Federální komunikační komise (FCC) nedávno odhlasovala odstranění internetové neutrality. Proběhlo tak hlasování, které určí, jestli má být s internetem zacházeno jako s veřejnou službou, nebo jako s produktem.
Pokud bychom internet pokládali za veřejnou službu, zůstal by i nadále v kompetenci FCC a byla by dodržována tři jednoduchá pravidla zakazující blokování, throttling a placené upřednostňování. Jinými slovy by společnosti internetových služeb jako AT&T, Comcast a Verizon nemohly blokovat přístup k webovým stránkám, vytvářet proměnlivé rychlosti připojení pro různé stránky nebo upřednostňovat obsah a reklamu ke svému prospěchu. Pokud bychom s internetem zacházeli jako s produktem, dostal by se naopak pod pravomoc Federální obchodní komise (FTC) a výše zmiňované firmy by taková pravidla nemusely dodržovat.
Hlasování FCC v podstatě rozhodlo o pokládání internetu za produkt, což ho dostalo pod správu a kontrolu Federální obchodní komise a zprivatizovalo společnosti internetových služeb. Toto rozhodnutí však musí být ještě schváleno Úřadem pro management a rozpočet, přičemž předtím, než se promítne do praxe, bude pravděpodobně čelit právním výzvám. Ostatně, rozhodnutí k obnovení neutrality sítě již navrhl demokratický senátor Markey a mnozí ostatní ho podpořili.
Privatizace internetu bude mít silné a dlouhodobé následky. Mnohé veřejné konverzace ve zprávách a v rámci sociálních sítí týkající se neutrality sítě se zaměřily na důležitost – a potřebnost – volného internetu. Tyto diskuze vhodně poskytly varování ohledně možných dlouhodobých následků chybějící síťové neutrality, mezi kterými bude utišování hlasů okrajových skupin a rasových komunit, podkopávání občanské pospolitosti, aktivismus, politický odpor, stoupající ceny za připojení, zhoršení rozdílu mezi bohatými a chudými komunitami a oslabení vynalézavosti inovativních tech startupů. Silné, nesouhlasné prohlášení dvou demokratických členů Federální komunikační komise – Mignona Clyburna a Jessicy Rosenworcelové – posílilo tato varování ohledně dlouhodobých následků. V prohlášení zazněla taktéž důležitost volného internetu, který by měl sloužit veřejnému prospěchu, včetně rasových komunit.
„Obzvláště hrozivé je to, co toto zrušení neutrality bude znamenat pro okrajové skupiny, jako jsou rasové komunity, které jsou závislé na platformách jako internet ke komunikaci, neboť tradiční prostředky komunikace se nezabývají jejich problémy a starostmi. Díky sociálním médiím se svět poprvé dozvěděl o případu z města Ferguson v Missouri, protože tradiční zpravodajské prostředky to nepokládaly za důležité, dokud se nerozjely hashtagy na sociálních sítích.“
Komentář komisařky Rosenworcelové se snažil zdiskreditovat tvrzení, že by spotřebitelé měli prospěch z otevření hospodářské soutěže mezi společnostmi internetových služeb. K tomuto bodu řekla:
„Vlastní údaje FCC ukazují, že polovina domácností v této zemi nemá na výběr širokopásmového poskytovatele. Takže pokud poskytovatel širokopásmového připojení blokuje některé webové stránky, nemáte žádné východisko. Jednoduše nemáte kam jít…To, co FCC dělá, je cokoli, jen ne předběžné opatření čehokoli, co připomíná státní nebo místní ochranu spotřebitele.“
Další důsledek narušení síťové neutrality má co dělat s podkopáváním finanční inkluze a blížící se technologické revoluce finančních služeb. Množství finančních technologií – online a mobilních technologií, o kterých se mluví ve zkratce jako o „fintechu“ – má potenciál rozšiřovat přístup k finančním službám nezajištěným domácnostem v okrajových komunitách. Například z pohodlí domova může člověk získat internetové připojení skrze jeho počítač nebo smartphone potřebné k provedení finanční transakce.
Online a mobilní technologie mohou zjednodušit provádění transakcí bez ohledu na to, zda je poblíž pobočka banky. Jako takový může být fintech hodnotný pro zjednodušování transakcí v komunitách, které mají různorodý přístup k finančním službám. Představte si, že žijete v Montaně a musíte dojíždět dvě hodiny do nejbližší pobočky banky pokaždé, když potřebujete hotovost. Nebo ujít 5 až 10 bloků v Chicagu, abyste si mohli vložit peníze na spořící účet.
Navzdory potenciálu fintechu rozšiřovat přístup, jsou zde i určité výzvy. Internetové připojení je potřebné k online a mobilním transakcím a mnohé domácnosti s nižšími příjmy si již dnes nemohou dovolit takové připojení k internetovým službám. Vysokorychlostní a neomezené datové připojení stojí poměrně dost. Domácnosti, které vyčerpaly nebo přesáhly svůj limit datového připojení, se mohou například dostat do situace, kdy jim nebude umožněno provést online nebo mobilní transakci. Podle zprávy samotné FCC jde o domácnosti nižších příjmů v rasových komunitách a ve venkovských oblastech, které jsou široce v nevýhodě, když se jedná o dostupnost služeb, konkrétně pak i o vysokorychlostní internet. V důsledku mohou tedy přijít o přístup k finančním službám, neboť ty se mohou stát příliš nákladnými či nespolehlivými. Rozhodnutí FCC může tyto problémy ještě zhoršit.
Pokud projde toto rozhodnutí dalším hlasováním, bude důsledkem ztráty neutrality internetu dražší připojení za poskytnutí horších služeb. Online a mobilní bankovnictví se může stát méně spolehlivým, pokud společnosti internetových služeb budou upravovat rychlost připojení. Takové firmy, které navíc vlastní nebo jsou jiným způsobem napojené na banky a jiné finanční služby, by mohly podpořit rychlost výměny informací na stránkách jejich vlastní banky, zatímco by zpomalovaly připojení ke konkurenčním stránkám, či je dokonce úplně blokovaly.
Banky stále více poskytují své produkty a služby prostřednictvím online platforem a předpokládá se, že se v následujícím desetiletí sníží počet bankovních poboček až o 20 %. Hlasování proti síťové neutralitě může zastavit postupný vývoj těchto trendů. A veřejná důvěra ve finanční služby, která je považována za nezbytnou pro rozvoj finančního systému, by mohla být při zamlžení transparentnosti internetu oslabena.
Finanční inkluze v ekonomice 21. století závisí na dostupném a spolehlivém internetu. I když stále čekáme na to, jak se rozhodnutí dále vyvine a zda bude čelit právním výzvám, ztráta volného internetu by znamenala dvojnásobné riziko všech snah o finanční inkluzi. Komunity s nižšími příjmy a jiné okrajové skupiny, u kterých ještě neproběhla kompletní finanční inkluze, by neúměrně nesly následky privatizovaného internetu. A ztráta volné sítě by pravděpodobně ohrozila dlouho očekávanou fintech revoluci finančních služeb.
