Francouzská ekonomika bude letos díky silnému toku úvěrů a fiskálním stimulům daleko odolnější než zbytek eurozóny. Země však nedokázala plně využít prostředí s nízkými úrokovými sazbami, aby se dostala do oblasti luxusnějších trhů a služeb. Zároveň přetrvávají obavy, že v odvětvích, která jsou v mezinárodním kontextu nejzranitelnější, se připravují plány na propouštění.
V nadcházejících měsících bude francouzská ekonomika i nadále vykazovat lepší výsledky než zbytek eurozóny, zejména než Německo. Předpokládáme, že růst v roce 2019 dosáhne 1,2 % oproti 1,3 %, jak v nejnovější zprávě uvádí Bank of France. Růst Francie je vyvolán čtyřmi hlavními faktory: silným tokem úvěrů, menší mezinárodní expozicí, fiskálními stimuly a větší důvěrou domácností.
Stejně jako v předchozím roce zůstává hlavním motorem ekonomiky úvěr. Pohyblivý tříměsíční průměr růstu bankovních půjček se blíží maximům. Jen v květnu vykazoval meziročně 5,3 %. Podíváme-li se na tok nových úvěrů, který skutečnou ekonomiku předstihuje zhruba o 9 až 12 měsíců, a je tedy významným ukazatelem růstu HDP, je obrázek poměrně utěšený. Na základě našeho modelu dosáhl v prvním čtvrtletí 2019 tok nových úvěrů 1,32 % HDP, což je výrazně nad průměrem eurozóny, který je na 0,47 %, i Německa na 0,41 %.
Jak vidíme na následujícím grafu, impuls nových úvěrů výrazně koreluje s obchodním průzkumem INSEE, který je sám o sobě jedním z nejspolehlivějších ukazatelů francouzského HDP. Tento průzkum je dobře nasměrovaný a potvrzuje náš pozitivní makroekonomický pohled na francouzskou ekonomiku v krátkém a středním období.
Francie je na rozdíl od Německa méně exponovaná vůči negativním trendům v globálním obchodě, zpomalení čínské ekonomiky a snížení tureckého úvěru. Fiskální stimuly ve výši zhruba 10 mld. USD v reakci na protesty žlutých vest a dalších zhruba 5 mld. v daňových úlevách zvýšily spotřebu. Ačkoli některé z nich byly, jak je ve Francii tradičně zvykem, směřovány do preventivních úspor, mohou v roce 2020 posloužit jako záchranný polštář v případě zhoršení mezinárodní situace s dopadem na francouzskou ekonomiku.
Francouzská (ne)zaměstnanost
Domácnosti do budoucnosti hledí s mírně vyšší důvěrou. Podle nejnovějšího průzkumu spotřebitelské důvěry INSEE z tohoto června jen 16 % respondentů uvedlo, že se obává růstu nezaměstnanosti v následujících 12 měsících. V lednu to ještě bylo 32 %.
Zpětná vazba od předních úvěrových institucí financujících průmyslové projekty ve Francii i od lokálních obchodníků naznačuje, že pokud se ekonomická situace výrazně nezlepší, mohou některé průmyslové sektory v následujících měsících přistoupit k velkému propouštění. Hlavní napětí se soustředí do automobilového průmyslu a to hlavně na úrovni dodavatelů a poskytovatelů služeb.
Autorem textu je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
