O Číňanech se říká, že snědí a vypijí prakticky všechno. A nejen proto by se obyvatelé zbytku světa měli začít bát, že jim Čína opravdu všechno sní. Není to tak dávno, co byla tato krajina synonymem pro zásobárnu levné pracovní síly pro nadnárodní firmy a továrnou pro potěšení západních spotřebitelů. Obrovský hospodářský růst posledních desetiletí ovšem udělal ze země čínského draka významnou sílu nejen na straně nabídky, ale především na straně poptávky.
Silný hospodářský růst se dříve nebo později vždy musí projevit v rostoucích důchodech obyvatelstva, a tím pádem ve zvyšující se spotřebě. Jak ukazuje následující graf ze serveru Bloomberg, i Čína vzhledem k tamnímu novodobému hospodářskému zázraku zažívá vzestup konzumerismu. Od přelomu tisíciletí se výdaje čínských domácností na spotřebu zvýšily téměř šestkrát.
Kdo nakrmí Čínu? Pobere svět další Spojené státy?
Ve Spojených státech jsou svátky spotřebitelského hýření zejména Černý pátek, kdy obchodníci s odkazem na divoký výprodej na newyorské burze v pátek 25. října 1929 likvidují sklady a nabízejí neodolatelné slevy, a Cyber Monday, což je první pondělí, které následuje po Dni díkůvzdání. V Číně pak mají tzv. Singles´ Day, který se každoročně slaví 11. listopadu formou bezbřehého utrácení. Jak název napovídá, tehdy Číňané oslavují, že jsou nezadaní a mohou za své peníze udělat radost sami sobě. Zejména pak díky nákupní platformě Alibaba, která ho začala používat jako marketingový tah, podobně jako se v USA a Evropě používá Černý pátek. Data přitom ukazují, že čínský „Svátek nezadaných“ svými tržbami s přehledem strčí do kapsy celé americké Díkůvzdání.
Zajímavé je také porovnat čínské a americké spotřební návyky, které se vzhledem k tomu, jak Čína rychle konverguje k západnímu světu, stále přibližují. Následující graf Goldman Sachs je i přesto důkazem, že významné rozdíly přece jen najdeme. Zatímco Číňané utrácejí za jídlo téměř polovinu svých příjmů, u Američanů je to méně než 10 %. Ti si zase více potrpí na zábavu a další zbytná potěšení. To jsou ovšem kategorie, které mají u čínských spotřebitelů největší potenciál se v blízké budoucnosti rozvíjet.
Konzumerismus na vzestupu. Číňané utrácejí jako šílení
V globálním měřítku Čína čítá téměř pětinu obyvatel zeměkoule a představuje zhruba 15 % globální ekonomiky. To je docela dost, ovšem podíly, které Číňané zaujímají v rámci globální poptávky po některých základních světových komoditách, tato čísla mnohonásobně převyšují. Jak dokládá infografika ze severu Visual Capitalist, u řady z nich je to více než 50 %, zejména jde o cement, nikl, uhlí, měď, ocel a hliník. Číňané také tvoří téměř polovinu světové poptávky po vepřovém mase, skoro třetinu poptávky po rýži a téměř čtvrtinu poptávky po obilí. Na druhou stranu Čína zaujímá pouze 14 % globální poptávky po ropě.
Avšak jelikož v dnešním světě již technologie pomalu vítězí nad hmotou, čínský konzumerismus můžeme měřit i tak trochu netradičně, a sice spotřebou mobilních internetových dat. A na grafu od Goldman Sachs vidíme, že vývoj je opravdu dynamický. Jen mezi prvním čtvrtletím roku 2012 a druhým čtvrtletím roku 2014 vzrostlo využití mobilních dat zhruba sedmkrát.
„Tučné“ zisky z mezinárodního obchodu. Příklad tloustnoucího Mexika
