Země je možná dost velká pro tolik lidí, co na ní žije, nicméně to už neplatí pro centra světových metropolí. A zvlášť pak pro ty, jejichž obyvatele jsou příliš bohatí na to, aby dobrovolně jezdili autobusem. V zájmu zabránění dopravnímu kolapsu v podobě nekonečných kolon, ale i s ohledem na místní ovzduší a životní prostředí, tak musela v nedávné době řada měst přistoupit k určité formě zákazu provozu aut v jejich centrech.
Podle serveru Business Insider nově platí – nebo bude v brzké době platit – určitá restrikce provozu automobilů v centrech 13 měst; jde například o norské Oslo, španělský Madrid, britský Londýn či třeba Mexico City. Obyvatelé těchto velkoměst však nemusí zoufat. Pro některé z nich bude cesta do práce sice o něco méně pohodlnější, o to čistější vzduch budou dýchat. A podle toho, co tvrdí vědci, jim to navíc může dopomoci i k lepší figuře.
Může behaviorální ekonomie pomoci v boji s obezitou?
Ekonomických a zdravotních benefitů využívání hromadné dopravy oproti té automobilové již byla identifikována spousta. Výzkum z College of Engineering při University of Illinois však napovídá, že systémy veřejné dopravy mají značný potenciál také v boji proti jedné z nejpalčivějších civilizačních chorob, která sama každoročně přináší nezanedbatelné náklady jak jednotlivcům, tak státům i celé společnosti.
Závěry výzkumu říkají, že vyšší míra využívání veřejné hromadné dopravy může pomoci řešit problém s obezitou. Vycházejí přitom z prostředí Spojených států, kde je podíl obézních lidí v populaci nejvyšší na světě. Zhaowei She, Douglas M. King a Sheldon H. Jacobson zkoumali data za americké okresy z let 2001 až 2009. Přitom spočítali, že nárůst využívání hromadné dopravy o jeden procentní bod je spojen s poklesem míry obezity daném regionu o 0,473 procentního bodu.
Lidé ve skupině? Vůči společnosti agresivnější a bezohlednější – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/YAL9uEN6gT prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/4LFKoFVWDj
— Roklen24.cz (@roklen24) 19. ledna 2019
Toto zjištění autoři vysvětlují tím, že pokud se chcete někam dostat autobusem či vlakem, a stejně tak metrem nebo tramvají, vyžaduje to od vás více fyzické aktivity než doprava osobním automobilem. „Rozhodnutí o využití hromadné dopravy vytváří příležitosti pro pohyb, který byl jinak neexistoval,“ říká Sheldon H. Jacobson, jeden z autorů. „Místo toho, abyste pouze vylezli z domu a nastoupili do auta, musíte dojít na autobusovou zastávku a od ní pak zase až k cíli,“ vysvětlil profesor informatiky z University of Illinois.
Data použitá ve studii pocházejí z 227 okresů z 45 amerických států. Aby bylo možné identifikovat samotný vliv nárůstu využívání veřejné dopravy, byla do analýzy zařazena i řada dalších proměnných, které by mohly potenciálně vysvětlit rozdíly v mírách obezity v jednotlivých regionech. Vedle ekonomických faktorů, jako je například příjem domácnosti, pokrytí zdravotní péče a financování veřejné dopravy, autoři zohlednili i vliv faktorů životního stylu včetně volnočasových aktivit.
Již dříve autoři provedli podobnou analýzu, kde byl efekt růstu využití hromadné dopravy o jeden procentní bod kvantifikován v podobě snížení míry obezity o 0,221 procentního bodu. Novější výzkum tedy detekoval ještě silnější vztah. Z toho vychází, že veřejný boj proti obezitě by mohl mít i podobu zvyšování atraktivity hromadné dopravy. „Investice do veřejné dopravy mohou poskytnout efektivnější dopravní možnosti, které nejen pomohou životnímu prostředí, ale mohou také nabídnout benefity s ohledem na veřejné zdraví,“ uzavírá Jacobson.
