Když se hovoří o skleníkových plynech, jakožto hlavní viník jejich eskalující produkce, v souvislosti s níž je lidstvo viněno z postupující klimatické změny, většinu lidí napadnou auta, elektrárny a tak podobně. A tyto asociace jsou skutečně správné. Co se týče sektorů, nejvyšší podíl na emisích oxidu uhličitého má globálně odvětví dopravy, které se na celkovém objemu podílí celými 29 procenty. Hned v závěsu je výroba elektřiny se svými 28 procenty, načež třetí místo s 22 procenty zaujímá průmysl.
Za těmito poměrně obecně vymezenými sektory, které ve svých statistikách používá Agentura pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA), se však skrývají o něco zajímavější čísla, jakož i věci, které za emisemi mnoho z nás příliš nevidí.
Paradox produktivity sílí. Internet nepřispívá k růstu, říkají data
Na jednu takovou se nedávno podívali vědci z francouzského think tanku jménem The Shift Project. A jedná se přitom o něco, co v internetovém věku používá téměř každý – digitální technologie. Ty sice na první pohled mohou působit poměrně čistě, nevině však v otázce dopadu lidstva na životní prostředí rozhodně nejsou. Ve skutečnosti jsou digitální technologie v současné době zodpovědné za 4 procenta globální produkce skleníkových plynů. Navíc vzhledem k jejich vzrůstající oblibě by se tento procentní podíl měl do roku 2025 vyšplhat na 8 procent, tedy na dvojnásobek.
To se odvíjí od toho, že energie se spotřebovává jednak na jejich výrobu a jednak při jejich využívání. V rámci prvně jmenované kategorie má podstatný podíl výroba počítačů, smartphonů a televizí. Co se týče spotřeby energie při užívání, tam jsou významné terminály, datová centra a sítě.
Vědecký tým vedený Maximem Efoui-Hessem, který své závěry prezentuje v rozsáhlé studii, však dále zjistil, že ani taková zdánlivě bezvýznamná věc, jako je sledování online videí, není z hlediska dopadu na planetu zcela zanedbatelná. Výzkumníci pod taktovkou The Shift Project zjistili, že tato nevinně vyhlížející zábava je zodpovědná za produkci 300 milionů tun oxidu uhličitého ročně. To přitom odpovídá celému procentu globálního objemu těchto emisí.
Když splaskne bublina. Ceny akcií budou brzy diktovat emise
Ekonomové z francouzského think tanku šli ještě dále, až se dostali až k zábavě, která až tak moc nevinná není. Zhruba třetinu online přenosů v globálním měřítku tvoří video-on-demand služby, jako je typicky Netflix. Další třetina je však zhlédnuta prostřednictvím pornografických stránek.
To přitom znamená nejen to, že odvětví online pornografie vypouští do ovzduší každoročně 100 milionů tun oxidu uhličitého, ale navíc, že porno škodí planetě více než existence celých národů a zemí. Tedy alespoň některých. Jak například hlásá titulek The Independent, online porno produkuje více emisí oxidu uhličitého než celá Belgie a také více než Bangladéš či Nigérie, dodává server New Scientist.
Nad dopady svého digitálního počínání by se však měli zamyslet nejen fanoušci internetového porna, ale i ostatní milovníci online videí. K tomu tak autoři nabádají všechny ty, kteří se večer chystají zasednout k online představení. Potenciál snížení nepříznivého dopadu technologií však vidí i ve změnách chování ze strany poskytovatelů, jako je například zrušení automatického přehrávání či nepřenášení videí ve vysokém rozlišení tam, kde to není zcela nutné.
