Zakládání vlastního podnikání by se mělo podporovat. Malí a střední podnikatelé tvoří dohromady přes milion ekonomických subjektů. To je 99 procent všech podnikatelů. Zaměstnávají přes 60 procent všech pracujících v České republice. Oblast startupů je pak pomyslnou třešničkou na dortu, co se týká náročnosti realizace byznysu ale i nároků na financování. Serveru Roklen24 to v rozhovoru řekla ředitelka oddělení Odboru startupů v CzechInvestu Markéta Havlová.
V CzechInvestu působíte dlouho, zažila jste několik vlád z různého politického spektra. Jak se za dobu Vašeho působení proměnilo vnímání „startupů“?
Naše aktivity na podporu startupů se rok od roku rozrůstají. Z jednoho projektu v roce 2010 se naše aktivity rozrostly na šest projektů: CzechAccelerator, se kterým se začínalo, CzechDemo, ESA BIC Prague, CzechStarter, CzechMatch a CzechStartups.org. Z původních dvou lidí na oddělení je nás nyní již patnáct. Určité snahy o podporu jsou vidět i ze strany ministerstva či úřadu vlády, ale vládní projekty nebo ucelená koncepce na podporu startupů jako mají ostatní státy, a to například včetně takového Slovinska, v České republice stále chybí. Pořádně neexistují ani ucelená data. Proto se podílíme na zpracovávání studií a analýz startupového ekosystému, abychom si dokázali představit a vyhodnotit si, o jak velkou část byznysového prostředí se jedná a jaké má charakteristiky. Většinou ale se soukromými partnery.
Dá se říci, že některá z vlád byla vyloženě „prostartupová“?
To asi nelze. V nedávné době bylo ovšem rozhodnuto o zrušení tzv. Národního inovačního fondu, který měl startupům a tzv. spin-offům, tedy high-tech projektům s vysokou mírou inovativnosti a technologické náročnosti, poskytovat prostředky ve formě rizikového kapitálu. Fond měli řídit zkušení investoři, ačkoli se často mylně uvádělo, že o investici budou rozhodovat úředníci. Cílem byl vznik podfondů, v rámci nichž by se realizovaly tzv. ko-investice s již existujícími fondy. Všichni deklarují, že Česko již nemůže být montovnou, měli bychom se zaměřovat na inovace a nové technologie, ale reálně žádné významné podpory nevznikají. V této oblasti by bylo dobré již něco realizovat, nebo se startupový ekosystém u nás „zasekne“. V okolních státech včetně Polska či Maďarska realizují tento druh investic již několik let a výsledky jsou znát. Opravdu nemusíme vymýšlet kolo, stačí se podívat, jak to funguje jinde ve světe.
Byl podle Vás některý konkrétní rok (nebo období) pro českou startupovou scénu přelomový?
Určitě po roce 2010, řekla bych tak rok 2011. Začaly vznikat první inkubátory (JIC, Impact HUB) a akcelerátory (StartupYard), začaly vnikat první programy (CzechAccelerator). Objevily se případy prvních investic například do SocialBakers. Začaly vznikat portály zaměřené na práci ve startupu (StartupJob.cz) a média píšící o startupech (Tyinternety, Lupa.cz).
Můžete krátce shrnout, jaké programy CzechInvest startupům nabízí?
Máme škálu programů podporujících startupy od raných fázích vývoje až po mezinárodní expanzi, kdy se zaměřujeme spíš na inovativní firmy s globálních potenciálem. Prostřednictvím aktivity CzechStarter poskytujeme firmám do tří let stáří služby mentoringu a poradenství šité na míru každé společnosti. Pro ty zaměřené na „space technology“ realizujeme kosmický inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC Prague (nově i v Brně).
