Dolar za poslední měsíc vůči euru zpevnil o více než půl procenta. Byť má americká měna za sebou několik negativních fundamentů, trhy je, jak se zdá, vesměs ignorují a vezou se na křehké vlně optimismu, kterou jistou dobu podporovala i vidina vyšších sazeb. A právě o tomto tématu se, dle dostupných zdrojů, hovoří už i v kuloárech ECB.
Dolar ve dvojici s eurem pokořil hranici 1,2400 EURUSD, dolarový index, sledující americkou měnu vůči koši vybraných světových měn, se zase přehoupl nad 90 bodů. Ve prospěch USD hrálo v poslední době nejen oslabení eura, za kterým stál holubičí tón šéfa Evropské centrální banky Draghiho, krátce se na něm podepsala i data z amerického trhu práce, mírně rostoucí výnosy na delším konci výnosové křivky a v pozadí toho všeho i spekulace o sazbách.
O posledním zasedání ECB jsme již psali (zde a zde). Na řadu se tím pádem dostávají únorová data z amerického trhu práce. V jeho rámci bylo minulý měsíc – bez započítání sektoru zemědělství – vytvořeno celkem 313 tisíc nových pracovních míst (trh očekával „pouze“ 205 tisíc), lednová čísla pak byla navíc revidována nahoru, a to na 239 tisíc. Tempo růstu mezd však přineslo o něco horší čísla. Trhy byly nažhaveny na výsledek 2,8 % meziročně, průměrná reálná mzda však v únoru rostla tempem „jen“ 2,1 %. Lednový výsledek byl navíc revidován z 2,9 % na 2,8 % y/y.
Na první pohled jsou tato čísla relativně slušná – až na růst mezd, který nakonec ovlivnil celkový pohled trhu. Pokud k nim navíc přidáme poslední průzkum National Federation of Independent Business, celkový obraz je ještě o něco „horší“. Šetření mezi malými podniky ukázalo, že se čím dál tím více potýkají s problémem nedostatku pracovníků – celkem 22 % dotázaných uvedlo, že jde o vůbec největší překážku v jejich podnikání (jde o největší samostatný faktor vůbec). Z toho důvodu jsou tyto firmy nuceny zvyšovat mzdy, přičemž čistý podíl na jejich zvýšení se nyní blíží k 19letým maximům. Data šetření Job Openings and Labor Turnover Survey navíc ukázala, že na jedno nově vytvořené pracovní místo připadá celkem jeden dosud nezaměstnaný pracovník, což rovněž potvrzuje napjatou situaci amerického trhu práce.
V návaznosti na to rostou spekulace o možné akceleraci inflace. Data za únor budou zveřejněna v úterý. Očekává se, že by inflace mohla zrychlit z 2,1 % na 2,2 %, její jádrové vyjádření by ale mělo setrvat na 1,8 % meziročně. Podle banky ING by se však tempo růstu cen mohlo v létě dostat až na 3 %, k čemuž by přispěl nejen stav trhu práce, ale rovněž i slabší dolar, vyšší ceny komodit a vyšší zdravotní náklady.
Na inflaci nad 2% cílem by bezpochyby reagoval Fed rychlejším zvyšováním sazeb. Dosavadní prognóza pracuje se třemi koly navyšování, přičemž nejbližší je to březnové, které je již v kurzu dolaru zahrnuto. V poslední době se však spekuluje o tom, že by americká centrální banka mohla zvyšovat sazby letos až čtyřikrát. Současný odhad trhu je dle overnight index swapu zhruba na pomezí tří až čtyř úrokových hiků (k poslednímu letošnímu zasedání Fedu +83,8 bb), přičemž ten březnový je v podstatě stoprocentní.
Takový je scénář pro delší období. Z toho krátkého, které odpovídá aktuálnímu týdnu, platí, že se dočkáme pouze několika málo dat. Mezi ně spadá úterní inflace za únor či středeční maloobchod a páteční průmysl (oboje rovněž za únor).
