Jak moc je důvěra ve fintech důležitá pro jeho přežití?

Důvěra zákazníků je klíčovým faktorem pro každou banku. Jenže co subjekty, které chtějí zažité bankovní domy nahradit? Pro firmy působící v oblasti fintech je důvěra klientů, nejlépe dále se šířící, nejdůležitějším základem další expanze. A tento posun může zhatit i jedna malá chyba, tvrdí Richard Thakor a Robert Merton.

Důvěra je základní element fungování finančního trhu. Bez ní by současný systém nefungoval tak, jak jsme zvyklí. Zmínění autoři proto analyzovali, jak důvěra ovlivňuje podnikání ve financích, konkrétně zda jde právě o to, co by mohlo překážet novým fintech firmám v rámci soupeření na finančním poli se zavedenými bankami.

Autoři se v rámci srovnání obou skupin zaměřili na konkrétní oblast podnikání, kterou je financování dluhu. Ta dle jejich teorie stojí na třech základních pilířích. První je ten, že zákazníci chtějí být izolováni od rizika banky. Druhý, že fintech firmy financují úvěry pomocí svého kapitálu, například získaného prodejem akcií. A nakonec třetím je, že důvěra ve věřitele je v interakci s prvními dvěma pilíři.

Zkrotit technologie? Chce to kreativitu a řemeslné dovednosti

Thakor a Merton dále rozdělili důvěru na dvě části – na důvěryhodnost a kompetenci. První z nich je o záměru instituce, druhá je o tom, zda má firma personální kapacitu tento záměr zvládnout. V rámci zaměření na první část, tedy na důvěryhodnost, vycházeli autoři z předpokladu, že fintech firmy a banky mají stejnou pravděpodobnost posbírat informace o potenciálních dlužnících. Přestože fintech firmy uvádějí na trh nové technologie, banky mají obrovský kapitál, jaký malí hráči nemají, což jim logicky umožňuje se na nějaký nový trend rychle adaptovat. To znamená, že v dlouhém období neexistuje žádný věřitel, který by měl technologickou výhodu nad konkurencí.

V modelu výzkumu poté existují dvě skupiny věřitelů. Ti, co jsou vždy vnímáni jako důvěryhodní a půjčka u nich bude dobrým rozhodnutím. V druhém případě se jedná o „sobeckého“ věřitele, který může učinit neefektivní nabídku. V reálném světě budou zákazníci, tedy potenciální dlužníci, pracovat s první variantou, alespoň tak to předpokládají autoři.

Co se stane při ztracení důvěry?

Po ztracení důvěry v instituci se stává důležitou její dlouhodobá reputace. Ve většině případů tak záchrana stojí více fintech firmy než banky, které mají reputaci dlouhodobě silnější a seženou levnější financování v případě možného úpadku. Co hůře, finanční instituce často fintech firmy bez důvěry ani financovat nebudou. Vychází z toho, že banky mohou přežít nějakou dobu bez důvěry, ale fintech firmy ne. Autoři z toho vyvozují závěr, že popularita fintech firem může být ztracena během okamžiku, a to pokud se na světě objeví podnět, který „vymaže“ jejich důvěru.

The Economist: Svoboda tisku upadá. Je nejhorší za posledních 13 let

Výzkum Thakora  a Mertona se od předešlé literatury liší ve zjištění, že při efektivním zpracování informace ze strany investorů jsou důvěra a transparentnost částečnými substituty. Trh se tak rozdělí na důvěryhodné věřitele, kteří jsou „neprůhlední“, a ty, kteří jsou transparentní. Pokud je však informace natolik těžká na zpracování, pak je hodnota důvěry vysoká. V této situaci logicky zůstanou „neprůhlední“ všichni věřitelé a ti důvěryhodní budou mít komparativní výhodu ve financování svých nákladů.

Newsletter