Servisovaná kancelář jako záložní prostor v době krize

Networking, komunita, dobrá káva, design, společná místnost, zasedačky, kopírky, recepce. Jak dnes vypadají sdílené kanceláře v Česku? V rozhovoru pro server Roklen24 o tom mluví Lenka Hrudíková, Coworking and Flexible Office Specialist společnosti CBRE. Dodává, jak na coworking doléhá aktuální situace v souvislosti s opatřeními kvůli pandemii koronaviru. Firmy, které z různých důvodů nemohou pracovat v režimu home office, podle ní využívají servisované kanceláře k rozprostření rizik nákazy. Provozovatelé zefektivnili své hygienické postupy. Každodenně dezinfikují celá centra antibakteriálními prostředky. Prohlídky coworkingu mohou probíhat stále: živě přes web kameru. 

Pamatujete si na první coworking, který jste sama navštívila? Kdy to bylo?

Ano pamatuji. Byl to coworkingový prostor WorkLounge Diamant na Václavském náměstí. Přišla jsem tam a už se mi odtamtud vůbec nechtělo. Je to rok a půl zpátky.

Jak na vás prostory působily?

Sdílený prostor mě úplně nadchl. Mám ráda dřevo, přírodní materiály, barvy. A to vše jsem zde našla – dřevěné podlahy, květiny, barevné dekorace. To, co lidé dnes chtějí. Už to není klasická kancelář, kde je všechno stejné a příliš formální.

Co by dnes v coworkingu podle vás nemělo chybět?

Určitě je to design. A samozřejmě nesmí chybět společná místnost. Prostor, kde se mohou členové centra potkávat, kde budou probíhat přednášky, školení, společné snídaně a jiné komunitní akce. Čím větší tento společenský prostor je, tím lepší. Měla by tam být vybavená kuchyňka s nabídkou čajů, kávy a ochucené vody. Pak samozřejmě klasické kancelářské vybavení, když přijdete se svým notebookem, abyste si sedl a nemusel nic zařizovat. Nesmí chybět nábytek, internet, zasedačky, kopírky. Zkrátka celé zázemí včetně recepce.

Co jídlo? Catering?

Rozsáhlejší catering většinou nebývá zvykem. I když novinkou jsou teď coworkingové snídaně. Klienti přijdou do centra, dají si společnou snídani a mají příležitost vyměnit si kontakty a řešit pracovní věci. Co by určitě nemělo chybět, je vynikající káva.

Káva je pro coworking zásadní. Souhlasíte?  

Dobré kafe je základ. Café bar je centrum každého coworkingu.  Mít dobrého baristu, který umí udělat perfektní kávu, je pro coworking konkurenční výhodou.  

Aby se lidé v kancelářích cítili příjemně, začínají se mnohem víc objevovat rostliny, zeleň. Zkrátka kousek přírody v práci. Vnímáte tento trend?

 Ano, hned si všimnu, pokud někde zeleň chybí.  Stalo se mi, že jsem i sama provozovateli coworkingu navrhla, aby zvážil více zeleně v určitých místnostech a odezva byla úžasná.  Zeleň – to je dřevo, kytky, barvy, světlo. Tím se coworkingová centra snaží odlišit od klasických kanceláří.

Je dokázané, že spokojený zaměstnanec lépe pracuje….

Souhlasím. Pokud pracujeme v pěkném prostředí, do práce se těšíme. Důležité je také podporovat pracovní stimuly. Specifické jsou například pro kreativní profese.

Do sdílených kanceláří chodí freelanceři, další lidé mají tzv. fix desk, pak jsou to různě veliké firmy. Co by mělo být součástí „fix desk“, co by nemělo chybět? Zařídit si meeting? V klidu telefonovat?

Přesně tak. Freelancer samozřejmě musí mít také skřínku na své pracovní věci. Co se týká denního provozu a vybavení, tak dnes všechno funguje přes aplikaci. Klient si přes ni může zarezervovat zasedací místnost a hned ve vyúčtování vidí, kolik ho to stojí. Pak potřebuje recepci, když za ním přijde klient. A samozřejmě místo, kde bude mít klid na telefonování. K tomu slouží odhlučněné telefonní budky. Na tohle všechno se dnes v coworkingu myslí. Jeho provozovatelé už mezi sebou soupeří, je jich více a více. Snaží se mít služby vychytanější.

