Ač si to mnozí neuvědomují, jednou z institucí, které nejvíce ovlivňují život nás všech, je centrální banka. Ta je totiž jakýmsi dirigentem orchestru v systému, kterým, ať chceme či nikoliv, jsme ovládáni všichni. A navzdory tomu, že jeho představitelé jsou nevolení, fakticky vykonávají politické funkce – na jejich intervencích do ekonomiky vždy někdo vydělá a někdo prodělá. Centrální banka je tak vedle vlády klíčovou přerozdělovací institucí v zemi.
Zatímco však zástupci politických stran jsou do svých funkcí voleni na základě prezentovaných priorit a plánů, představitelé centrální banky nemusí být (a vzhledem ke své velké moci by ze standardního pohledu ani být neměli) voleni, jelikož jejich cíle jsou obvykle dané zákonem. Na druhou stranu, jakými prostředky svých cílů dosáhnou, to už je jejich věc.
Nejvyšším posláním dnešních moderních centrálních bank cílujících inflaci je udržet cenovou stabilitu chápanou zpravidla jako mírný růst cen nesvazující ekonomický růst země. Studie, o které píše článek na serveru The Conversation, ovšem kontroverzním způsobem otvírá diskuzi nad otázkou, zda by onen deklarovaný nejvyšší společenský cíl neměl být tak trochu pozměněn.
Centrální banka má nekonečnou kupní sílu a vycenila zuby
Christopher J. Boyce, Liam Delaney, Eamonn Ferguson a Alex M. Wood se ve svém zkoumání zaměřili na poměrně originální otázku, a sice na vztah mezi úrokovými sazbami centrální banky a rozšířením duševních poruch. A ukázalo se, že pokud máte nějaké dluhy, centrální banka vás svým počínáním může dostat do těžké deprese či vám přivodit jiné psychické problémy.
Na datech Spojeného království totiž výzkumníci zjistili, že zvýšení hlavní úrokové sazby Bank of England o jeden procentní bod má za následek 2,6% nárůst výskytu duševních problémů mezi těžce zadluženou populací. Detailní informace o výzkumu najdete v paperu, který v letošním roce publikoval odborný časopis Journal of Affective Disorders.
Ačkoliv zkoumat vztah mezi úrokovými sazbami centrální banky a výskytem duševních chorob se může na první pohled zdát komické, zkoumání vlivu na psychiku (těžce) zadlužených osob se již zdá být zcela logické. Zvyšující se úrokové sazby se samozřejmě dříve nebo později odrazí v úrokových sazbách, které si komerční banky účtují za úvěry, což může být pro mnohé dlužníky velká rána přes rozpočet. A jak naznačují výsledky zmiňované studie, kromě vaší peněženky mohou rostoucí náklady na splácení dluhu zruinovat i vaše psychické zdraví.
Bitcoin dělá z lidí blázny a psychopaty, varují média
V posledních dekádách jsme přitom byli svědky toho, že v souvislosti s pokrizovým ochlazením ekonomického růstu a chabým růstem cen centrální banky ve vyspělých zemích – včetně Bank of England – snížily své úrokové sazby na historická minima, a to obyčejně až na nulu, ale v několika případech i do záporných hodnot.
To ekonomické subjekty přirozeně motivovalo ke zvýšení spotřeby, poklesu úspor, jakož i ke značnému zadlužování. A ačkoliv to byl jeden z žádoucích kanálů, jak znovu probudit inflaci či dokonce zabránit hrozbě deflace, bylo vygenerováno vysoké zadlužení, které má nyní i takové důsledky, s kterými nikdo nepočítal.
V současné době, kdy se již v řadě zemí mluví o přehřívání ekonomiky, jsou centrální banky nuceny přistupovat k opětovnému zvyšování sazeb. Nicméně v souvislosti s citovaným výzkumem se nabízí otázka, zda si nyní měnové autority skutečně mohou dovolit být tak asociální a přivodit subjekty s vysokým zadlužením, za který bezpochyby nese velký podíl zodpovědnosti právě jejich měnová politika, do existenční – a také psychické a duševní – krize.
Profesor z Harvardu: Připravte se na výrazně záporné sazby
