Co ekonom, to názor. Pravdou ale je, že jestli se na něčem ekonomové ve většině shodnou, je to prospěšnost mezinárodního obchodu. A právě volnému mezinárodnímu obchodu začal házet klacky pod nohy Donald Trump. Trhy na to náležitě zareagovaly, v posledních dnech jsme však pozorovali určité uklidnění. Dost možná jde jen o klid před bouří.
Poté, co Trump v závěru minulého týdne představil plán na zavedení cla na dovoz hliníku a oceli do USA, jsou na pořadu dne detaily tohoto opatření. Ty by, jak nedávno uvedl šéf Úřadu obchodního zmocněnce Robert Lighthizer, měly být představeny během několika málo dní. I přesto, že se na negativním fundamentu zavedení cla nic nemění, na trzích je patrné nejen určité uklidnění, ale i „rozchod“.
Jak uvedla agentura Reuters, nejvíce je divergence pozorována mezi dolarem a americkými akciemi. Zatímco americká měna sledovaná dolarovým indexem klesla pod hranici 90 bodů, v případě akcií byla reakce poněkud méně přímočará – index Dow Jones na konci minulého týdne (ve čtvrtek i pátek) sice klesl, v první polovině toho aktuálního ale opět roste, doslova jako by strach z vypuknutí obchodní války postupně polevoval, píše Reuters. Ostatní indexy – S&P 500 a Nasdaq – dokonce zpevňují již od pátku.*
Pravdou je, že jakmile budou známy veškeré detaily naplánovaných cel, trhy budou jako na trní očekávat, jak zareagují ostatní země. Máme čekat odvetná opatření? Náznaky tu již jsou. Například Evropská komise uvedla, že má připravený seznam produktů, na které by v případě zavedení Trumpových cel uvalila 25% poplatek. Jednat by se dle informací agentury Bloomberg mělo například o motocykly (Harley Davidson), džíny, whiskey či o kosmetiku. Dohromady by se, pokud uvažujeme americký import do EU za rok 2017, mohlo jednat o zboží v rámci pěti oblastí (ocel a železo, oděvy, vybrané průmyslové zboží, zemědělské produkty a ty určené k dalšímu zpracování) v hodnotě zhruba 2,8 miliardy euro.
To ale není vše. Donald Trump nedávno pohrozil tím, že by cla mohla být zavedena i na další oblasti evropského dovozu, a to například na automobily. To vše, jak blonďatý státník uvedl ve svém nedávném tweetu, s představou, že „obchodní války jsou dobré a lze je snadno vyhrát“. A jak dodal během včerejší tiskové konference po setkání se švédským premiérem, „obchodní války zasáhnou ostatní země, nikoliv USA“.
When a country (USA) is losing many billions of dollars on trade with virtually every country it does business with, trade wars are good, and easy to win. Example, when we are down $100 billion with a certain country and they get cute, don’t trade anymore-we win big. It’s easy!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 2. března 2018
S těmito tvrzeními však mnozí nesouhlasí. Pomineme-li zástup světových ekonomů a podnikatelů, vůči Trumpově rozhodnutí se staví i někteří jeho spolupracovníci. Jmenovat je možné například předsedu Sněmovny reprezentantů a republikána Paula Ryana, který se, dle citace Bloombergu, „vážně obává o dopady obchodní války“, a proto na Trumpa apeloval, aby od zavedení cla ustoupil. Není náhodou, že Ryan pochází ze státu Wisconsin, kde sídlí společnost Harley Davidson. A nejde pouze o něj, ozývají se i další republikáni, především ti pocházející ze států, kde sídlí firmy, na jejichž produkty by EU mohla rovněž uvalit dovozní poplatky.
Výčet snahy o „napravení“ tvrdohlavého Trumpa ještě včera pokračoval ekonomickým poradcem Bílého domu Gary Cohnem. Ten původně sezval vrcholné představitele společností pracujících s hliníkem a ocelí, aby společně s ním a s prezidentem probrali možné dopady rozhodnutí o clech. Cíl byl jasný – vymluvit americkému prezidentovi zavedení cla. Na celou akci ale nakonec nedošlo.
Nejprve se v médiích objevila informace, že v případě neúspěchu tohoto setkání by Cohn, dle neveřejných zdrojů agentury Bloomberg, rezignoval. Věci však nabraly mnohem rychlejší spád a ekonomický poradce nakonec během včerejšího večera oznámil svou rezignaci, aniž by vůbec došlo na onu schůzku (Trump ji dle reportéra serveru Axios Jonathana Swana zrušil). V rámci svého oficiálního vyjádření Cohn pouze uvedl, že mu bylo ctí sloužit své zemi a že děkuje prezidentovi za příležitost a přeje jeho administrativě mnoho úspěchů do budoucna.
Trhy vnímají Cohnův odchod negativně, a to nejen z důvodu, že stál za daňovou reformou. Mnozí jeho rezignaci, byť Bílý dům dle serveru CNBC uvedl, že neměla spojitost pouze se zavedením cel, považují za jasný signál toho, že Trump necouvne, ať už se ho snaží přesvědčit kdokoliv. O to víc tuto představu umocňuje informace agentury Bloomberg, že Cohn rezignaci podal ihned po schůzce s Trumpem v Oválné pracovně.
