S koronavirovou krizí se otevřely dveře krizi ekonomické. Už nyní řada firem řeší finanční ztráty ohrožující jejich podnikání. Situace zatím není stejně závažná pro všechny segmenty ekonomiky, část odvětví byla zasažena silněji, jiná naopak prosperovala (například firmy dodávající hygienické potřeby). Krize postihla zejména subjekty z cestovního ruchu, dopravy, pohostinství a služeb, které byly dlouhodobě uzavřeny. Nyní se podniky pomalu rozbíhají a sčítají škody. Poslední krize v roce 2008 nám ukázala fenomény, se kterými budou firmy znovu zápasit. Mezi nimi například s nedůvěrou spotřebitelů, stoupající nezaměstnaností a potížemi s druhotnou platební neschopností. Na co by si měly firmy dávat největší pozor a kdo je nejohroženější?
Koronavirus a opatření nastolená pro zmírnění jeho dopadu spustily ekonomický propad, který v následujících měsících výrazně pročistí trh. V některých sektorech koronavirová krize udeřila naplno a firmy nejsou schopné splácet své závazky z důvodu snížení nebo úplného výpadku příjmů. Platební neschopnost bude dál narůstat navzdory dobré platební morálce posledních let. A vzhledem k několika “prodlužnickým” legislativním opatřením uplynulých let budou věřitelé bojovat s horší dobytností pohledávek než při poslední krizi. Měli by se na to včas připravit.
Nakonec se krize dotkne všech
Přestože je v současné situaci nejvíce zasažen sektor služeb a financí, lze předpokládat, že se situace do budoucna trochu srovná. Utlumené podniky se lépe či hůře rozběhnou a nyní prosperující firmy se vrátí zpět na svou trajektorii. Postupně ale na všechny segmenty napříč ekonomikou dolehnou znaky nadcházející krize. Vliv na „přežití“ nebude mít ani velikost firmy, ani délka jejího působení na trhu. Mám za to, že lépe by nesnázím mohly čelit firmy, které mají zajímavý produkt a vysokou marži. Šanci, že situaci dobře zvládnou, mají i firmy, které mají nízké objemy fixních nákladů a nejsou zatížené závazky z minulosti. Naopak horší výchozí situaci mají firmy s nízkými dosahovanými maržemi, s méně flexibilní nákladovou strukturou nebo s vysokými závazky z minulosti. Komplikovanou situaci mohou mít také start-upy, u kterých očekávám obtížnější získávání dalších prostředků na rozvoj. Investoři budou opatrnější, takže bude opět záležet zejména na produktu, jeho kvalitě a potřebnosti. Pro některé start-upy může být krize zásadní příležitostí.
Investovat či šetřit?
Pro podniky je teď nejdůležitější finanční stabilita, schopnost generovat zisk a nabízet dlouhodobě zajímavý produkt, který firmu udrží na trhu. V době krize a bezprostředně po ní totiž dochází ke značné změně spotřebitelského chování, které je nutné dobře mapovat a přizpůsobovat se novým trendům. V takových případech má cenu investovat do rozvoje. V každé době se dá najít mnoho vhodných příležitostí k investicím a růstu. Pokud investice dává smysl, ale chybí finanční prostředky, je zdravé uvažovat o půjče na investici i během krize a využít tak vzniklé příležitosti. Vhodná investice může přispět k záchraně celého podniku, který by jinak nemusel mít valné šance na přežití. Pro plánování dalších kroků je důležitý selský rozum, materiální jistoty a méně vrtkavých vizí a snů. Rovněž nedoporučuji jít s disponibilním cash-flow na hranu.
Vyhněte se rizikovým partnerům
Platební morálka byla sice v posledních letech velmi dobrá, nyní ale lze v oblasti zadlužení a inkasa očekávat změny. Odborníci předpokládají značný nárůst objemu nesplácených pohledávek u spotřebitelů i firem. Více než kdy jindy nutné prověřovat své klienty – a to nejen z historických údajů, ale i z aktuálních dat. Doporučuji mít vyšší cenový polštář pro případné krytí výpadku v platbách. Nutné je i dbát o dobrou strukturu dodavatelských smluv. Tam, kde to charakter dodávky umožňuje, je vhodné sjednat zálohy, dílčí průběžné úhrady a případně zajištění (formou akreditivů, nebo bankovních záruk). Zásadní je řádně zvažovat každou příležitost a neuzavírat obchody za každou cenu.
Připravte se na vymáhání
Pokud se vám v účtárně začínají pomalu množit neuhrazené faktury, začněte to řešit včas. Systém správy pohledávek by měla mít každá společnost. Důležité je s předstihem zvážit, zda máte jako firma na vymáhání dostatečné vlastní kapacity a systémy, a zda a jak máte nastavené komunikační kanály s dlužníky, systém upomínek a poskytované lhůty. Výsledkem takové revize může být zjištění, že je třeba angažovat inkasní společnost, která vám minimálně s tímto nastavením může pomoci. V případě, že již s inkasní společností spolupracujete, můžete s rostoucími dluhy změnit rozsah spolupráce, aby lépe vyhovovala vašim požadavkům. S revizí a nastavením systémů vymáhání je potřeba začít dříve, než krize udeří naplno.
Nesplácí? Řešte to hned, ale individuálně
Neschopnost splácet může mít různé důvody. Od pochopitelných dopadů koronavirové krize, se kterými pomáhají programy typu COVID II, až po nekalý úmysl. Mezi těmito důvody je proto nutné rozlišovat, a tak s pohledávkami i pracovat. Důležité je nepoškodit vzájemné dodavatelsko-odběratelské vztahy, aby mohly pokračovat i po odeznění krize. U ‘oprávněných‘ problémů se splácením je vhodné dohodnout přiměřený splátkový kalendář a zvážit odpuštění případných sankcí. Ve složitějších případech, kdy se situace vymyká kontrole, a to přes veškerou poctivou snahu ji vyřešit, je na místě zvážit insolvenční řízení. K tomuto kroku přistupte raději dříve nežli později, aby bylo zajištěno dostatečné krytí na vzniklé pohledávky. Pokud je evidentním důvodem nesplácení spíše nevole než neschopnost splácet, pak je na místě zvážit rychlé uplatnění pohledávky u soudu a její následné exekuční vymáhání.
