Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Centrální banky a padlí andělé

Aktuální trend světové měnové politiky se nese v duchu akomodace k co nejvíce uvolněným měnovým podmínkám. Cílem je zmírnit ekonomické dopady pandemie koronaviru. K jeho dosažení světové měnové autority využívají úrokové sazby společně s nákupy vybraných aktiv a dodávkami likvidity do systému. Součástí snahy o to, aby nezamrzly bankovní motory úvěrování, je i uvolňování podmínek dodávky likvidity. Vybrané centrální banky se tak mohou dostat i k tzv. padlým andělům.

Padlí andělé (fallen angels) jsou dluhopisy, které měly dříve investiční rating, avšak později jim byl snížen na neinvestiční stupeň. První začal tuto skupinu přijímat jako kolaterál americký Fed, který si jako základní datum nastavil rating instrumentu k 22. březnu. Ve stejném duchu pak v tomto týdnu rozhodla Evropská centrální banka, která datum ratingu nastavila na 7. dubna.  Podmínkou je, že rating po tomto datu musí zůstat v horní části spekulativního pásma, tedy „BB“ a výš.

Zatímco v případě Fedu se hovoří zejména o firemních dluhopisech, padlým andělem je například automobilka Ford (22. března rating „BBB-“, 23. března zhoršeno na neinvestiční „BB+“), na druhé straně Atlantiku jde hlavně o Itálii. Právě té totiž reálně hrozí propad ratingu do oblasti „junk“, což by bez uvolnění pravidel v rámci přijímání kolaterálu a nákupů aktiv značně zkomplikovalo likviditní toky potřebné k vypořádání se s dopady koronaviru. Spekuluje se také o tom, že ECB bude ten samý přístup, tedy přijímání instrumentů s neinvestičním hodnocením, aplikovat i u transakcí zahrnující firemní dluhopisy.

Zůstaneme-li v Evropě, investoři nervózně sledují především vývoj na trhu italských dluhopisů. Vidina možného zhoršení ratingu na neinvestiční stupeň se promítá zejména ve výnosech italských státních bondů. Potvrzuje to vývoj spreadu mezi výnosem německého desetiletého dluhopisu a italského o stejné době splatnosti, který dosahuje 2,5 procentního bodu. V době největší nervozity na světových trzích, tedy v polovině března, byl spread ještě vyšší, a to bezmála 2,8 procentního bodu.

Pokud jde o možnost rozšířit volnější ratingové limity i na korporátní dluhopisy, evropské firmy uvažující o emisi vlastních bondů by ji bezpochyby přivítaly. Tento krok by dával smysl nejen proto, že by v podstatě představoval tlak na zastavení nárůstu výnosů, především by se ale jednalo o přípravu do budoucna. Očekává se totiž, že vzhledem k dopadům koronaviru na evropské firmy se část jejich dluhopisů během příštího roku až roku a půl propadne na neinvestiční stupeň (hodnota celé skupiny kolem ratingu „BB“ by mohla dosáhnout kolem 70 miliard euro). Přítomnost ECB by financování těchto firem měla usnadnit.

I přesto, že se ECB snaží dodat na trh dostatek likvidity, na některých trzích je vidět nadále trvající napětí. Příkladem může být tříměsíční eurová sazba Euribor ve srovnání s tříměsíční sazbou Eonia. Jejich spread se v toto týdnu dostal na více než pětiletá maxima.

Jistou část tohoto pohybu lze vysvětlit fragmentací evropského bankovního systému, kde se celkem 7 z 18 panelových bank Euriboru nachází v periferních oblastech. Přispívá ale i politika amerického Fedu. Ten díky dodávkám likvidity natolik snížil dolarovou prémii, že je pro mnohé obchodníky snazší získávat zelené bankovky prostřednictvím basis swapů. Poptávka po eurové likviditě, která je u těchto instrumentů využívána, se pak postupně projevuje právě ve vyšších eurových sazbách, jako je Euribor. Vývoj eurových FRA sazeb ale naznačuje, že by v příštích měsících mohlo dojít alespoň na částečné uklidnění projevující se v o něco nižších mezibankovních sazbách.

Euro zůstává vůči dění na mezibankovním trhu imunní, navrch tak má americký dolar. Zelené bankovky v posledních týdnech ani tak neprofitovaly z poptávky po dolarové likviditě, která se ve srovnání s děním v březnu uklidnila (především ta mimo USA, a to díky swapovým linkám), jako spíše ze svého titulu měny patřící mezi bezpečné přístavy. Nahrává jim pak i plošněji oslabující euro.  Společné evropské měně totiž silně podkopává nohy nejasný postup Evropské komise z hlediska dlouhodobé podpory koronavirem zasažených ekonomik.

V podstatě tradičně se v této oblasti střetávají země jihu proti severu. Zatímco první skupina v čele s Itálií a Španělskem požaduje co největší podporu od záchranného fondu a k tomu přímé granty, sever navrhuje využití sedmiletého rozpočtu a poskytování půjček, které by nezvýšily společný dluh tolik jako požadavek jižních zemí. Neshody, a s nimi spojené oddalování začátku pomoci, představují pro euro negativní faktor bránící potenciálnímu posílení. Vedle toho se na kurzu během včerejšího dne podepsaly i indexy PMI sektoru služeb a průmyslu zveřejněné napříč starým kontinentem, u kterých se již citelně projevila hlavní vlna dopadů pandemie koronaviru.

Včerejší dění tak posunulo kurz eura proti dolaru pod hranici 1,0800 EURUSD. Byť prozatím nevěříme ve výraznější zisky dolaru, z technického pohledu existuje prostor pro posílení směrem k úrovni 1,0700 dolaru za euro. Klíčové v tomto směru bude dění kolem evropské pomoci a samozřejmě dění kolem Itálie a jejího ratingu ve spojení s programy ECB.

Výhled pro dnešní den

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,0758 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 100,62 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0716 do 1,08028 EURUSD.*

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 27,46 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 27,43 až 27,66 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 25,32 až 25,83 USDCZK.*

Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na  modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter