Masový nástup elektromobility nás čeká kolem roku 2020. Hlavní problém dneška je hlavně nedostatečná nabídka na trhu. Vyšší náklady v zimě budete mít i u spalovacích motorů, říká Radovan Hasala, předseda představenstva Asociace elektromobility, kterého jsme si odchytili na krátký rozhovor během konference Solární energie a akumulace 2018.
Jaký je vlastně hlavní účel Asociace elektromobility?
Elektromobilitu vnímáme jako součást širšího ekosystému. My spojujeme na jedné straně obnovitelné zdroje energie, které nejsou k dispozici stále, a právě elektromobily, které na druhé straně představují nějakou smysluplnou formu akumulace. Dnes se v souvislosti s elektromobilitou například často diskutuje, jestli se ve skutečnosti jen ekologická zátěž nepřesouvá z města na venkov. Namísto kouřících výfuků se vzpomínají kouřící komíny, protože současný energetický mix není úplně čistý. Čím dál více lidí přitom dnes nechce pouze čistě jezdit, ale také čistě nabíjet. Věříme, že právě elektromobilita má dnes velký potenciál tlačit na posun směrem k ekologičtějším obnovitelným energetickým zdrojům.
Jak moc se zatím elektromobilita v České republice prosazuje? O Češích se říká, že jsou hodně konzervativní.
Jde to možná trochu pomaleji, ale elektromobilita se u nás rozhodně úspěšně rozvíjí. Za loňský rok se v České republice prodalo 387 aut čistě na elektřinu, rok před tím jen asi 260 kusů, takže nárůst poměrně značný. Ale nemyslím si, že by podobné statistiky byly úplně vypovídající. Myslím, že hlavní důvod, proč se u nás neprodávají elektromobily v masovějším měřítku je ten, že zkrátka a jednoduše na trhu nejsou, respektive je jich nedostatek. To ale není problém jen České republiky, na celém evropském trhu poptávka výrazně převyšuje současnou nabídku. Výrobci se dnes vymlouvají zejména na nedostatek baterií.
Nemohou pomoci většímu rozšíření elektromobility nějaké státní finanční pobídky pro koncové zákazníky? Přeci jenom elektromobily jsou dnes pro běžné domácnosti poměrně drahé.
To je jedna z oblastí, kterou také řešíme. Myslíme si nicméně, že ten, kdo uvede trh do pohybu, budou spíše firemní zákazníci. Pro ty koncové budou zprvu přeci jenom výrazně dražší. Pro firmy mohou být flotily složené z elektromobilů zajímavé nejen ekonomicky, ale často zároveň jako dobré „zelené“ public realtion, nebo společenská zodpovědnost. Také očekáváme, že hodně elektromobilů nakoupí v první vlně přímo stát. Může se jednat o využití v komunálních službách (údržba zeleně), ale i ekologičtější a prestižnější přepravu úředníků. Další oblastí, kde dávají elektromobily perfektní smysl je třeba elektromobilní carsharing (jeden z prvních funguje například v Praze ve spolupráci s PRE).
Vyrovnají se dnes elektromobily po technické stránce vozům se spalovacími motory? Přeci jen první generace moderních elektromobilů trpěly nejrůznějšími neduhy. Byl tu malý dojezd, problémy s bateriemi v zimě. Jak je to dnes?
První na českém trhu dostupné elektromobily byly Nissan Leaf, Peugeot iOn, Citroen C-Zero a Mitsubishi i MiEV. Velkou flotilou těchto vozů disponoval například ČEZ. To jsou už od pohledu malé městské elektromobily a nelze od nich čekat nějaký extrémní dojezd, jejich smysl je totiž jiný.
Úplně jiná situace bude v případě Tesly, která se u nás také objevila mezi prvními elektromobily. Určitě víte, že asi největší rozšíření elektromobilů v Evropě je v Norsku, kde mají mnohem tužší zimu než u nás. Dojezd elektromobilů v zimě určitě kratší je (asi o třetinu), ale je to i díky faktorům jako je topení. Vyšší náklady v zimě budete mít i u spalovacích motorů, které je třeba při studeném startu v zimě déle zahřívat. Většina nových elektromobilů je navíc navržena na dojezd 200 kilometrů, čímž problém s malým dojezdem v zimě pro běžné řidiče stejně prakticky odpadá.
Nízká produkce elektromobily pochopitelně prodražuje, takže to určitě není první ekonomická volba. Jak dnes ale vycházejí celkové náklady na provoz elektromobilu, vyplatí se ve srovnání se spalovacím motorem alespoň z dlouhodobého hlediska?
Co se týče nákladů na spotřebu, ta je dnes velice nízká. Ideální je situace u Tesly, kde máte nabíjení v Superchargerech v ceně auta, pokud nabíjíte doma, můžete využít elektromobilní tarif, se kterým nabíjíte za 1 Kč na KWh. Díky pilotním projektům veřejných nabíjecích sítí jsou podmínky opět velmi výhodné. S Emobilitou od ČEZ nabíjíte za měsíční paušál 450 Kč bez DPH měsíčně (bez omezení), u Pražské energetiky je to o něco dražší, tam jsme včetně daně na 3 korunách za KWh. Přepočteno na kilometry je to u placeného dobíjení 20-50 haléřů za ujetý kilometr.
Další úspory, které nejsou úplně intuitivní, jsou náklady na provozní kapaliny (obzvláště u stárnoucích automobilů) či olejové a palivové filtry. Pohon elektromobilu je podstatně jednodušší než pohon na spalovací motory, takže další úsporu bude představovat i údržba motoru.
Kdy si myslíte, že bychom se mohli dočkat masovějšího nástupu elektromobility do běžného provozu?
Většina automobilek má nastaven masový nástup elektromobility na rok 2020. Toto datum ale ve skutečnosti není nijak magické, celý trik je v tom, že na tuto dobu spadá také nástup nových evropských regulí. Automobilky tak budou muset nabízet alespoň jeden model elektromobilu ze zákona.
Elektromobilita je s námi ale ve skutečnosti již poměrně dlouho. První elektromobil se na trhu objevil koncem 19. století. Teprve hospodářská krize ve třicátých letech a naftařská lobby rozhodla o tom, že se hlavní vývoj bude ubírat jinou cestou. Elektromobily ale existovaly již před příchodem Fordu model T.
Pro příznivce konspiračních teorií mohu doporučit také snímek z roku 2006 s názvem Kdo zabil elektromobil. V roce 1996 se v Kalifornii objevily konkurenceschopné elektromobily, které splňovaly potřeby většiny řidičů. Honda (EV Plus), ani General Motors (EV1) své elektromobily navzdory pozitivnímu přijetí trhu nikdy nenabídla k prodeji. Oba vozy byly nabízeny pouze formou časově značně limitovaného pronájmu. O dvanáct let později byla většina těchto vozů sešrotována, výjimku tvoří pár muzejních kousků, které ale byly deaktivovány a vyřazeny s podmínkou, že se již nikdy neobjeví na silnicích.
Dávají dnes elektromobily smysl také mimo město. Častý argument odpůrců je nedostatek nabíjecích stanic v kombinaci s kratším dojezdem. Platí to stále?
Platí to čím dál tím méně, ale ještě před pár lety bylo cestování speciálně s městskými elektromobily trochu dobrodružné. Problém je mnohdy koordinace, neboť někdo dodává obnovitelnou energii a řeší její akumulaci, úplně jiné firmy vyrobí elektromobil a někdo jiný buduje přípojky. Situace se ale rychle zlepšuje. Buduje se také síť superchargerů pro Teslu, což je v současnosti jediný skutečně meziměstský elektromobil. Na Tesle je také pěkně vidět ideální byznys model, kdy se nejedná jen o automobil, ale buduje se kolem robustní infrastruktura a navazující projekty Tesly.
