Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Kompromis ECB aneb Jak uspokojit jestřáby i holubice

Euro oslabuje o více než procento, výnosy evropských dluhopisů padají. Taková je reakce trhů na dnešní zasedání Evropské centrální banky, která nejenže překvapila, ale zároveň uspokojila jak své jestřáby, tak i holubice.

Ostře sledovaným tématem byla možnost ukončení programu kvantitativního uvolňování. Byť byla mnohá očekávání nastavena velmi střídmě, ECB nakonec uspokojila jestřáby čekající na detailní plán ukončení čistých nákupů aktiv. Odteď tedy platí, že do září 2018 poběží QE v měsíčním objemu 30 miliard euro. Poté, pokud data přicházející z evropské ekonomiky potvrdí střednědobý inflační výhled, dojde na osekání na 15 miliard, přičemž v tomto objemu by program měl běžet až do konce prosince.

V tomto znění by se – zejména ve srovnání s původními odhady – mělo euro dočkat alespoň mírné podpory. Nestalo se tak, a to proto, že rozhodnutí o programu QE zcela zastínila fráze ohledně budoucího vývoje sazeb. Ty by dle aktuální forward guidance ECB měly zůstat na současných nízkých úrovních alespoň do léta 2019 a v každém případě tak dlouho, aby bylo zajištěno, že vývoj inflace zůstane v souladu se stávajícími očekáváními udržitelného trendu korekce. A právě to je věta, na kterou čekaly všechny holubice, jež navíc těží i z reinvestic zdrojů z držených dluhopisů před splatností trvajících nadále po delší dobu – tak dlouho, dokud to ECB uzná za vhodné.

ECB tedy dosáhla kompromisu, když se jí v podstatě podařilo uspokojit oba tábory, přičemž ve výsledku – podle reakce trhů – převážil ten holubičí. Samotný vývoj trhů je teď navíc umocněn i výhledem měnové politiky americké centrální banky, která by dle včerejšího rozhodnutí měla ještě více urychlit tempo utahování.

A je to nejen reakce trhů, která jasně potvrzuje pozornost směřující k sazbám. I otázky, které padaly během tiskové konference, se zaměřovaly primárně na situaci kolem úroků. Draghi byl však v tomto směru zcela neoblomný. Pouze uvedl, že Rada guvernérů ECB nikterak nediskutovala, kdy by měly být sazby zvýšeny. Jednoduše došlo na shodu ohledně načasování „alespoň do léta 2019“, toť vše.

Draghi poté nezapomněl upozornit, že jak scénář ukončení programu QE, tak i forward guidance ohledně sazeb jsou nastaveny s určitými podmínkami, které musí být splněny, ať už jde o načasování či data.

A co si z dnešního zasedání ECB odnést? Minimálně to, že sázky na zpevnění eura ve druhé polovině roku budou po rozhodnutí centrální banky zřejmě částečně oslabovat. Obzvláště s vědomím, že by Fed měl během letošního roku ještě dvakrát zvyšovat sazby. Na druhou stranu ale nelze zcela vyloučit, že ve čtvrtém čtvrtletí, s blížícím se (podmíněným!) definitivním koncem QE, se tento stav nezačne měnit s tím, jak budou ožívat možné spekulace kolem sazeb. Vše bude samozřejmě primárně záležet na kondici starého kontinentu.

Pokud se pak zaměříme na domácí scénu, aktuální spekulace ohledně možnosti dřívějšího zvýšení sazeb ČNB během léta – z důvodu slabší koruny, akcelerující inflace a napjatého trhu práce s důrazem na tempo růstu mezd – neochabnou. Naopak fakt, že od září by ECB mohla postupně osekávat program QE uvolní ČNB částečně ruce. Vedle toho ale vědomí, že evropské sazby neporostou minimálně do léta 2019, zase podporuje představu, že Rusnok a spol. jen stěží přistoupí k rychlejší normalizaci úrokové politiky.

Newsletter