V poslední době se hodně mluví o stavebnictví. Hlavně proto, že do nebes rostoucí ceny bytů ve velkých městech ukázaly, jak velká propast zeje mezi nabídkou a poptávkou. Jedním z viníků byla i nedávná recese, kdy se až tolik nestavělo, a také komplikovaný povolovací proces. Každopádně už nyní podle čísel vidíme, že se stavebnictví probralo z útlumu a vykazuje meziročně rostoucí trend.
Na co se chci podívat nyní v detailu, je trh, který se stavebnictvím docela úzce souvisí (a jehož vývoj obvykle se stavebním sektorem koreluje), a tím je trh oken a dveří, případně dalších výplní. V České republice měl tento trh v roce 2015 kolem sedmi miliard korun, aktuálně může být kolem o něco nad šesti miliardami, přičemž můžeme očekávat návrat k sedmi.
Podstatnější než absolutní čísla jsou ale trendy a struktura tohoto trhu, protože právě ta se v posledních letech velmi výrazně mění. Pozitivní trend z našeho pohledu je, že společnost bohatne a může si dovolit kvalitnější (ale také funkčnější a výrazně trvanlivější) věci. To se silně týká i oken, ať už v nových stavbách nebo při rekonstrukcích a revitalizacích.
Historicky měla na českém trhu velký podíl takzvaná „polská okna“, nejlevnější plasťáky s mizernou životností, navíc montovaná pokoutně a nekvalitně. Ta však postupně mizí z trhu s tím, jak lidé mají o něco více peněz a chtějí kvalitu. Neříkáme, že zmizí zcela, ale rozhodně už nejsou něčím běžným. Zajímavé je, že vzhledem k problematické pověsti je u polských výrobců stále obvyklejší působit na českém trhu pod českou značkou společnosti s ručením omezeným.
Pořád se tak na trhu částečně drží ona levná okna od firem bez produktového a vývojového zázemí, které prodávají zastaralá řešení. Někdy může být historie i 20 let, za těch posledních 5 se ale natolik změnily preference zákazníků, technická náročnost a dokonce se zpřísnily normy, že právě bez produktového a vývojového zázemí nelze kvalitní okna konstruovat, vyrábět a vůbec montovat.
Obecně jsou na současném trhu oken nízké úrovně marží, což vytlačuje „střed“, naopak zůstává low-cost i kvalitní (a dražší) dodavatelé. Z trhu tak každý rok mizí firmy – jen za rok 2017 to mohlo být odhadem desetina.
Vliv na menší počet hráčů na trhu má i zaměření vlády na boj se šedou ekonomikou. Prostor pro firmy nebo řemeslníky, kteří dělali projekty „bez papírů“, a tím pádem i bez daně, ale také bez záruk, se stále zmenšuje.
Celkové shrnutí je, že vývoj v sektoru bude letos nejspíš pozitivní co do velikosti trhu i co do vývoje marží. Trh se tak nejspíš dostane přes oněch zmiňovaných sedm miliard korun, o které se ale podělí menší množství hráčů.
Text obsahuje reklamní sdělení