Díky aktivitě CzechDemo mohou firmy získat zpětnou vazbu z globálního trhu účastí na zahraničních technologických konferencích. Pro startupy v pokročilejší fázi (až do sedmi let) pak nabízíme akcelerační programy v Silicon Valley, New Yorku, Singapuru a od podzimu též Londýně, a to v rámci programu CzechAccelerator, který s obměnami realizujeme již od roku 2010. Účastníci tak mají možnost tři měsíce pobývat v technologických i byznysových mekkách a rozjíždět svůj byznys globálně. V rámci programu CzechMatch zajistíme možnost prezentace před zahraničními investory a odbornou veřejností na asijských, amerických i evropských trzích a navázání kontaktu s potenciálními zákazníky a partnery.
Můžete uvést, co CzechInvest pro startupisty chystá v letošním roce?
Nyní jsme otevřeli přihlášky na CzechAccelerator, díky kterému budu moci firmy vyjet do zahraničních inkubátorů, v září a také na CzechStarter, kde zase budou moci zahájit svůj sedmiměsíční program v České republice.
Koncem března jsem jsme brali české startupy na konferenci Slush do Tokia, kde jsme pro ně zajistili i navazující doprovodný program. V květnu organizujeme další českou výpravu, tentokrát na akci TechDay v New Yorku. Zároveň budeme brát startupy na tyto akce: RISE v Hongkongu, Unbound v Londýně, TechCrunch Disrupt v San Franciscu, ale i v Berlíně, či na WebSummit v Lisabonu.
V červnu poté organizujeme CzechMatch v Singapuru a na podzim v Londýně, New Yorku a San Franciscu. No a pak na podzim bude opět možnost přihlásit se do Silicon Valley, New Yorku, Singapuru či Londýna v rámci programu CzechAccelerator či do sedmiměsíčního CzechStarter.
Dá se obecně říct, jaké jsou silné a slabé stránky startupů v ČR?
Dle studie provedené v roce 2016 mezi zeměmi Visegrádu lze mezi silné stránky zařadit větší aktivitu v rámci exportních aktivit. Vedeme v rámci Global Innnovation Index, nejsilnější jsou startupy v segmentu e-commerce a české startupy mají také nejvíce podaných patentů či ochranných známek z regionu. Na druhou stranu mezi slabé stránky patří málo investic zejména v ranných fázích vývoje, stejně tak financování ze strany státu či organizace malého počtu akcí či povědomí o startupech.
Dle mého osobního názoru postrádají české startupy schopnost prosadit se mezi konkurencí – neumí se prodat ve srovnání se zahraničními startupy. Investoři většinou preferují jasný a srozumitelný byznys plán, např. tzv. „elevator pitch“, tedy být schopen v jedné minutě shrnout vše podstatné. Marketing nechávají až na poslední místo, s tím, že se soustředí zejména na dokončení produktu. Přitom je dokázané, že efektnější je realizovat ne zrovna dokonalý produkt, ten nabídnout prvním zákazníkům a testovat jeho použití, a pak až následně ladit produkt do výsledné podoby s přihlédnutím k reakci daného trhu. Na druhou stranu zase roste počet startupů, inkubátorů, ale i investorů, takže česká startupová scéna roste.
Jaká je Vaše zkušenost s Angel investory v Česku?
Zaprvé, není jich mnoho. Zadruhé, jsou vybíraví. Za třetí, nechtějí se moc sdružovat do aliancí či sítí. Za čtvrté, z naprosté většiny jde o muže. Z těchto důvodů je těžké je najít či identifikovat a také jim představovat potenciální investiční cíle. Většinou berou spolupráci s inovativními společnostmi jako výzvu, při níž mohou uplatnit svoje praxí získané zkušenosti a očekávají vyšší výnosy než v případě investic do jiných oblastí. V České republice neexistuje sdružení andělských investorů jako je to běžné v západní Evropě, např. v rámci největší evropské sítě Business Angels EBAN. V seznamu EBAN je uvedeno pět subjektů sdružující tyto investory v Česku. Dle AngelListu je v České republice zase na 50 andělských investorů. Díky nízkému počtu tak tím pádem neexistují ani standardy investování. S tímto pomáhá např. celosvětová síť sdružující soukromé investory v 52 zastoupeních na třech kontinentech Keiretsu Forum v rámci své Angel Academy. Jejím cílem je kultivace trhu investic do startupů v Česku, snaha o předávání zkušeností a „vychovávání“ budoucích andělských investorů.