Pokud se bude jednat o firmu, dejme tomu od pěti lidí až třeba po 40členný tým: potřebují něco navíc, aby fungovali optimálně? 

Ti samozřejmě potřebují kancelář. Tam už nevidím vůbec důvod, že by měli sedět rozptýlení někde ve společných prostorách. Většinou je to tak, že mají přidružené vlastní kanceláře s úplně stejným servisem jako ti, kteří si přijdou sednout k pracovnímu stolu. Pro startupy nebo menší firmy je veliká výhoda, že nemusejí investovat hromadu peněz do výstavby kanceláře. Její vybavení, koberce, nábytek, podhledy, to také něco stojí. A oni se nastěhují do pěkných, kompletně vybavených a servisovaných kanceláří. Mají recepci a přístup ke všem službám. Mají stejný servis i své soukromí. Pokud chtějí, mohou jít do sdíleného prostoru, kde mohou navazovat kontakty a účastnit se komunitních akcí.

Vidím, že máte při ruce mapku CBRE. Máte své statistiky, kolik je coworkingů v Česku? Kolik jich je ve větších městech? 

Samozřejmě vede Praha. Úplně suverénně. Je zde hodně zahraničních řetězců, které fungují stejně, jako třeba ty hotelové: když půjdete do hotelu Hilton v New Yorku, tak půjdete do Hiltonu tady a služby budou stejné. To znamená, že v coworkingu to funguje stejně nebo podobně. Totožné služby, nábytek, design. Coworking, který najdete v Amsterdamu, najdete i v Praze. Těch velkých řetězců je pět a další plánují na trh vstoupit.

Myslíte si, že je ještě prostor pro další?

Určitě ano. Poptávka je, ale vhodných míst pro otevření nových coworkingů už tolik není. Nové prostory hledají stávající i noví provozovatelé. Poptávka ze strany uživatelů významně roste. Některá centra mají již svoji čekací listinu. Nemáme ale co nabídnout. Do některých center máme klienty na čekací listině. Poptávka pořád roste, protože Češi, jakmile si na něco zvyknou a začne to používat jeden, přidají se i další. Jakmile se to chytne a rozšíří, tak to potom jede. To se děje teď. Prostory ale nemáme. Jsou i řetězce, které bychom chtěli, anebo už to mají naplánované a potvrzené, že sem půjdou, ale najít pro ně v centru moderní novou budovu je velký problém.

Co další města? Jak moc se liší poptávka od Prahy? 

V Brně je poptávka po členství v coworkingu velká, ale bohužel tam nejsou volné prostory. Pokud někdo chce sdílené kanceláře v Brně, tak mu řeknu „Ano, jsou, ale všechno je plné“. Potenciál je v Brně obrovský, a také proto se tam budou otevírat krásné a úplně nové coworkingové prostory. Počítám během letošního a příštího roku. Nabídka se tak rozšíří a uspokojí silnou poptávku. V Ostravě je také coworking a daří se jim. Máme poptávky dokonce i do města Olomouc, kde je také krásné centrum. Mám klienty, kteří by tam chtěli, ale mají také plno. Poptávka ale roste i v menších městech. 

Vzhledem k aktuální situaci a práci na dálku: ukazuje se, že řada profesí může opravdu pracovat odkudkoliv. Jaký je trend v menších městech, třeba kolem deseti tisíc obyvatel? Je tam potenciál, pokud by se tam něco otevřelo?

Těžko říct. Třeba u korporátních firem je docházka do práce a flexibilita trochu jiná. Vím, že třeba v Praze je práce na dálku běžná. Home office funguje. Úplně malé firmy v menších městech na to ještě nejsou zvyklé.

Nemyslím právě na firmy, ale na člověka jako jsem já. Dojíždím denně do Prahy, pracuji ve vlaku. A vím, že si můžu ušetřit čas, který zabere dojíždění a využít coworking. V mém případě v Roudnici nad Labem.

