Donald Trump může být spokojen. Stalo se to, co slíbil. Američanům – především, jak bylo několikrát upozorňováno, střední vrstvě – dal 45. prezident USA vánoční dárek v podobě nejrozsáhlejší daňové reformy za 30 let. A dolar? Tomu tento fakt (paradoxně) zrovna moc nepomohl.
I přes zdržení kvůli procedurálním pochybením, americký Kongres nakonec odsouhlasil (224 hlasů pro, 201 proti) pozměněnou verzi daňové reformy, která následně zamířila k Trumpovi k poslednímu podpisu. Mezi hlavní body daňového balíčku patří snížení daně z příjmu právnických osob z 35 % na 21 %, dále je obsažena například možnost snížení daňového základu fyzických osob o dvojnásobek oproti současnosti. Tyto a další změny vstoupí v platnost počátkem ledna.
Očekávání ohledně možných dopadů daňové reformy se však liší. Donald Trump neochvějně tvrdí, že z nového systému budou profitovat všichni. Další tábor naopak poukazuje na to, že zvýhodní především korporace a bohaté. Z názorů oficiálních institucí je možné zmínit například Fed, dle kterého daňová reforma přinese v krátkém období pozitivní stimul (čeká se mírný růst HDP i mezd, podpořena by měla být i nabídka práce). Z dlouhodobějšího hlediska jsou však dopady stále nejisté. Kritici poukazují především na fakt, že vinou změn přijde státní pokladna během příštích deseti let o zhruba 1,5 bilionu dolarů. Zda bude tento výpadek dostatečně kompenzován proklamovaným růstem ekonomiky, zůstává prozatím ve hvězdách.
Trumpova daňová reforma. Věděli jste, že…
Po tomto republikánském vítězství ale rozhodně úplný klid nenastane. Pátek 22. prosince je totiž termín, do kdy je potřeba schválit navýšení stropu federálního dluhu. Pokud by se tak nestalo a vláda by neměla možnost financování prostřednictvím emise nového dluhu, mohly by jí v krizovém scénáři dojít finance, což by se následně projevilo v neschopnosti splácet včas své závazky, stejně tak i v možném zastavení některých vládních činností. Na druhou stranu, republikánům pozitivní přístup rozhodně nechybí. Jejich lídr v Senátu Mitch McConnell pro televizi Fox doslova řekl: „Vyřešíme to. Vždycky se nám to podaří.“
Ze včerejšího vývoje dolaru je evidentní, že přijetí daňové reformy bylo v kurzu již započítáno. Naopak, včerejší oslabení americké měny nahrává spíše skeptikům. Nepomohl ani další nárůst výnosů státních dluhopisů, které tak reagují na fakt, že fiskální stimul umožní Fedu rychlejší tempo zvyšování sazeb. Podle některých názorů se ale na amerických Treasuries rovněž podepsalo dění v Německu, které představilo plán pracující se mnohem větší emisí bundů v roce 2018, než bylo původně očekáváno.
V případě koruny jsme byli svědky krátkého zpevnění kurzu k úrovni 25,64 za euro. V závěru dne se však česká měna usadila zpět těsně pod hranicí 25,70 EURCZK. Aktuálně je kurz na 25,69 EURCZK.
Domácí kalendář byl včera prázdný, dnes je hlavním bodem dne poslední měnověpolitické zasedání bankovní rady ČNB. Většinové odhady pracují s tím, že centrální banka ponechá své sazby beze změny. Nahrává tomu jednak fakt, že klíčová data z české ekonomiky, vyjma mezd, byla zcela v souladu s prognózou ČNB. Na druhou stranu, v posledních dnech jsme byli svědky oslabení koruny, což by pro některé jestřáby z ČNB mohlo být popudem k hlasování pro zvýšení sazeb. Tomu by rovněž mohl nahrát i fakt – zmínil ho například sám guvernér Jiří Rusnok – že rozdíl mezi možným zvýšením úroků v prosinci, či v únoru, v podstatě není.
My odhadujeme, že se centrální banka bude držet v souladu s aktuální prognózou, a své sazby tak nezvýší. Posečká raději na únorové setkání, kdy by v rámci aktualizovaného výhledu mohla oproti tomu současnému představit mnohem více jestřábí sentiment. Dnes tak bude klíčová především Rusnokova rétorika, která by právě tento scénář pro příští rok mohla již naznačit.
„Očekáváme těsné hlasování, ve kterém nakonec převáží možnost odložení zvýšení sazeb až na příští rok,“ řekl k dnešnímu zasedání ČNB ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Ostatně, posun tohoto kroku o přibližně 25 pracovních dní žádný dopad na ekonomickou situaci mít nebude,“ dodal.
Co s týče ostatních dat, nejzajímavější bude dění v USA, kde bude zveřejněno anualizované HDP za třetí kvartál a jádrový ukazatel výdajů na osobní spotřebu, který Fed sleduje jakožto indikátor inflace.
„Jestřáb“ Hampl z ČNB: Ve hře je šest kol zvyšování sazeb
