Enviromentální regulace jsou v kontextu liberálního pohledu chápány jako něco, co firmy zbytečně zatěžuje, zdržuje a odebírá jim zdroje na produktivní aktivity. V důsledku toho pak klesají investice a oslabuje také hospodářský růst. To může být pravda, nicméně na druhou stranu znečištění životního prostředí má závažné dopady na lidské zdraví, a v důsledku toho i na produktivitu práce. A to ekonomice z dlouhodobého hlediska přirozeně neprospívá.
Vyčerpávající přehled fatálních následků vdechování zamořeného vzduchu, na který narazíte všude tam, kam vstoupila lidská civilizace, prezentuje server New York Times. Oxid siřičitý, oxid dusičitý a ozon zatěžují dýchací cesty, ohrožují plicní funkce a zhoršují astma. Oxid uhelnatý neprospívá lidem se srdečními onemocněními a může u nich způsobit závratě a malátnost, či dokonce stavy bezvědomí až smrt. Kontaminace vzduchu olovem zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních a neurologických problémů.
„Zelení“ ve skutečnosti znečišťují více. Může za to luxus
Podle odborníků jsou nejvíce náchylné děti, což otevírá otázky vstříc budoucnosti, která bude probíhat ve stále špinavějším klimatu. „Znečištění poškozuje každého,“ řekla New York Times Janet Currieová. „Ale děti jsou zasaženy nejhůře. Kontaminovaný vzduch ovlivňuje jejich zdraví v krátkodobém i dlouhodobém horizontu a v konečném důsledku se promítá do horších výsledků na trhu práce – nižší produktivity práce a nižších příjmů,“ vysvětluje ekonomka z Princetonské univerzity. Ta je zároveň autorkou studie, která zjistila, že vyšší hladiny oxidu uhelnatého vedou k vyšší nepřítomnosti žáků ve škole.
Budoucnost ekonomiky, která závisí na dnešní nejmladší generaci, se tedy vytváří už nyní. A pokud se přitom naši současnost pokusíme přebarvit na zeleno, bude ona budoucnost, konkrétně v roce 2030, bohatší o celých 26 bilionů dolarů. Takový je závěr nového reportu Světové komise pro ekonomiku a klima (Global Commission on the Economy and Climate), který naznačuje, že boj za ochranu životního prostředí není pro hospodářství zátěží, ale naopak v dlouhodobém horizontu přináší ekonomické benefity.
Buy or Sell? Stačí jeden pohled z okna – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/F2HH8aviVC prostřednictvím @roklen24 #sell #buy #Weather pic.twitter.com/Os4d75ylAj
— Roklen24.cz (@roklen24) 2. července 2019
Zpráva nazvaná „Odhalení příběhu o inkluzivním růstu 21. století“ vybízí k vyššímu zdanění uhlíku, zavádění udržitelných dopravních systémů a stanovení klimatických cílů v soukromém sektoru. Tato opatření by v příštím desetiletí mohla vytvořit více než 65 milionů nových „nízkouhlíkových“ pracovních míst, což odpovídá současným pracovním silám ve Spojeném království a Egyptě dohromady, shrnuje závěry server DownToEarth.org.
Posun k nízkouhlíkové ekonomice by podle Světové komise pro ekonomiku a klima zároveň zabránil sedm set tisícům předčasných úmrtí v souvislosti se znečištění ovzduší. Současní politici k tomu však zatím příliš nepřispívají; podle autorů reportu se naopak poskytují dotace na výrobu a spotřebu fosilních paliv, přičemž od roku 2013 činí v průměru 373 miliard dolarů ročně. Světová komise pro ekonomiku a klima, že i dotace do zemědělství, kam ročně připlyne 519 miliard dolarů, často směřuje ke škodlivým činnostem, což nemusí být na první pohled patrné.
Krize ovzduší. Smog nás nejen zabíjí, ničí i naši inteligenci