Nevím úplně, jak by se to vyplatilo v desetitisícovém městě. Čím menší coworking máte, tím méně lidí tam dostanete a náklady jsou potom vyšší. Jde také o to, jestli by si to místní zájemce mohl dovolit. Jestli nevyhrává varianta: „Je to tam pěkné, ale já to využiji jen v pátek a nechci platit tolik.“ Těžko říct.

Máte představu, které profese nejčastěji ty sdílené kanceláře využívají?

Nejčastěji jsou to IT specialisté. Pak lidé jako vy, novináři, PR konzultanti, marketingoví konzultanti, právníci, převážně lidé na volné noze. Dnes už začíná být poptávka i od korporátů.

Vím, že korporáty záměrně umísťují své týmy do coworkingu, aby je dali stranou. Kvůli inovacím. Mají třeba zadaný úkol na půl roku. Vím, že to je například v Business Linku, je tam Škoda Auto. Jaký je Váš názor? 

Tyto týmy chtějí nějaké stimuly. Chtějí se oprostit od všeho, co je rušivé. Když sedíte v korporátu na své židli se svým týmem, pořád tam za vámi někdo chodí, pořád vám někdo ťuká na záda. Lidé pak nejsou schopní se soustředit. Navíc sedí všichni pohromadě na velikých plochách. Něco vymyslet nebo soustředit se je veliký problém. A proto využívají coworkingy, aby tým odešel někam jinam a mohl na úkolu opravdu pracovat. Nikdo je pak nebude v průběhu třeba tří měsíců rušit.

Často je to také kvůli tomu, že firmy potřebují nabrat kvalitní lidi a těm už nestačí plat a benefity. Uchazeči o práci se často rozhodují na základě lokality a atraktivity pracovních prostor. Například firma sídlící na okraji Prahy, která má nedostatek IT pracovníků, přestěhuje své I.T. oddělení do atraktivních coworkingových prostor v centru Prahy. Tím si firma zvýší šanci u většího počtu zájemců a uchazečů. A opravdu to funguje.  

A pak začne fungovat ten networking. V mnoha případech mohou získat nové zaměstnance z firem, které sedí vedle nebo chodí na kafe.

Také to tak může být. Každopádně pokud mají mladí lidé příležitost pracovat v coworkingu, strašně moc si cení komunitních akcí. Mají příležitost dozvědět se třeba marketingové nebo IT tipy, nebo něco nového o byznysu. Konečně cítí, že jsou „in“.

Chodíte na takové akce?

Chodím. A také mě to strašně to baví, člověk se hodně dozví.

Můžete mi dát konkrétní příklad, co vás zaujalo? Nějaká přednáška, workshop?

Byla to jedna přednáška, jejímž tématem byl well-being v kancelářích. Kdybych měla čas, tak jsem na takových akcích pořád. Mladé to fakt baví a táhne je to, proto tam chtějí být. Někteří lidé si platí členství ze svého, i když jim to zaměstnavatel nezaplatí. Protože je to v coworkingu inspiruje.

Možná žijeme oba v takové bublině kolem coworkingu. Je ale stále mnoho lidí, kteří vůbec nevědí, jak funguje a co to vůbec je. Hlavně mimo velká města. Jak to podle vás vnímají?

Samozřejmě, že řada lidí coworking nezná. Měla jsem třeba klienty, českou společnost, kteří chtěli pěknou kancelář v centru Prahy. Vysvětlovala jsem jim, že to v centru bude problém. Chodili jsme, včetně paní, která nebyla majitelka, ale byla ve firmě velmi vysoce postavená. Byla otrávená z prohlídek a bylo cítit, že se jí nic nelíbí. Už na začátku jsem jí navrhovala, aby zkusila servisované kanceláře. Ona ale nechtěla, že je to prý americký trend, že oni jsou česká tradiční kancelář a že je do žádného sdíleného prostoru nedostanu.