A co organizace právě jako je například Keiretsu Forum nebo Business Angel Club? Jaký je jejich přínos pro lidi, kteří chtějí rozjet vlastní podnikání?
Jedná se o tzv. „smart money“. Na rozdíl od fondů rizikového kapitálu (pozn.: venture capital, venture fond, neboli VC), které sdružují prostředky od investorů, mají stanovenu svoji investiční strategii a jsou schopni diverzifikovat rizika spojená s investováním do start-upů. Tzv. andělský investor (BA) poskytuje mimo prostředků především své know-how. Většinou jde o úspěšné podnikatele, kteří se řídí svým vlastním rozumem, zkušenostmi z daného oboru, kdy může využít kontakty anebo svoje znalosti a ty předat start-upu. Je to tedy více individuální práce. Startup má prostě k ruce investora a mentora v jednom, což může být velmi přínosné pro další rozvoj firmy.
Pokud byste měla porovnat země Visegrádské skupiny (V4) a další země dál na Východ. Jak si v tomto srovnání stojí Česko?
Záleží, na jaké faktory se díváme. V celkovém počtu startupů jednoznačně vede Polsko, v přepočtu na obyvatele zase vede Česká republika (údaje z r. 2015 v rámci Studie CEE Institute). Nejznámější startup ze zemí V4, který vede v žebříku na startupranking je maďarský Prezi na 9. místě, za ním na 55. místě český SocialBakers. Slovensko má například oproti ostatním státům větší podíl žen ve startupech. Polsko zase vede ve statistikách Doing Business a Maďarsko má největší aktivitu lokálních investorů. Jinak se v ostatních statistikách moc nelišíme. Zakladatelé startupů jsou většinou třicátníci s vysokoškolským vzděláním, ze čtyř pětin muži. Největší startupové huby jsou v hlavních městech, v případě Polska je jich vzhledem k rozloze ovšem víc (pozn.: údaje z Visegrad Startup Report 2016).
Dle CEED Institute, který v roce 2015 provedl analýzu startupových ekosystémů v CEE regionu dle toho, jak často se v médiích objevuje slovo „startup“, je Česká republika ze zemí CEE regionu na 3. místě. Vede Polsko.
Jaký význam mají pro CzechInvest, a logicky pro české startupové projekty, prostředky z fondů Evropské unie?
Pro realizaci našich aktivit celkem významný. Většina našich projektů pro startupy je financována skrz evropské strukturální fondy anebo skrz Evropskou kosmickou agenturu. Pro argumentaci pro realizaci projektů je totiž jednodušší požádat o evropské prostředky, než si požádat o ty ze státního rozpočtu. Od roku 2011 jsme zrealizovali podporu v hodnotě přes 130 milionů korun. V loňském roce, kdy jsme spustili znovu většinu projektů a některé nové, jsme startupy podpořili částkou 12 milionů Kč. Na druhou stranu má využití těchto prostředků i svá negativa. Poměrně přísně nastavená kritéria, zaměření na regiony mimo Prahu a zvýšená administrativa. Tu ale bere náš tým v Praze z většiny na sebe, aby se startupy mohly věnovat především rozvoji byznysu.
Jaký je Váš názor na investiční crowdfunding v Česku?
