Počet hodin, které studenti tráví samostudiem, během posledních desítek let poklesl. Stejně klesající je i trend objemu času stráveného nad učebnicemi. Například v Severní Americe se počet vysokoškolských studentů, kteří stráví studiem pouze méně než pět hodin týdně, zvýšil na čtvrtinu. V Česku je situace o něco lepší, studenti se učí zhruba dvě hodiny denně. Vedle toho se ale zvyšuje počet odpadlíků na školách. Experiment, za kterým stojí University of Toronto, ukázal, že motivace studentů nepomáhá. Jejich výsledky jim jednoduše stačí.
Mezi roky 1961 a 2004 se ve Spojených státech snížil počet hodin, které studenti věnují samostudiu z 24 hodin týdně na 11 hodin. Češi jsou na tom o něco lépe. Data, která citoval server lidovky.cz, ukazují celkem 12 hodin samostudia týdně. Průměrný čas potřebný k vystudování bakalářského programu na amerických top univerzitách se přitom pohybuje mezi 25 až 35 hodinami týdně.
Jaké má kratší doba samostudia následky? Na českých univerzitách se například navyšuje počet odpadlíků z vysokých škol. A v budoucnu to zřejmě lepší nebude. „Nejhorší je situace u absolventů nástaveb a učebních oborů s maturitou,“ uvádí zpráva Národního ústavu pro vzdělávání. Podobně je tomu také u amerických studentů.
Učit se, učit se, učit se!
Řešení? Více se učit. Čas strávený studiem je v přímé korelaci se studijními výsledky, což prokázal výzkum Philipa Oreopoulouse a jeho kolegů z kanadské University of Toronto. Ti se společně zaměřili na studijní výsledky na dvou kampusech, stejně jako na výsledky online univerzity Western Governors University (WGU).
Zjistili, že studenti, kteří se častěji přihlásili do školního online sytému, získali více kreditů za semestr. Stejně tak tomu bylo v případě Toronta, jen s rozdílem, že studenti měli pozitivní korelaci mezi hodinami offline i online učení a výslednými známkami z předmětů. Celkový vzorek respondentů byl 9500 tisíc studentů. To už je velký průzkum s velkou vypovídající hodnotou.
Pomůže time management?
Autoři výzkumu se na základě těchto dat snažili vytvořit systém, který by motivoval studenty k intenzivnějšímu studiu a zlepšení známek. Studentům Torontské univerzity, tedy 3500 z nich, dali za úkol připravit si týdenní kalendář propojený s notifikacemi do telefonu. Studentům WGU, kterých bylo 6000, zase poskytli mobilní aplikaci, která jim posílila důležité notifikacemi v průběhu školního roku.
Skupina studentů, kteří nedostali žádný úkol, byla sledována a vyplnila dotazníky. A jaký byl výsledek experimentu? Přes všechny benefity, které studentům technologické vylepšení přinesly, se neprokázal významně pozitivní vliv na výsledky studia, a to při výrazně lepším time-managementu.
Málo volného času studentů, jak se zdá, není tím problémem, jehož následkem je méně času stráveného nad učebnicemi a ve výsledku tak horšího prospěch nebo i neprospěch. Jednou z příčin je, že studenti jednoduše nechtějí studovat déle. Jsou si jisti, že s takovým nasazením se jim podaří titul získat. Volí cestu efektivity.
Plánování kalendáře se prokázalo prospěšné, ale jen při jednorázových aktivitách jako například, když mají jít k volbám nebo se nechat u lékaře očkovat. Strategie nebyla úspěšná při dlouhodobějších aktivitách, jako je třeba cvičení v posilovně. Potenciál změnit zvyky a denní rutinu pomocí aplikací nebo online technologií se tak zdá neefektivní. Celkově uvedený výzkum koresponduje s dalšími nízko nákladovými metodami, které se v minulosti snažily podnítit motivaci k intenzivnějšímu studiu a nebyly úspěšné.