Na druhou stranu, jistý ústupek Trump naznačil již dříve, když na svém Twitteru napsal, že by byl ochotný ustoupit v případě Kanady a Mexika, pokud by s USA projednaly novou dohodu o NAFTA.
We have large trade deficits with Mexico and Canada. NAFTA, which is under renegotiation right now, has been a bad deal for U.S.A. Massive relocation of companies & jobs. Tariffs on Steel and Aluminum will only come off if new & fair NAFTA agreement is signed. Also, Canada must..
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 5. března 2018
…treat our farmers much better. Highly restrictive. Mexico must do much more on stopping drugs from pouring into the U.S. They have not done what needs to be done. Millions of people addicted and dying.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 5. března 2018
Obavy logicky panují i na druhé straně Atlantiku. Byť bylo zmiňované zavedení cla na dovoz automobilů z EU do USA (zatím) pouhou výhrůžkou, vody starého kontinentu to celkem rozvířilo. „Navrhuji, abychom přestali hrát hru něco za něco. Raději se uklidněme a usedněme, abychom mohli nalézt cestu, jak tento problém vyřešit,“ řekl pro CNBC šéf evropské automobilky Fiat Crysler Sergio Marchione. „Nemyslím si, že by celá věc musela vyeskalovat až do totální obchodní války,“ dodal.
Summa summarum, vše zatím vypadá, že si Trump stojí za svým. Nezbývá nám tak nic jiného, než čekat na detaily zavedení cel a následnou reakci postižených zemí. Pokud opravdu dojde na odvetu, současný vývoj trhů, ať už jde o akcie či o dolar, je pouze a jen klidem před bouří.
Ostatně situaci je možné porovnat s historickými daty, která uvádí společnost Nomura. Ta se zaměřila na vývoj kurzu dolaru vůči japonskému jenu a euru (resp. německé marce) od doby tzv. Nixonova šoku z roku 1971 až po rok 2016, přičemž sledovaná období dosahují tři a jeden měsíc před zavedením vybraného cla a jeden a tři měsíce poté. Jak Nomura uvádí, u USDJPY i USDEUR dosahuje průměr vývoje kurzu v době jednoho a tří měsíců po zavedení cla záporných hodnot (tzn. oslabení dolaru), a to v prvním případě 2,6 % a 4,3 %, ve druhém pak 1,6 % a 2,8 %.
Kim Čong-un překvapil trhy
Během včerejšího dne jsme byli svědky relativně výrazného zpevnění eura vůči dolaru. Stalo se tak po zprávě kanceláře jihokorejského prezidenta o ochotě Severní Koreji diskutovat o možném ukončení jaderného programu, pokud bude jejímu režimu zaručeno bezpečí
„Severní Korea jasně vyjádřila záměr denuklearizovat korejský poloostrov, pokud bude jejímu režimu zaručeno bezpečí. Jakmile nebude existovat žádná vojenská hrozba, zástupci Severní Koreji uvedli, že nebudou mít potřebu držet atomové zbraně,“ zní slova vyjádření. Toto téma tak pravděpodobně bude klíčové na dubnovém setkání vůdce Severní Koreji Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Pro trhy jde každopádně o pozitivní zprávu, která se vedle eura projevila například i na koruně.
K dolaru je možné zmínit například komentář šéfa dallaské pobočky Fedu Roberta Kaplana. Ten v rozhovoru pro server CNBC potvrdil, že se jeho „základní scénář“ nemění. „Letos bychom měli podle mě zvýšit sazby celkem třikrát. Začít bychom přitom měli raději dříve než později,“ dodal. Ani tato slova však nestačila na to, aby americká měna umazala větší část včerejších ztrát.
Co se týče dnešního amerického a evropského dění, z eurozóny se dočkáme HDP za čtvrtý kvartál 2017, z USA pak přijde report Národní zaměstnanosti agentury ADP. Očekávaný vývoj kurzu pro dnešek vidíme v pásmu 1,238-1,244 EURUSD.**
Na koruně jsme během včerejšího dne pozorovali posílení pod hodnotu 25,40 za euro. Domácí měna se vedle reakce na události kolem Severní Koreji svezla na vlně zpevnění měn regionu, kde svou roli sehrálo i uklidnění nervozity kolem italských voleb, které investory přilákalo zpět k rizikovějším trhům.
Domácí kalendář je z hlediska kurzotvorných dat prozatím prázdný. Česká národní banka dnes reportuje stav svých devizových rezerv, ministerstvo financí pak uskuteční aukci dluhopisů se splatností v roce 2023, 2028 a 2033. Tyto události však na domácí měnu vliv mít nebudou.
V průběhu týdne bude nejzajímavější až jeho závěr. Míra nezaměstnanosti za únor, která bude zveřejněna ve čtvrtek, by na korunu sice neměla mít výraznější vliv. O to zajímavější bude pátek, kdy se dočkáme únorové inflace a růstu mezd za poslední kvartál minulého roku.
Koruna se obchoduje na 25,39 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,31 až 25,39 EURCZK, ve dvojici s dolarem pak od 20,35 až 20,51 USDCZK.**
*Během včerejšího dne k akciovým ziskům také přispěla informace o ochotě Severní Koreji denuklearizovat korejský poloostrov, pokud jejímu režimu bude zaručeno bezpečí.
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