Jakákoli diverzita v rámci získávání prostředků pro podnikatele je vítána. Jde o trend, který se sem dostal zejména ze západních států, kde jsou lidé více zvyklí si navzájem pomáhat či trochu riskovat. Existují samozřejmě různé druhy crowdfundingu, ať již benefiční, odměnový, půjčkový či podílový (např. Fundlift). Ne každý nástroj, a to platí i pro tyto platformy, je ovšem vhodný pro všechny typy firem. Mezi velká pozitiva určitě patří PR a reklama, možnost ověření trhem a i snadnější přístup. Na druhou stranu je potřeba se připravit dobře i marketingově a hlavně následně také dostát závazkům, které jsou v rámci kampaně nabízeny, tedy zrealizovat kampaň ve správnou dobu. Dle druhu obchodního modelu B2B či B2C se pak recipročně hodí zase odlišný druh crowdfundingové platformy. Každopádně je to určitě krok dobrým směrem oproti klasickým zdrojům financování.
Jedna trochu osobní otázka. Máte nějaký oblíbený český startup, jehož jste opravdovým fanouškem?
No, trochu záludná otázka. Asi bych měla být nestranná, takže raději odpovídat nebudu.
Která české firma má podle Vás šanci na to, stát se „jednorožcem“?
Kiwi.com má určitě našlápnuto. Avocode vytváří nástroje pro designéry a vývojáře. Zajímavý technologický produkt z oblasti kryptografie a šifrovacích algoritmů má třeba Cryptelo. Incomaker zase vyvíjí marketingovou platformu s umělou inteligencí. NeuronSoundware díky umělé inteligenci zase dokáže díky neuronové síti rozumět zvukům a vibračním signálům. Díky regulacím typu PSD2 zase vznikají nové možnosti, čehož využívá například české Twisto. Z trochu jiné oblasti se zase slibně rozjíždí Gamee nebo SpaceKnow, který dělá analýzu satelitních snímků.
Byla jste oceněna v anketě „TOP ženy Česka“. Co pro Vás toto ocenění znamená?
Pochvala či ocenění v našem sektoru nebývají moc časté, takže mě to samozřejmě velmi polichotilo. Určitě jde o ocenění práce a snah, které se snažíme realizovat. Záměrně uvádím množné číslo, protože bez podpory lidí v mém týmu, kolegů a partnerů, kteří nám pomáhají, bychom nemohli realizovat takto zajímavé aktivity. Snažíme se je realizovat smysluplně. CzechInvest by vždycky v tomto směru trochu „jiná“ státní instituce.
Jaký je podle Vás přínos startupů k českému průmyslu? Které typy startupů mají největší šanci se prosadit?
Zakládání vlastního podnikání by se mělo podporovat. Malí a střední podnikatelé tvoří dohromady přes jeden milion ekonomických subjektů, tj. 99 procent všech podnikatelů. Zaměstnávají přes 60 procent všech pracujících v České republice. Oblast startupů je pak pomyslnou třešničkou na dortu, co se týká náročnosti realizace byznysu ale i nároků na financování. Orientace na technologie zejména v oblasti IT umožňuje větší škálování byznysu, a tím pádem rychlejší rozvoj samotného podnikání i mimo hranice naší země. Česká republika je velice závislá na zahraničním kapitálu, nemáme zde příklady úspěšných firem, které by byly celosvětově známé, a ukazovaly by tak příklad dobré praxe. Za unicorna je považována firma AVAST, která byla založena už v roce 1988!
Dle studie Kauffmann Institute realizované v roce 2010 mají podniky s vysokým růstem pozitivní vliv na ekonomiku. Výzkum zjistil, že tyto podniky tvoří až 50 procent nových vytvořených pracovních míst a vytvářejí nové příležitosti v různých oblastech (myšleno jak regiony, tak obory). Jelikož jsou většinou zaměřené technologicky, podporují tak další růst zaměstnanosti v přidružených průmyslových odvětvích. Dále průzkum ukazuje, že více start-upů vede k vyšší produktivitě, růstu mezd i kvalitě života. Start-upy jsou také mnohem flexibilnější co se týká reakce na změny a uvádění nových nástrojů a postupů.
