Mělo kuře, které jste koupili v supermarketu, hezký život s volný výběhem a kvalitním krmením? Pokud vám na takových věcech záleží, francouzský maloobchodní řetězec Carrefour by pro vás měl být tou správnou volbou. Každé kuře, které prodá pod svou značkou, má totiž zaznamenáno svůj životní příběh, a to díky technologii blockchain. Jediné, co potřebujete udělat, je naskenovat štítek chytrým telefonem, píše agentura Bloomberg.
Ano, jde o tu samou technologii, která je páteří bitcoinu a dalších kryptoměn. Carrefour však jejím použitím nechce jen udělat dobrý dojem u vybíravých labužníků. Cílem jeho úsilí je zajistit nezávadnost prodávaných produktů. Jde tedy o součást širší iniciativy celého sektoru, která usiluje o co nejvyšší bezpečnost jídla.
Carrefourem to však nekončí. Firmy jako Nestlé, Dole Food, Unilever a Tyson Foods už na něčem podobném spolupracují se svým zákazníkem – společností Walmartem. K nim se navíc přidaly i další, jako například Kroger a JD.com, druhý největší čínský provozovatel e-commerce. Všechny tyto společnosti využívají platformu technologie blockchain vyvinutou firmou International Business Machines, jediný Carrefour si vytvořil svou vlastní.
„Není pochyb o tom, že blockchain udělá pro dohledatelnost jídla to samé, co udělal internet pro komunikaci,“ řekl pro agenturu Bloomberg Frank Yiannas, viceprezident Walmartu pro oblast bezpečnosti jídla a zdraví. Podle odhadů, které Yiannas cituje, každé snížení otrav z jídla o jedno procento povede ke zvýšení výstupu ekonomiky v hodnotě zhruba 700 milionů dolarů, a to díky snížení nemocnosti, a tedy i snížení počtu ztracených pracovních dní.
Blockchain a GDPR. Když je regulace zastaralá už v době vydání – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/CjDcZOWqeB prostřednictvím @roklen24 #BlockchainTechnology #GDPR pic.twitter.com/sREU95MCIB
— Roklen24.cz (@roklen24) 9. dubna 2018
Všichni ale tento optimismus nesdílí. Podle kritiků může být blockchain sice důležitou součástí bezpečnosti jídla, zároveň však upozorňují, že může být zmanipulován. „Kniha záznamů, která je podstatou technologie blockchain, vyžaduje jejich manuální tvorbu, a je tak náchylná k lidským chybám nebo k záměrné manipulaci,“ varoval Mitchell Weinberg, šéf společnosti Inscatech Corp., která se zaměřuje na sledování původu jídla a prevenci podvodů.
Člověk tak podle něj nemusí být génius, aby dokázal manipulovat záznamy. „Copak zločinci neznají způsob, jak zfalšovat blockchain? Některé produkty mohou být velmi snadno pančovány, ale blockchain nebude vědět jak, kdy a kým,“ upozornil.
Něco takového se stalo v roce 2008 v Číně, kde byl melamin, bílá krystalická směs používaná ve výrobě plastů, přidán do vodou naředěného mléka, aby tak zvýšil obsah bílkovin. Nejméně šest novorozenců kvůli tomu zemřelo a dalších 300 tisíc onemocnělo. Skandál si nakonec vyžádal masivní stažení produktu z obchodů.
Obhájci této technologie naopak argumentují, že zvýšení odpovědnosti dodavatelů může pomoci omezit některé z nejčastějších případů manipulace s jídlem. Mezi ně patří napříkald dřevěná dužnina v parmezánu, koňské maso vydávané za mleté hovězí či plasty smíchané s mraženým kuřecím. Americká Asociace zpracovatelů potravin uvádí, že tyto přešlapy stojí potravinářský průmysl 49 miliard dolarů ročně. Podle ní je pak desetina jídla zakoupená v USA šizená.
Dalším cílem je snížení plýtvání. Stahování vadných potravin se významně podílí na 60 miliardách kilogramů jídla, které je podle amerického ministerstva zemědělství každý rok ztraceno a které odpovídá až 40 procentům americké produkci jídla.
A jak by systém mohl teoreticky fungovat? Jestliže vypukne epidemie noroviru nebo listerie ve špenátu, podle současných pravidel musí proběhnout stažení potraviny v celé zemi. Identifikace původu kontaminace je však velmi složitá. Pokud by tak fungovala technologie blockchain, obchody by mohly rychle určit zdroj a omezit ho na konkrétní region či dokonce farmu.
Data z blockchainu kombinovaná se senzory a počítačovými modely pak můžou prodejcům potravin i lépe změřit životnost produktů. Historická data sbíraná z teploměrů v regálech by mohla posloužit prediktivním modelům v určení optimální teploty, například pro jahody.
Blockchain ale nachází své využití i v moři. Světový fond na ochranu přírody (WWF) testuje kombinaci radiofrekvenčních identifikačních senzorů a blockchainu ke sledování transportu tuňáka z rybářské lodi do zpracovatelské farmy. Cílem je zamezit, aby se nelegálně ulovená ryba dostala do produkce potravin.
„Nebude to dokonalý systém. I přesto však blockchain nabízí možnost snazšího odhalení nelegální nebo neetické praktiky, než je tomu u současného neprůhledného dodavatelského systému,“ uvedl Bubba Cook z WWF.