ECB a sazby
Šéf ECB Draghi sice na posledním zasedání Rady guvernérů pozměnil tzv. forward guidance, ve výsledku, po tiskové konferenci, jsme se však nedočkali nikterak výrazně jestřábího výstupu. To jsou však oficiální informace. Zaměříme-li se na ty neoficiální, zjistíme, že ECB již zahájila debatu o prvním kolem zvyšování sazeb.
Tuto informaci přinesla agentura Reuters. Podle jejích neveřejných zdrojů byl minulý týden na setkání centrálních bankéřů představen scénář pracující s prvním zvýšením sazeb v polovině roku 2019, program QE by pak měl být ukončen na konci letošního roku. Dle zdrojů byl tento „plán“ přivítán především představiteli severských centrálních bank, naopak ti z jihu Evropy byli mnohem opatrnější – jako zdroje nervozity prý zmiňovali nejen vyšší úrokové náklady, ale i silnější euro.
Každopádně podle dat agentury Bloomberg se v roce 2018 vyšších evropských sazeb rozhodně nedočkáme. Pravděpodobnost jejich zvýšení k poslednímu letošnímu zasedání nedosahuje ani 20 %.
Co se týče aktuálního evropského dění, za zmínku rozhodně stojí dnešek, kdy proběhne setkání Euroskupiny, která by měla debatovat například o situaci na světovém obchodním trhu v souvislosti s oznámením Trumpových cel. Zajímavá bude i středa, kdy se dočkáme komentářů od tří představitelů ECB, včetně samotného guvernéra Draghiho, a poté pátek, kdy bude zveřejněna evropská inflace za únor.
Aktuálně se euro vůči dolaru obchoduje na 1,232 EURUSD. Během dnešního dne by se jeho kurz měl pohybovat v rozmezí 1,225-1,237 EURUSD.*
ČNB a sazby
Koruna má za sebou oslabení až nad hranici 25,45 za euro. Na tom se podepsal především výsledek únorové inflace, která se vůbec poprvé za více než rok dostala pod inflační cíl České národní banky na 2 %.
Podle ČNB jsou zveřejněná data za únor sice protiinflačním rizikem stávající prognózy, na druhou stranu, jak v komentáři uvedl ředitel sekce měnové Holub, „celkové fundamentální inflační tlaky zůstávají silné, přičemž odrážejí především zrychlující mzdovou dynamiku v podmínkách robustního hospodářského růstu“. Proinflační působení domácí ekonomiky a trhu práce potvrzují i dnes zveřejněné údaje o vývoji mezd v závěrečném čtvrtletí loňského roku, dodal.
Návrat k inflačnímu cíli pak podporují i odhady analytiků a ekonomů. Podle nich by se tempo růstu cen mělo v nadcházejících měsících, i přes silnější kurz koruny a efekt vyšší srovnávací základny, opět vrátit k 2 %, přičemž hlavním tahounem růstu cen by měla být silná spotřeba, vinou trvajícího růst mezd.
Po zveřejnění únorové inflace tak máme za sebou vlnu „hlavních“ dat. Pokud je a vývoj kurzu srovnáme se zněním aktuální prognózy (detailně jsme popsali zde), vychází, že vše je (zatím) zcela v souladu s odhadem centrální banky, a sazby by tudíž, jak na posledním zasedání uvedl guvernér Rusnok, měly být zvýšeny pravděpodobně až ve druhé polovině roku. S březnovým hikem tedy za současných podmínek nepočítáme.
Pokud bychom se zaměřili na očekávání trhu, po zpomalení inflace pod inflační cíl vidíme jasné ochlazení. Jak tří, šesti tak i dvanáctiměsíční odhad dalšího zvýšení sazeb se společně propadly. Roční predikce, která ještě před měsícem dosahovala 60 bazických bodů (tedy 2,4 zvýšení), se aktuálně propadla na 40 bodů.
Aktuálně se koruna obchoduje na 25,47 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,41 až 25,48 EURCZK, ve dvojici s dolarem pak od 20,61 až 20,78 USDCZK.*
*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
