Když se nominální úrokové sazby blíží k nulové hranici (zero lower bound), může centrální banka sáhnout k méně konvenčním nástrojům. Jedním z nich je ovlivňování inflačních očekávání. Centrální banka tak pracuje s argumentem, že vyšší inflační očekávání v prostředí nízkých sazeb podpoří růst cen produktů firem. Navíc změnou inflačního očekávaní nevzniká tlak na snížení zaměstnanosti, který pozorujeme u konvenčních nástrojů měnové politiky. Vyplývá to z výzkumu Inflation Expectations and Firms Decisions: New Causal Evidence ekonomů z univerzit Berkeley, Austinu a Bank of Italy, který provedli na italských firmách.
Ekonomie, jako vědní obor, pracuje s myšlenkou, že jedinec pro své rozhodnutí bere v potaz nejen momentální okolnosti, ale i ty budoucí. A o budoucích okolnostech, které ovlivňují třeba náklady nebo výnosy, formují jedinci očekávání. Autoři zmíněného výzkumu Coibion, Gorodnichenko a Ropele ukázali, že lepší zdroj informací vede ke změně inflačního očekávání, které se pak projeví změnou rozhodování firem, tato reakce se projeví okamžitě poté, co získají lepší informace.
Firmy „trpí“ nedostatkem informací
V rámci čtvrtletního průzkumu zaměřeného na firemní inflační očekávání, který v Itálii započal v roce 1999, zavedla Bank of Italy „informační servis“ poskytovaný náhodně vybranému vzorku firem. Cílem bylo vybraným podnikům poskytnout pravidelný přísun informací – již veřejně dostupných – o aktuální inflaci v italské ekonomice. Jedna část firem dostávala informace na stříbrném podnose a druhá (tzv. kontrolní skupina) je od roku 2012 nedostávala. Následné šetření, ve kterém firmy reportovaly svá inflační očekávání, se ukázalo, že reporty podniků, kterým byly informace poskytnuty, se systematicky liší od reportů kontrolní skupiny.
Xenofobie na trzích. Když předsudky určují kariéru analytiků
Výsledek zobrazuje graf níže. Černá linka znázorňuje skupinu firem, která od roku 2012 „informační servis“ o inflaci nedostávala, červená linka představuje tu, která ano. Modrá linka pak reflektuje vývoj inflace. Před rokem 2012, kdy obě skupiny firem dostávaly shodné informace, je červená linka s modrou téměř v souladu. Následně, když došlo k informační disparitě, došlo i k rozdílnému vnímání inflace.
Výsledek ukázal, že pokud firma pracovala s informací, že inflace zrychlila o jeden procentní bod, zvýšila své průměrné inflační očekávání na rok dopředu o půl procentního bodu. Efekt je podle výzkumu autorů znatelnější v krátkém období, ale méně významný pro inflační očekávání na delší období. Ekonomové ve výzkumu rovněž ověřili, že u práce s konkrétní informací nezáleží na velikosti firmy či v jakém odvětví podniká.
Propouštění zaměstnanců v době nejistoty
Zatímco dotazník o inflačním očekávání mohou firmy vyplnit jakkoliv, aniž by je případné chyby přišly draho, podobné výzkumy často sledují i (nákladné) rozhodování firem. Z toho důvodu autoři zjišťovali, zda firmy s vyšším inflačním očekáváním zvyšují ceny produktů a využívají úvěrů, ale snižují stavy zaměstnanců, to vše v porovnání s firmami s nižším očekáváním. Podle autorů platí, že pokud se inflační očekávání zvýší o procentní bod, firma propustí o půl procentního bodu více zaměstnanců v průběhu dvou až tří čtvrtletí.
Lucasův paradox a (ne)efektivní alokace kapitálu mezi chudými a bohatými
Jelikož jsou inflační očekávání obzvláště důležitá v době, kdy se krátkodobé sazby blíží zero lower bound, autoři v další části studie extrahovali data od roku 2014. Tedy od data, kdy ECB dosáhla nejnižší efektivní hranice u hlavní refinanční sazby.
Tehdy byl u firem efekt zvyšování cen a využívání úvěrů ještě větší, naopak u snižování stavu zaměstnanců menší. Firmy, které vnímají vyšší inflační očekávání, také očekávaly, že poptávka po jejich produktech bude silnější. Podle autorů jsou tato očekávání v souladu s modely nových keynesianců, kteří tvrdí, že „řízení“ inflačních očekávání firem, když se sazby nachází na spodní efektivní hranici, může být efektivním nástrojem monetární politiky.
Akcie v posledním dějství. Vyčnívá japonská energie – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/Ak4QQfVGrc prostřednictvím @roklen24 @saxobank @SaxoBankPrague pic.twitter.com/lYQAXkMW8D
— Roklen24.cz (@roklen24) 1. března 2019
