Sociální sítě jsou jednoduchým komunikačním nástrojem, pro mnohé z nás již nezbytným pro každodenní život, ale také skvělým prostředkem, jak se ostatním pochlubit prakticky s čímkoliv; od dobré večeře přes nové auto či dovolenou až po svou krásu. Spolu s tímto trendem čím dál častěji vyvstává otázka, co to dělá s člověkem, jehož přirozeným pocitem je chtít to, co nemá, a zvláště pak to, co mají ostatní.
„Facebook může být zábavná a zdravá aktivita, pokud uživatelé využívají tuto stránku k tomu, aby zůstali v kontaktu s rodinou a starými přáteli a sdíleli zajímavé a důležité aspekty ze svého života,“ říká Margaret Duffy, která je spoluautorkou studie zabývající se vztahem mezi touto sociální sítí a závistí. „Nicméně pokud se Facebook používá k odhalení toho, jak dobře se má nějaký známý z finančního hlediska nebo jak je starý přítel šťastný ve svém vztahu, tedy k zjištění věcí, které způsobují závist mezi uživateli, může používání této sítě vést k pocitům deprese,“ je přesvědčena Duffy. Její studie přitom zjistila, že u lidí, kteří přiznali, že používají Facebook zejména tímto způsobem, bylo pravděpodobnější, že rovněž pociťovali depresi.
Selfie posedlost. Zvětšuje váš nos a plní kapsy plastických chirurgů
O tom, že Facebook či Instagram mohou vést nejen k závisti, ale také k pocitům deprese a samoty, se s expanzí těchto sociálních sítí hovoří stále hojněji, nicméně zjištění prokazujících přímou kauzalitu je zatím stále poskrovnu. O jeden takový experimentální důkaz se nicméně nedávno pokusily psycholožky z University of Pennsylvania. Jejich příspěvek bude v prosinci letošního roku publikován v časopise Journal of Social and Clinical Psychology.
Umění time-managementu. Rozvrhy a plány nás stresují a paralyzují – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/Frqj32ZaQG prostřednictvím @roklen24 #timemanagement pic.twitter.com/vhtDIBAHau
— Roklen24.cz (@roklen24) 29. října 2018
Melissa G. Hunt, Rachel Marx, Courtney Lipson a Jordyn Young zde využily důmyslné funkce iPhonu, jež nahrává, kolik času uživatel stráví brouzdáním na jednotlivých sociálních sítích za týden. Jedná se přitom skutečně o čas strávený aktivním používáním aplikace, nikoli jen to, že aplikace běží na pozadí. Na začátku bylo 143 dobrovolníků z řad studentů ve věku 18 až 22 let rozděleno na dvě skupiny; první z nich měla následující tři dny omezit své aktivity na sociálních sítích – na Facebooku, Instagramu a Snapchatu – na 10 minut pro každou platformu denně. Druhá skupina pak měla používat sociálně sítě v takovém rozsahu, v jakém je běžně zvyklá.
Ještě před zahájením experimentu však byl se všemi účastníky proveden průzkum na téma jejich životní pohody, nálady a spokojenosti. Po třech týdnech, kdy studenti posílali screeny o své aktivitě ze svých iPhonů, byl tento průzkum proveden znovu. U skupiny s omezeným využitím sociálních sítí byl přitom shledán značný posun k pozitivnějším pocitům. „Využívání sociálních médií v menším rozsahu než normálně vedlo k výraznému snížení pocitů deprese a osamělosti, přičemž pokles byl zřejmý zejména u lidí, kteří se ve studiích ukázali být v depresi,“ shrnula výsledky Melissa G. Hunt.
„Je trochu ironické, že omezení používání sociálních médií ve skutečnosti ústí v to, že se cítíte méně osamělí,“ dodala psycholožka a hlavní autorka. Hunt však také zdůraznila, že zjištění nenaznačují, že by lidé ve věku 18 až 22 let měli zcela přestat používat sociální média. Studie byla záměrně postavena tak, aby se vyvarovala práci s tímto nerealistickým cílem. Výsledky experimentu však naznačují, že omezování času věnovaného sociálním sítím je spojeno s pozvednutím psychické stránky pravidelných uživatelů.
