Roboti, říkají. Roboti si jdou pro vaši práci. V novém tisíciletí obchází svět nové strašidlo. Přezdívá se mu automatizace a je s ním spojen bezpočet hrůzných předpovědí, které jsou navázány zejména na transformaci trhu práce. Podle těch nejhorších může být ohroženo až 90 % všech současných pracovních míst. Nahrazení roboty by se však měli bát zejména pracovníci provádějící rutinní práci, kterou se snadno naučí i algoritmy.
Například podle Světové organizace práce (International Labour Organization, ILO) by na tom z tohoto důvodu měla být nejhůře nízkokvalifikovaná pracovní síla, která také pobírá relativně nízké mzdy. Její nedávná studie upozornila, že o práci by mohla přijít více než polovina lidí v chudých asijských ekonomikách, jako je Kambodža, Indonésie, Thajsko, Vietnam či Filipíny.
Roboti jako „příliš nebezpeční“ novináři
V době, kdy pracující třída čelí neúprosným hrozbám automatizace a robotizace, přichází vědci z Technické univerzity v Mnichově s trochu uklidňující zprávou. Nahrazení lidského pracovníka robotem, to ještě není úplně to nejhorší, co se mu může stát. Ve skutečnosti je to daleko lepší, než kdyby se na jeho místo dostal člověk z masa a kostí, jak se to děje v běžném procesu konkurence na trhu práce.
Lidem je odjakživa vlastní soupeření, což znamená i porovnávání s ostatními. Jestliže tedy v boji o práci neuspějí proti jiným lidským pracovníkům, je to pro jejich psychickou stránku velký zásah. Jiné to však je, pokud je na trhu práce porazí robotický kandidát, zjistili Armin Granulo, Christoph Fuchs a Stefano Puntoni, kteří své závěry publikovali v odborném článku, jenž byl letos v létě vydán časopisem Nature Human Behaviour.
Autoři stvořili 11 hypotetických scénářů, přičemž za pomoci nich prováděli průzkumy s více než 2 tisíci respondenty z několika zemí Evropy a Severní Ameriky. Ukázalo se přitom, že obecně většina lidí vnímá příznivěji, když jsou zaměstnanci nahrazeni jinými zaměstnanci než roboty. Avšak to platí jen do té doby, pokud se nejedná o jejich vlastní zaměstnání. Pak už je jim inteligentní software mnohokrát milejší než pracovník stejného lidského druhu, který dokáže jejich práci dělat lépe než oni samotní.
Rozpůlený trh práce. Černé díry a hledání „fialových veverek“ – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/RMKEZUQvGt prostřednictvím @roklen24 #labourmarket #job pic.twitter.com/k3XQ5yA3pT
— Roklen24.cz (@roklen24) 23. července 2019
Vědci byli také schopni identifikovat příčinu těchto na první pohled protichůdných preferencí, která pramení z onoho zmiňovaného srovnávání. Lidé mají menší sklon se porovnávat se stroji než s jinými lidmi. V důsledku toho nahrazení robotem nebo softwarem méně ohrožuje pocit jejich vlastní hodnoty. Snížené sebehodnocení a sebeúctu bylo dokonce možné pozorovat, když účastníci předpokládali, že byli nahrazeni jinými zaměstnanci, kteří se při své práci spoléhali na technologické schopnosti, jako je právě využívání umělé inteligence.
„I když nezaměstnanost vyplývá ze zavádění nových technologií, lidé ji stále hodnotí v sociálním kontextu,“ nechal se slyšet Christoph Fuchs, jeden z autorů studie. „Je důležité pochopit tyto psychologické účinky, když se pokoušíme zvládnout masivní změny v pracovním světě tak, aby se minimalizovala narušení společnosti,“ dodal profesor z Technické univerzity v Mnichově.
