Specializujeme se na region východní a střední Evropy, včetně Ruska, Turecka a Balkánu. Mapujeme všechny trhy napříč od Polska po Turecko. Teď se hodně ohlížíme po polské Pekao SA, říká ve video rozhovoru Patrik Hudec, Head of Fund Portfolio Management, Generali Investments CEE. Investor Daniel Gladiš se ptá, jakým způsobem vyhledává investiční příležitosti.
Daniel Gladiš: Pamatuješ si, kdy jsi poprvé objevil investování do akcií?
Patrik Hudec: Tak to bylo na gymnáziu. Se spolužákem a nejlepším kamarádem jsme kupovali akcie SPT Telekom asi rok před splasknutím internetové bubliny. To byla moje první investice. Paradoxně v té době to probíhalo pouze na můj majetkový účet, protože kamarád ještě nebyl plnoletý.
Daniel Gladiš: Jak ta investice nakonec dopadla?
Patrik Hudec: Tím, že to bylo necelý rok před splasknutím internetové bubliny, tak jsme se poměrně dlouho počkali, než jsme se dostali alespoň na původní hodnotu. Myslím si, že to trvalo alespoň pět let s tím, že Telekom vyplácel atraktivní dividendu, takže ve výsledku to nebyla špatná investice, ale v té době jsme do toho šli s jinými představami o snadném a rychlém zbohatnutí, tedy že jsme chytřejší než zbytek trhu, ale to se nenaplnilo.
Daniel Gladiš: Můžeš nám teď, o 20 let později, popsat, jak vypadá tvůj investiční přístup dnes?
Patrik Hudec: Není to striktně vyhraněné, spíše kombinace několika přístupů. Určitě však převládá přístup hodnotového investování. Rádi se scházíme s firmami, managementem, hledáme konkurenční výhody, takže je to kvalitativní. Máme portfolia a fondy s rozličnými strategiemi, takže se to vlastně nedá posuzovat jen jedním směrem.
Daniel Gladiš: Jakým způsobem vyhledáváš investiční příležitosti? Máš na to nějaký recept?
Patrik Hudec: Specializujeme se na region východní a střední Evropy, včetně Ruska, Turecka a Balkánu. Mapujeme všechny trhy napříč od Polska po Turecko. Sledujeme, jak se firmám daří, jak si vedou valuačně, a pak nám přes screener nebo osobně na nějaké konferenci přijde nějaká investiční myšlenka, tak se na to podíváme detailněji.
Daniel Gladiš: Jsou nějaké typy firem, které ty preferuješ? Nebo jaká kritéria musí splňovat dobrá společnost?
Patrik Hudec: Hodně jsme svázáni investiční strategií, tím se hodně definuje to univerzum, do čeho chceme investovat v případě jednotlivých portfolií. Když se ale zamyslím, tak u mě převažují hodnotové firmy s větší tržní kapitalizací, které na ukazatelích vypadají levněji, začínají se odchylovat od střední hodnoty. Mám rád firmy, které vykazují stabilní a předvídatelné zisky, mají dobrý corporate government, a navíc působí levněji a já se domnívám, že by tomu tak být nemělo. Navíc pokud mají dobře definovanou dividendovou politiku.
Daniel Gladiš: Používáte ve své práci externí analýzy?
Patrik Hudec: Používáme, a to poměrně hodně. Náš záběr je tak obrovský, že bychom nebyli schopni je pokrýt. Přeci jen se specializujeme na náš region, ale výsledný záběr je globální. Já ho používám k tomu, abych si svůj názor na firmu potvrdil. Dělám to ale obráceně. Například když mám firmu, která se mi nelíbí, a chci ji prodat, najdu si analýzu, kde analytik doporučuje co nejrozdílnější strategii. Snažím se zjistit, proč to analytikovi vychází zcela odlišně, jestli jsem něco přehlédl nebo jestli on dává důraz na něco, co já považuji za přestřelené. Pak je v regionu pár analytiků, s kterými se znám osobně, vím že daný sektor i firmy znají od A do Z, tam pro mě ta analýza má přidanou hodnotu.
Devět let býčího trhu. Jak vydělat? Radí Ján Hájek – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/AvusVO4R2k prostřednictvím @roklen24 #stocks pic.twitter.com/FhvEDkVl1m
— Roklen24.cz (@roklen24) 12. září 2018
Daniel Gladiš: Kdo má podle tebe na tento region nejlepší research?
