V minulosti, kdy naší ekonomice dominovalo zemědělství a výroba, byla hodnota zaměstnanců měřena jejich vstupy. Pokud na pracovišti nedřeli celou dobu na sto procent, ale chvílemi jen tak posedávali, byli neproduktivní, a jestliže v práci přímo spali, okrádali svého zaměstnavatele, a právem tak mohli být vyhozeni.
Dnes však žijeme v převážně znalostní ekonomice, kde se pomyslný lineární vztah mezi vstupy a výstupy stále znatelněji rozvolňuje. To znamená, že výkon zaměstnanců je často více o konečných výsledcích a méně o odpracovaných hodinách. Ve znalostní ekonomice chceme, aby zaměstnanci byli nejen aktivní, ale ostražití, a nejen přítomní, ale také zapálení. Místo na vstupy by se tedy měli zaměřit na produkci výstupů nejvyšší možné kvality.
Jak nakopnout produktivitu na pracovišti? Pryč se saky a kravatami!
To ale není příliš možné v případě, že jsou unavení. A unavený je v dnešní znalostní ekonomice takřka každý. Například ve Spojených státech se to dnes podle tamní Národní rady bezpečnosti (National Safety Council) týká zhruba 70 procent zaměstnanců. Sedm z deseti amerických pracovníků se tedy v práci cítí unaveno. Přitom je odhadováno, že tato únava přijde americkou ekonomiku ročně na 410 miliard dolarů, uvádí server The Conversation.
Za těmito čísly se přitom skrývá celá řada negativních vlivů, které únava v práci na zaměstnancův výkon má. Nedávná studie z University of South Florida přitom zjistila, že pouhých 16 minut, které vám někdo ukradne z vaší pravidelné doby spánku, dokáže způsobit zásadní změnu ve vašem pracovním výkonu. Jak píše server Science Daily, těchto 16 minut ztraceného spánku může být rozdílem mezi dnem s jasnou hlavou a dnem naplněným rozptýlením.
Soomi Lee, Orfeu M. Buxton, Ross Andel a David M. Almeida provedli výzkum se 130 zdravými zaměstnanci, kteří pracují v informačních technologiích a mají alespoň jedno dítě ve školním věku. Účastníci uvedli, že když spali méně než normálně, potýkali se druhý den v práci s kognitivními problémy. Rozdíl byl přitom znatelný už v případě, kdy ze své obvyklé doby spánku ztratili oněch pouhých 16 minut.
Odborný článek publikovaný v časopise Sleep Health (Journal of the National Sleep Foundation) tak uzavírá, že zkrácení spánku během pracovního týdne výrazně narušuje plnění pracovních povinností; zhoršuje se myšlení pracovníků jakož i jejich úsudek, a hůře tak zvládají běžné pracovní úkoly.
Kdo podvádí v posteli, podvádí i v práci – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/gAW3qEAdGM prostřednictvím @roklen24 #cheating #job #relationship pic.twitter.com/hJdHmRXAhm
— Roklen24.cz (@roklen24) 13. srpna 2019
To není nijak neintuitivní závěr. Důležité je však také přemýšlet o tom, proč zaměstnanci málo spí, a chodí tak do práce unavení. S vysvětlením přitom přichází Jamie Gruman ve svém příspěvku na The Conversation. Na vině jsou moderní technologie, které smazaly hranici mezi pracovištěm a domovem, míní profesor organizace chování z University of Guelph.
Fyzická vzdálenost, která je oddělovala dříve, totiž pro všudypřítomné informační technologie nepředstavuje žádnou překážku. To na jedné straně umožňuje mnoha pracovníkům flexibilní pracovní dobu a vzdálenou kancelář, na straně druhé to však často neposkytuje možnost úplně vypnout. Gruman k tomu cituje výzkum, ve kterém 84 procent zaměstnanců uvedlo, že musí být k dispozici alespoň po nějakou část dne i poté, co jim skončí pracovní doba.
Řada lidí má tak pocit, jako by byli v práci vlastně pořád. A to jim doslova nedá spát. Kvalita spánku totiž odráží naši duševní pohodu, a ta není zrovna na maximu, pokud je narušena rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Jak však tento deficit work-life balance dorovnat? Profesor nabízí řešení, zaměstnanci by měli mít možnost spát v práci. A měli by pro to mít také speciální místo – tzv. nap rooms.
Zatímco dříve by to znamenalo ono nepřístojné okrádání zaměstnavatele, dnes by tito lidé měli být rádi, že jejich zaměstnanci v práci spokojeně spí, protože o to lepší výkon – až se tedy probudí – předvedou. Platí totiž to, co již bylo naznačeno v úvodu: V moderní znalostní ekonomice se pracovní doba neměří kvantitou, ale kvalitou. Jak tedy říká titulek Grumanova článku, dostat padáka by měl nikoliv ten kdo v práci spí, ale ten, kdo v ní nespí.
Zákaz žvýkání ve škole či v práci? Zločin proti produktivitě!