Jednoho dne jsme zase chodili po Praze a hledali kancelář. Navrhla jsem jí, že když mi dá pět minut, ukážu jí jedno místo.  Tak šli, absolutně nestihli říct ne. Nakonec mě ta paní objala a řekla: „Děkuji, že jste nás takhle edukovala, tady je to tak pěkné.“ Pak dělali všechno proto, aby se mohli nastěhovat. Lidí, kteří vůbec nevědí, co coworking je a mají zkreslené představy (tedy že přijdou, sednou si do přeplněné haly, kde bude deset tisíc dalších firem), je strašně moc. Úplně nejlepší je jim nevysvětlovat nic po telefonu nebo přes nějaké nabídky. Chce to si najít čas, aby se sami přišli podívat.

Vidíte v CBRE nějaký trend, kam se budou sdílené kanceláře posouvat? Jak co se týče nabídky a poptávky, tak i třeba toho, jestli se budou více proměňovat? Třeba co se týče vybavení?

Poptávka roste, určitě ano. Nabídka je momentálně omezená. Ale věřím, že se rozšíří. Alespoň v centru.

Jak důležité je u sdílených kanceláří parkování? Odpadá tento problém? 

Neodpadá. Je to důležité, ale pokud budova poskytuje pro běžné nájemce parkování, tak to samozřejmě platí i pro členy coworkingu. V centru Prahy, a to i v tradičních kancelářích, je s parkováním problém. Některé kanceláře je neposkytují vůbec – a podobně to funguje i v coworkingu. 

Pokud byste si měla vybrat, máte nějaký oblíbený coworking? Třeba na ty eventy? 

Já osobně bych nejraději každý týden seděla někde jinde. Mně se líbí všechny. Všechny jsou specifické, každý nabízí něco trochu jiného, a to je na tom hezké. Máme coworkingy vyloženě pro architekty, pro anglicky mluvící, pouze pro IT. Ta rozličnost je veliká.

My jako CBRE půjdeme také do coworkingu, přestože máme svoji hlavní kancelář v centru Prahy. Už jsme si vybrali provozovatele s velkou flexibilitu. Tedy s nabídkou vícero budov. Nejen po Praze, ale i v Brně a v Ostravě. Od dubna bychom jej chtěli začít využívat – a já už se moc těším.

Jak karanténa a další opatření ovlivní sdílené kanceláře v následujících týdnech a dnech?

Mám informace od jednoho významného provozovatele, který na situaci reagoval velmi svižně. Zefektivnili své hygienické postupy. Každodenně dezinfikují celá centra antibakteriálními prostředky. Kuchyňky, toalety, recepce, kávovary se dezinfikují několikrát denně. Recepční nosí povinně roušky a žádají členy o totéž. Ve sdílených prostorech mají moderní čističky, které umí zachytávat patogeny ve vzduchu. Lidi, kteří mají členství v coworkingovém sdíleném prostoru, přesunuli do menších kanceláří, kde mohou nerušeně pracovat. To vše zdarma, v rámci členství. Některé dekorace odstranili, aby dezinfekce byla jednodušší a účinnější.

Prohlídky coworkingu mohou probíhat stále: živě přes web kameru. Navíc vzrostla i poptávka. Firmy, které z různých důvodů nemohou pracovat v režimu home office, využívají servisované kanceláře k rozprostření rizik nákazy. Někteří provozovatelé jsou schopni umístit týmy klienta po více centrech ve svých lokalitách v Praze. A tím výrazně snížit rizika nákazy mezi zaměstnanci. Navíc, pokud se musí celá kancelář z důvodu karantény uzavřít, další kanceláře zůstanou funkční. Klienti zde samozřejmě mají flexibilní podmínky pronájmu, a to smlouvy na měsíční bázi, které mohou stále prodlužovat.

Lenka Hrudíková nastoupila do společnosti CBRE jako týmová koordinátorka v roce 2018. Jako specialistka na coworkingová centra a flexibilní kanceláře působí v CBRE od dubna 2019. Je absolventkou magisterského programu na Vysoké škole hotelové v Praze. Před CBRE působila devět let ve společnosti ExxonMobil.

Newsletter