Sociální sítě byly tradičně doménou mladých. Nicméně vzhledem k tomu, že už jsou tady s námi nějaký ten pátek, spousta těchto původně mladých za tu dobu tak trochu zestárla. Zároveň se sociální média těší stále vyšší oblibě i mezi příslušníky starších generací. V souvislosti s tím si vědci z Oxfordského internetového institutu (Oxford Internet Institute, OII), který je součástí Oxfordské univerzity, položili zajímavou otázku: Může se stát, že mrtví zde jednou převýší živé?
Carl J Öhman a David Watson, kteří pro získání odpovědi použili přístup založený na „velkých datech“ (big data), jsou přesvědčeni, že ano. A jejich analýza provedená na příkladu Facebooku, která byla tento rok publikována odborným časopisem Big Data & Society, naznačuje, že ve světě Marka Zuckerberga by mrtví mohli přečíslit živé už za pouhé půlstoletí.
Chcete si najít práci (nebo o ní nepřijít)? Nejprve promažte Facebook
Studie na základě uživatelských úrovní v roce 2018 konkrétně předpovídá, že před rokem 2100 zemře nejméně 1,4 miliardy uživatelů Facebooku, přičemž počet facebookových účtů se zesnulým majitelem by před koncem století mohl dosáhnout až 4,9 miliardy. Výzkumníci také spočítali, že v tomto scénáři počet facebookových profilů mrtvých převýší počet profilů živých do roku 2070, shrnuje výsledky server Science Daily.
Facebook tedy jako by se postupně měnil na jakési digitální pohřebiště. To má v očích autorů rozsáhlé implikace pro společnost, především pak co se týče nakládání s daty jako se zdrojem informací. Přirozeně ale také vyvstávají i obavy ohledně jejich potenciálního zneužití. „Tyto statistiky dávají vzniknout novým a komplikovaným otázkám v souvislosti s tím, kdo má právo na všechny tyto údaje, a jak by s nimi mělo být zacházeno v nejlepším zájmu rodin a přátel zesnulého,“ říká Carl Öhman, hlavní autor.
Každý osmý Čech odkládá mobil jen na noc – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/dQgl14T6M3 prostřednictvím @roklen24 #smartphone #internet #messenger pic.twitter.com/RIUYcEKoWq
— Roklen24.cz (@roklen24) 28. dubna 2019
Zároveň však vzniká obrovská databáze specifických informací, která může mít velkou hodnotu pro budoucí generace. „Správa našich digitálních pozůstatků nakonec ovlivní každého, kdo používá sociální média, protože každý z nás jednoho dne zemře a zanechá zde svá data. Ale celkový počet uživatelských profilů zesnulých představuje něco většího než jen prostý součet jeho částí; zároveň je, nebo přinejmenším bude, součástí našeho globálního digitálního dědictví,“ vysvětluje Öhman, který studuje doktorát na OII.
Autentické údaje o životech lidí by tak podle autorů mohly být v budoucnu využity například historiky. „Nikdy předtím v historii neexistoval takový obrovský archiv lidského chování a kultury shromážděný na jednom místě,“ zdůrazňuje David Watson, další z autorů, který je rovněž doktorským studentem na OII.
Zároveň však autory znepokojuje fakt, že by k těmto cenným informacím měl mít přístup jen samotný Facebook. „Ovládat tento archiv bude v jistém smyslu znamenat ovládat historii. Je proto důležité, abychom zajistili, že přístup k těmto historickým datům nebude omezen na jednu ziskovou firmu. Budoucí generace by měly mít možnost využít naše digitální dědictví k pochopení své historie,“ uzavřel Watson.
Antidepresiva nové doby? Omezte denní dávku (nejen) Facebooku
