Průměrný člověk stráví během života spánkem 9587 dní. V moderní uspěchané době ale mnozí považují spánek za velkou ztrátu času. Málokdo z nás tak dodržuje doporučenou osmihodinovou dávku a dohání spánek o víkendu. Funguje však takové umazání spánkového deficitu? A je vůbec přirozené spát pouze jednou denně?
Zhruba třetinu života strávíme spánkem. Ten hraje klíčovou roli nejen v naší čerstvosti a vnímavosti, ale také u funkce většiny našich orgánů. Největší dopad má nedostatek spánků na tzv. kognitivní vnímání a rychlost odezvy našeho mozku na podněty. Ať už se to týká naší práce nebo třeba řízení auta. Například expert na spánek a neurosnímání z University of California, Matthew Walker, tvrdí, že jedna probděná noc zhorší naše vnímání při řízení auta na úroveň mírné opilosti.
Vědci ze stejné univerzity provedli experiment, kdy rozdělili lidi do čtyř skupin, aby zjistili, jak určité množství spánku ovlivňuje jejich výkonnost. Každá skupina měla povolenou přesnou dobu spánku. Závěrem výzkumu bylo to, že optimální délka spánku, tedy často omílaných osm hodin, se nedá obelhat. Lidé, kteří měli povolen spánek v objemu sedmi hodin, prokázali horší výsledky kognitivního vnímání. Špatná zpráva pro všechny, kteří se snaží „ušetřit“ alespoň jednu či dvě hodiny spánku denně.
Máte deficit?
A jak je to s „dospáním“ spánkového deficitu? Jedna ze skupin, která měla ve výzkumu předepsanou deprivaci spánku po několik dní, se následně měla možnost prospat tři dny podle libosti. Po těchto třech dnech se jejich vnímání opět zlepšilo, ale nedosáhlo úrovně těch, kteří spali pravidelně. Odpověď autorů je tedy taková, že na to, abychom dohnali deficit, potřebujeme určitě déle než jeden víkend. Současně však uvedli, že to nikdy nenahradí pravidelný kvalitní spánek.
Tloustneme snadněji než dřív. Neviňme ale stravu a málo pohybu
„Když vám někdo poví, že důvodem, proč spí pouze pět hodin, je, že má moc věcí na práci, tak mám pro něj jednoduchou odpověď. Důvodem, proč má ten člověk hodně věcí na práci, je to, že spí pouze oněch pět hodin. Všechno, co dělá, mu zabere příliš mnoho času, jelikož se nemůže správně soustředit a jeho vnímání je na snížené úrovni,“ uvedl Walker pro server Popular Science.
Siesta jako přirozený jev
Ne každý však limituje sám sebe pouze do jednoho bloku spánku. Siesty jsou na mnoha místech světa stále populární. V několika východoasijských zemí jako Japonsko nebo Jižní Korea je zase populární rychlý „power sleep“ v metru nebo autobuse. Experiment z roku 1992 ukázal, že po delší době dvou bloků spánku denně si lidé na tento režim zvyknou.
Podle mnoha biologů je tento jev přirozený. Není tomu příliš dlouho (pro vyspělé oblasti tisíce let, pro méně vyspělé stovky), kdy lidé spávali ve dvou samostatných blocích. V nocích hlídkovali a nad ránem se ukládali k druhému spánku, první přicházel už se setměním. Tento fakt vzbuzuje otázku, jestli je lidské tělo vyvinuto na to, aby vydrželo efektivně fungovat v bdělém stavu po 16 hodin.
Nejmotivovanější zaměstnanci? Ti, co pracují většinu času na dálku
Server World Economic Forum (WEF) cituje Robbyho Bermana, který píše, že každý z nás odpoledne prochází fyziologickým poklesem aktivity a vnímání. Tato kognitivní pauza naznačuje, že bychom prospívali z krátkého spánku. „Studie ukazují, že lidé, kteří konstantně spí sedm až osm hodin denně, žijí nejdéle,“ cituje WEF také specialistu na spánek Timothy Conollyho ze St. Luke’s Episcopal Hospital.
