Podle Indexu Exportu se hodnota vyváženého zboží za celý rok 2017 bude pohybovat okolo 3,5 miliardy korun, a to i navzdory ochlazení růstu vývozu ve druhé polovině roku.
„Celoroční bilance českého zahraničního obchodu v národním pojetí skončila podle našeho odhadu v přebytku okolo 150 miliard korun,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. V prosinci, jako každý rok, se vývozu nedaří překonat předvánoční růst dovozu a bilance vždy končí v mínusu. Ani v roce 2017 tomu podle dostupných dat nebude jinak. Rekordní přebytek obchodní bilance z roku 2016 nebude překonán. Za mírným zhoršením bilance stojí především sílící dovoz, který táhla nahoru rostoucí domácí poptávka a klesající ceny vývozu. „Kdybychom však zohlednili vývoj cen zahraničního obchodu (levnější vývozy), obchodní bilance by za rok 2017 dosáhla rekordního přebytku,“ upozorňuje Helena Horská.
Silná zahraniční poptávka, především pak sílící německá ekonomika, se zaslouží o růst českého exportu i v roce 2018. Bohužel nedostatek pracovníků na trhu práce, a v mnohých případech už i nedostatečná výrobní kapacita firem, bude v letošním roce bránit svižnějšímu růstu vývozu, tudíž celé ekonomiky. „Bohužel ne ve všech firmách se daří zvyšovat produktivitu práce ruku v ruce s růstem personálních nákladů. To vytváří tlak na růst cen výrobků a při očekáváném posilování koruny se bude zhoršovat konkurenceschopnost českých vývozců. Buď se český vývoz přeorientuje na vyšší přidanou hodnotu, nebo zakázek ubyde,“ domnívá se Horská. Podle Indexu Exportu měl český vývoz potenciál růstu v prvním čtvrtletí 2018 v průměru přes 10 %, ale více než 210 tisíc neobsazených pozic na trhu práce, společně se sezónními faktory, zbrzdí růst vývozu na úrovni pohybující se spíše okolo 5 %.
Export v přeshraničním pojetí dosáhne, patrně na nějaký čas naposledy, za rok 2017 rekordní hodnoty, která se bude blížit úrovní 4,2 bil. Kč, čímž bude překonán rekord z roku 2016 o více než 5 %. Bilance zahraničního obchodu se bude pohybovat těsně nad 400 mld. Kč. Propadne se tak oproti roku 2016 přibližně o 16 %.
„Na rok 2018 nelze počítat s dalším významným růstem exportu, protože zcela určitě dojde k dalšímu posilování koruny. Automobilový průmysl jako tradiční tahoun vývozu v tuto chvíli již ve třech skupinách ze šesti, dle členění ČSÚ, zaznamenává stagnaci, či dokonce propad oproti roku 2016, a v neposlední řadě nedostatek pracovních sil na trhu práce je ve skutečnosti ještě mnohem horší, než vykazuje Ministerstvo práce a sociálních věcí z údajů Úřadů práce, protože ne všechna volná místa jsou deklarována na úřadech práce a navíc část „nezaměstnaných“ se pohybuje v zóně šedé ekonomiky. Skutečný počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo tak odhadujeme na 0,7,“ dodává místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Šetření mezi českými vývozci
Jednou za tři měsíce provádí Raiffeisenbank ve spolupráci s Asociací exportérů šetření mezi českými vývozci. V rámci šetření vývozci odpovídají na dvě otázky: „Jak hodnotíte současnou úroveň exportu Vaší společnosti ve srovnání s obdobím před 3 měsíci?“ a „Jaký očekáváte vývoj exportu Vaší společnosti za následující 3 měsíce ve srovnání s dneškem?“ Respondenti pokaždé vybírají ze škály 0-100.
Podle šetření, které probíhalo na přelomu roku, čeští exportéři hodnotí svou současnou situaci výrazně lépe než doposud. Dokonce je podle jejich názoru lepší, než byla v době kurzového závazku České národní banky. Průměrná hodnota indexu současných podmínek vzrostla na své dosavadní maximum 56,9 bodů. Na svém maximu je i medián odhadů. Očekávání exportérů se naopak zhoršila – propadla na roční minimum. „Zhoršení výhledu přisuzuji především nedostatku zaměstnanců na trhu práce a obavě exportérů z dalšího růstu personálních nákladů. Čím dál tím více exportérů se ptá, jak dlouho bude ještě trvat současný ekonomický boom a kdy přijde obrat,“ říká Horská.
Anketa mezi českými vývozci
K poslednímu šetření loňského roku jsme připojili i jednu velmi aktuální anketní otázku týkající se plánů exportérů v oblasti investic. Na anketní otázku „Plánujete zvýšit investice do výrobních kapacit firmy v příštích dvou letech (2018 – 2019)“ odpověděly více než tři čtvrtiny respondentů ano. Dokonce více než třetina respondentů plánuje investovat jak do modernizace, tak do rozšíření výrobní kapacity. Pouze zhruba pětina respondentů neplánuje investovat vůbec. „Zakázek stále přibývá a firmy je musí mnohdy odmítat kvůli nedostatečným kapacitám a nedostatku zaměstnanců, nebo jejich realizaci alespoň z části zajišťovat ve spolupráci s jinou firmou. Nedostatečná výrobní kapacita a zároveň intenzivní tlak na růst mzdových nákladů nutí i motivuje firmy investovat. A to nejen do rozšíření, ale také modernizace (automatizace) výroby, která pomůže firmám čelit nedostatku pracovníků,“ domnívá se Horská.
