Když uvnitř Fedu „úřaduje“ daňová reforma

Byť ještě nebyla schválena Kongresem ani podepsána prezidentem Trumpem, centrální bankéři ji započítali do svých očekávání. Řeč je o americké daňové reformě, o které se zmiňuje dnes zveřejněný zápis z loňského posledního zasedání měnového výboru Federálního rezervního systému.

Fed během svého prosincového zasedání, které bylo vůbec poslední pro guvernérku Janet Yellenovou, zvýšil své sazby o 25 bazických bodů do pásma 1,25-1,5 %. Souběžně s tím došlo i na zlepšení výhledu americké ekonomiky, což bylo zásluhou mimo jiné i tehdy ještě Kongresem nepřijaté a prezidentem Trumpem nepodepsané daňové reformy. Podle některých představitelů FOMC daňové škrty podpoří výdaje podniků i domácností. Na druhou stranu však nelze jasně říci, jak bude reálný dopad těchto změn ve výsledku vypadat.

Poslední vystoupení Janet Yellenové. Řeč přišla i na bitcoin

„Většina členů měnového výboru naznačila, že očekávaná změna federální daňové politiky byla faktorem, který podpořil jejich odhady ohledně růstu reálné ekonomiky během příštích několika let,“ stojí v tzv. Fed Minutes. I přesto se však v dokumentu objevily i pochybnosti. Někteří členové FOMC si například nebyli zcela jisti, jak reforma ovlivní nabídku práce. Otazníky se rovněž vznášely nad tím, zda velké korporace (ne)využijí ušetřené peníze například k výplatě dividend či ke zpětným odkupům vlastních akcií.

Co se týče stavu americké ekonomiky, centrální bankéři se shodli, že ekonomická aktivita pokračuje solidním tempem, a to díky spotřebě domácností i podniků, stejně tak i díky dobrým finančním podmínkám a celkové obnově globální ekonomiky. Dobrá čísla pak vykazuje i tvorba nových pracovních míst s tím, jak se míra nezaměstnanosti dostala na 4,1 %.

O něco méně jasný byl pohled na inflaci, u které se Fedu stále nedaří dosáhnout vytyčeného 2% inflačního cíle. Většina členů FOMC se shodla, že slabá jádrová inflace byla v roce 2017 způsobena přechodnými faktory. Jakmile ty odezní, tempo růstu cen by mělo nabrat trajektorii k onomu cíli, což by však podle některých centrálních bankéřů mohlo trvat mnohem déle, než se aktuálně předpokládá. Dva z nich, a to Neel Kashkari a Charles Evans, proto hlasovali po nezvýšení sazeb. Jejich argumentem bylo, aby si Fed raději posečkal, až se potvrdí, zda výše zmiňované faktory opravdu postupně odeznívají.

Ve výsledku se ale většina shodla na tom, aby Fed i nadále pokračoval v postupném procesu zvyšování úrokových sazeb. Ten by pro letošní rok měl obsahovat celkem tři kola tzv. úrokových hiků o velikosti 25 bb. Zároveň ale bylo upozorněno, že existují určitá rizika, která mohou vést k rychlejšímu zvyšování, a to poté, pokud by se ekonomika začala přehřívat – například vinou fiskální politiky, případně i akomodativních finančních podmínek.

Řeč přišla i na otázku americké výnosové křivky, u které bylo v poslední době zaznamenáno její zploštění související s růstem výnosů krátkodobých instrumentů a naopak poklesem těch dlouhodobých. Případný vznik tzv. inverzní výnosové křivky je sice obvykle považován za náznak možné nadcházející recese, současný vývoj však není dle většiny členů FOMC nikterak odlišný od historických standardů. I tak si ale prý zaslouží, aby mu byla věnována pozornost.

Reakcí dolaru na Fed Minutes bylo posílení k mírně silnější pozici. Dokument, byť vyzněl pro americkou měnu pozitivně především z hlediska očekávaných dopadů daňové reformy, ale nepřinesl žádné klíčové informace, které by jakkoliv naznačovaly detailnější postup centrální banky, obzvláště v otázce sazeb. Hodnocení vývoje ekonomiky zůstává pozitivní, a to i přes všechny otazníky visící nad inflací, u kterých, jak ostatně vyplývá z rétoriky centrální banky, se všeobecně čeká jejich – zřejmě pomalé – vyprchání. 

 

Newsletter