V čem se mohou ekonomové mýlit?

Jen dvě z 60 recesí v 90. letech byly již rok předem „odhaleny“ některými ze světových makroekonomů. V roce 2009 bylo skóre o něco horší, jelikož nebyla odhalena ani jedna z 49 recesí. Finanční krize roku 2008 tak stále zůstává záhadou i pro největší mozky ekonomické vědy. Otázka zní – varuje nás někdo před další krizí? Server Bloomberg se dotázal několika předních ekonomů, a to v čem spočívá nepředvídatelnost současné globální ekonomiky a v čem se může akademická obec mýlit.

Philip Lane, guvernér irské centrální banky

„Velkým problémem ekonomické profese jsou mezery v mezinárodních hospodářských a finančních datech. Zejména tedy nekompletní informace o propojení vyspělých a rozvojových ekonomik. Analýza světového ekonomického a finančního vývoje se stále nese na vlnách nejistoty. Kdyby existovala lepší spolupráce mezi zeměmi v rámci sběru a sdílení dat, byla by tato nejistota menší.“

Jan Hatzius, hlavní ekonom Goldman Sachs

„Ekonomové podceňují pravděpodobný opětovný nárůst reálných úrokových sazeb v následujících letech. Důvodem je to, že dávají příliš důraz na pokrizové strukturální faktory, jako například nižší potenciální růst HDP. Přestože ekonomická teorie tento problém po krizi připouští, zkušenost z ekonomické historie USA a dalších vyspělých zemí hovoří o tom, že tento vztah je přinejmenším slabý. Lepší vysvětlení poklesu potenciálu může ležet v cyklickém ‚protivětru‛, který byl přítomen po celou dobu rekonvalescence globální ekonomiky. Za tímto protivětrem stojí zejména nervozita v bankovním a realitním odvětví, utažená fiskální politika a omezující podmínky na finančním trhu.“

Peter Praet, hlavní ekonom ECB

„Pokud se podíváme do minulosti, je pravděpodobné, že ekonomové další krizi opět nevytuší. Dnes je záhadný slabý růst produktivity práce, přestože se stále objevuje mnoho nových technologických inovací. V minulosti to trvalo desítky let, než se elektřina, automobily či počítače plně integrovaly do výrobních procesů firem a ovlivnily tím produktivitu. Stejně tak to bude s umělou inteligencí nebo internetem věcí.“

Lesetja Kganyago, guvernér jihoafrické centrální banky

„Od finanční krize v roce 2008 je vyřknout předpověď ekonomického vývoje ještě těžší, a to zejména ke zvýšené volatilitě na finančních trzích. Mnoho zemí, včetně Jihoafrické republiky, muselo dlouhou dobu revidovat předpovědi ekonomického růstu, protože podceňovaly negativní vliv finanční krize na ekonomiku. Jednou z největších výzev je pro ekonomy zjistit, jestli se jednalo a jedná o problémy cyklického rázu, anebo strukturálního.“

Raghuram Rajan, profesor University of Chicago

„Existuje rozdíl mezi ekonomem a ekonomem akademikem. Veřejnost si myslí, že ekonomie je jen o tom, jak předpovědět další krizi, recesi nebo prosperitu. Ve skutečnosti je pravdou, že máme velmi omezené možnosti tyto předpovědi vynášet. Máme znalosti předpovědět, která fiskální nebo monetární politika zvyšuje pravděpodobnost, že krize nastane. Nemůžeme však dávat jasné odpovědi na to, kdy se stane tohle a tohle.“

Adam Posen, prezident Peterson Institute

„Zdá se mi, že většina makroekonomů je stále příliš ovlivněna ekonomickým vývojem 70. let. Inflace pro ně číhá za každým rohem a je určena adaptivním očekáváním, které se může měnit kdykoliv. Tato teorie je však dávno minulostí, když se například podíváme na hospodářský vývoj Japonska za posledních 30 let. Síla odborů, otevřenost obchodu a inovace jsou faktory, které hýbou inflací, zejména od té doby, kdy je synchronizovaná přes řádku vyspělých ekonomik.“

Newsletter