roce 2015 získal cenu Thomson Reuters StarMine pro nejlepší makroekonomické předpovědi ve Francii. Pro Saxo Bank tvoří Dembik měsíční Makroekonomické vyhlídky, které se zaměřují na monetární politiku, a pravidelně vydává své analýzy francouzské a polské ekonomiky. Často je citován v mezinárodních zpravodajských médiích, jako jsou např. Bloomberg, TF1 a Newsweek.

Dembik dříve pracoval jako analytik francouzského velvyslanectví v Tel Avivu a během studií na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd napsal práci na téma budoucnosti eurozóny.

Christopher Dembik vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris. Jeho rodným jazykem je francouzština, ale mluví také dobře anglicky a španělsky a domluví se trochu hebrejsky.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.