Patrik Hudec: Mám dobrou zkušenost s Českou spořitelnou, tedy Erste, určitě i Raiffeisenbank.
Daniel Gladiš: Tento region má v současnosti dvě země, které jsou trošku divoké, jsou to Turecko a Rusko. Znamená to, že se jim momentálně vyhýbáte, nebo v nich hledáte více příležitostí než obvykle?
Patrik Hudec: My se jim aktuálně vyhýbáme. V případě Turecka je ta situace složitější tím, že centrální banka není nezávislá. To znamená, že se špatně odhaduje, kam se monetární politika země až dostane. Těch nejistot je tam hodně a i klienti na to začínají být relativně citliví. Ty pohyby byly velké, a přece jen jsou to retailoví investoři, kteří jsou hodně dynamičtí, když trhy rostou a naopak hodně rizikově averzní, když se trhy otočí.
Daniel Gladiš: A co Rusko?
Patrik Hudec: V případě Ruska je to zajímavější. My jsme byli v Rusku historicky hodně aktivní a stále pro nás zůstává velmi zajímavým regionem i valuačně, nejen v rámci rozvojových trhů (emerging markets). Je však pravda, že historicky bylo vždy 30 až 40 procent pod průměrem emerging markets, což se moc nemění. Na druhou stranu se ukázalo, že ve chvíli, kdy trhy začaly růst, tak mělo dynamiku velmi vysokou a dalo se tam vydělat. Musím se však přiznat, že teď čekáme na výsledek sankcí kvůli vměšování se do voleb, protože v případě Rusalu se kvůli minulým sankcím úplně přestalo obchodovat s akciemi. Víme, že na seznamu Američanů jsou i některé ruské banky, ale nevíme, jak to bude ještě přesně vypadat. Na jednu stranu tu máme velkou pravděpodobnost, že ty akcie jsou podhodnocené a atraktivní, a malou, že se najednou ukáže, že tržní hodnota na burzách půjde výrazně dolů bez ohledu na fundament.
Daniel Gladiš: Když dáme stranou Rusko a Turecko, kam teď nejvíce směřují v tomto regionu vaše peníze?
Patrik Hudec: Aktuálně do Polska. My jsme se Polsku vyhýbali v letech, kdy probíhala penzijní reforma, ten odliv investorů tam byl obecně velký. Obrat nastal minulý rok, viděli jsme hezký růst. Částečné ochlazení však přišlo letos v lednu. Přišlo nám to, že se to trošku přehřívá. Růst polských bank nebo PKN Orlen byl příliš velký a rychlý. Lednová a únorová korekce ukázala, že jsme měli pravdu. Jednak se odbourala očekávání růstu sazeb, což zasáhlo polské banky. Ve stejné době se stáhl flow na emerging markets, což ovlivnilo i polský akciový trh. V květnu a červnu jsme se ale do Polska vrátili, protože nám přišlo zase atraktivní.
Daniel Gladiš: Mohl bys uvést příklad společnosti, která se ti teď zdá atraktivní?
Patrik Hudec: Hodně se teď ohlížíme po Pekao SA. Je to polská banka s hodně atraktivním dividendovým výnosem okolo sedmi procent. Price to book teď bude 1,30, což je srovnatelné s největší polskou bankou PKO BP. Netrpí však problémy hypoték ve švýcarském franku, další obavou u Pekao bylo spojení s další polskou bankou Alior, spojení však bylo odvoláno. V současnosti je Pekao asi za 112 zlotých, náš odhad je pak na ročním horizontu asi 140 až 150. Myslíme si, že i kdyby byly odhady příliš odvážné, tak downside je zde velice omezený.
Daniel Gladiš: Jak řešíte v těchto zemích měnové riziko? U Polska je to asi menší problém, ale u balkánských zemí či Ruska a Turecka větší.
Patrik Hudec: Tohle hodně závisí na investiční politice našeho klienta. Pro polské klienty je to třeba domácí měna, takže tam se to neřeší. Zpravidla ale měnové riziko zajišťujeme. Pokud máme fond s růstovou story s konvergencí měn evropských emerging markets směrem k euru, tak tam očekáváme dlouhodobě posilování. Zůstávají dvě speciality, turecká lira a ruský rubl. Tam nezajišťujeme, je to neskutečně drahé, když už jdeme tímto směrem, tak si vybíráme exportéry. To znamená firmu, která těží z oslabení měny, tedy takový přirozený hedge.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
