Jelikož existují věci a služby, které lidé ke svému životu bytostně potřebují, avšak soukromé tržní hospodářství by je z nějakého nevysvětlitelného důvodu neprodukovalo či nezařizovalo vůbec, anebo pouze v omezeném množství, musí ona tržní selhání napravovat stát. A kde si toho vzal na bedra nejvíce? Následující statistiky od OurWorldInData.com vám napoví, jak velký objem veřejného sektoru je vlastně ve světě a které země jej mají největší.
Nejprve trocha historie. Jak asi všichni tuší, veřejný sektor byl nejprve docela malý a zabezpečoval jen ty nejnutnější funkce. S rozvojem sociálního státu ve 20. století se toto ovšem v řadě vyspělých zemí začalo radikálně měnit. Jak ukazuje následující graf na příkladě čtyř zemí, velikost veřejného sektoru jako poměr veřejných výdajů k HDP se od konce 19. let, kdy dosahovala řádově jednotek procent, postupně vyhoupla klidně k 50 %. Výrazné výkyvy, které lze sledovat především u Spojeného království a Spojených států, pak souvisí primárně s oběma světovými válkami.
Daňové ráje pro smrtelníky: Kde se neplatí daň z příjmu?
Následující mapa pak ukazuje, kde veřejný sektor v poměru k HDP utratí nejvíce (čím tmavší barva, tím vyšší procento). I když jde o data z roku 2010, tedy poměrně starší, je jasně patrné, že relativně velké veřejné sektory existují zejména v Evropě, dále pak v Severní Americe a v některých státech Jižní Ameriky.
Pokud jde o země OECD, podle dat organizace za rok 2015 je takto měřený veřejný sektor největší ve Finsku, Francii, Řecku, Dánsku, Belgii, Rakousku, Itálii a Maďarsku, kde se pohybuje mezi 50 a 60 %. V České republice jde také o poměrně vysoké číslo, a sice o 41,7 %. Nejmenší je potom v Irsku, ovšem i zde veřejné výdaje představují 28,7 % HDP.
Jak pak implikuje následující graf, nejvíce veřejné sektory vynakládají na sociální výdaje, ať už jde o zdraví, penze, nezaměstnanost či třeba podporu rodin. Zejména ty byly tahounem obrovského zvyšování veřejných výdajů v souvislosti s rozvojem sociálního státu v 60. letech v rámci vyspělých zemí.
Podle dat OECD za rok 2016 členové organizace utratí za sociální výdaje v průměru 21 % HDP. Nejvíce je to pak ve Francii, Belgii, Finsku, Itálii a Dánsku, kde se cifra pohybuje kolem 30 %. U České republiky jde o 19,5 %. Nejméně na sociální výdaje vynakládají Jižní Korea a Chile, a sice kolem 10 %. Rozložení sociálních výdajů v rámci zemí OECD pak podrobně ukazuje následující obrázek.
Státy proti neřestem? Kuřáci a alkoholici se rozpočtům vyplatí
Jedním ze způsobů, jak měřit velikost veřejného sektoru, může být i pohled na to, jaká je ve veřejném sektoru zaměstnanost – tedy kolik z celkového počtu zaměstnanců v dané zemi pracuje ve veřejném sektoru. Jak ukazuje následující graf ze serveru Statista sestavený na základě dat vybraných zemí, rekordmany jsou v tomto ohledu zejména skandinávské země, jako je Norsko, Dánsko, Švédsko Finsko, kde počet zaměstnanců veřejného sektoru dosahuje zhruba 25 až 30 %.
Extrémy na opačné straně jsou pak Japonsko s 5,9 % a Jižní Korea se 7,6 %. Překvapivě málo zaměstnanců veřejného sektoru má pak Německo, a to 10,6 % celkového počtu. Údaj za Českou republiku v tabulce není, avšak podle dat ČSÚ je toto číslo za rok 2015 zhruba 22,6 %.
