Lidé ve skupině? Vůči společnosti agresivnější a bezohlednější


10:37 • 19. ledna 2019

Tagy: výzkum, psychologie, Behaviorální ekonomie

Většina klíčových obchodních, politických a bezpečnostních rozhodnutí je učiněna ve skupině. To však s sebou podle sociologů přináší úskalí v podobě bezohledného a asociálního chování vůči jedincům mimo danou skupinu a obecně vůči společnosti. Podle ekonomů z pražského CERGE-EI je důvodem zejména samotná účast ve skupině. Dokázali to experimentální analýzou na Slovensku a v africké Ugandě.

Chování skupiny vůči lidem mimo ni je předmětem výzkumu behaviorální ekonomie posledních 20 let. Členové výzkumného týmu z CERGE Michel Bauer, Jana Cahlíková, Julie Chytilová, Dagmara Katreniaková společně s kolegy Lubomírem Cinglem z VŠE a Tomášem Želinským z Technické univerzity v Košicích upozornili, že předchozí šetření naznačovala, jak jsou individuální rozhodnutí více pro-společenská a kooperativní. Skupiny však nechtějí obětovat své současné nebo potenciální bohatství. Je tedy pravděpodobnější, že jednají ve svém soukromém zájmu, nikoliv v zájmu širší společnosti, uvedli autoři pro server VoxEU.

Vzhledem k tomu, že členové různých skupin svá rozhodnutí vzájemně diskutují, dalo by se dle šetření říci, že taková rozhodnutí jsou více racionální. U jedince naopak existuje větší pravděpodobnost, že jedná s vyšší mírou impulzivity.

Sociální psychologové z velké většiny vyznávají hypotézu, že samotný fakt, kdy je jedinec členem skupiny, podněcuje agresivnější, sobečtější a proti společenské chování. Autoři výzkumu z CERGE se však ve své práci snažili fenomén skupinového chování vysvětlit jinak. Chování dle výše zmíněné hypotézy označují za nestrategické a destruktivní, které navíc může způsobit újmu i samotným členům skupiny.

Autoři tvrdí, že pokud uvažování ve skupině alespoň z malé části zvyšuje tendenci lidí chovat se proti společensky, může to mít v některých případech velmi negativní důsledky (jako příklad lze uvést lobbistické skupiny). Hypotéza byla otestována na dvou různých vzorcích lidí, a to na obyvatelích Slovenska a Ugandy, u nichž bylo pozorováno rozhodování v rámci skupin a náhodně vybraných jedinců, dohromady čítajících přes dva tisíce lidí.

Facebook, Google, Amazon a další. Co všechno o nás vědí?

Experiment byl nastaven tak, aby odlišil sobecké chování od asociálního a taktéž vliv chování skupiny na jedince v jejím rámci. Aby byli autoři schopni tyto závěry vyvodit, použili behaviorální hry. První tzv. vězňovo dilema, které pozoruje kooperační rozhodování lidí, a druhou tzv. joy-of-destruction hru, jež naopak slouží k odkrytí míry asociálního chování. Ve výzkumu pak bylo odděleno chování lidí ve skupině před skupinovým rozhodnutím a po něm, tedy tím, co už jedince ovlivnilo.

Po rozklíčování celkového efektu skupiny hraje roli jak samotné členství ve skupině, tak její následný konsensus. Členství ve skupině podle výzkumu akademiků zaručuje větší pravděpodobnost asociálního a soutěživého chování. Preference agresivnějšího soutěžení v rámci rozhodování ve skupině je pak dle autorů v lidech hluboce zakořeněna.

"Z výsledků rozsáhlého terénního experimentu provedeného na Slovensku a v Ugandě vyplývá, že rozhodování ve skupině s náhodně přiřazenými členy zvyšuje výskyt asociálního chování, které sice ničí výplatu všech zúčastněných, ale zároveň zlepšuje relativní postavení vlastní skupiny vůči ostatním. Tyto efekty jsou taženy především vlivem skupinového kontextu. Role diskuze ve skupině a společného rozhodování je relativně malá. Pozorované vzorce chování jsou velmi podobné na obou kontinentech," uvedli autoři v závěru paperu.

U grafů můžeme pozorovat, že nekooperativní chování je více pravděpodobné na Slovensku než v Ugandě. Tam naopak mají lidé větší tendenci jednat tak, aby znevýhodnili jedince mimo skupinu i za cenu své vlastní újmy. U obou zemí je jasně viditelné, že lidé, kteří nejsou členem žádné zájmové skupiny ani organizace, jednají méně antisociálně, což označuje nejnižší bílý sloupec. Zmíněná hypotéza tvrdící, že je lidem přirozené jednat ve skupině bezohledně, byla tedy výzkumem potvrzena.

Chlupáči na akciových trzích. Medvědí rodina se ještě rozroste

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.