Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Naše hloupost aneb Jak (ne)kontrolujeme bankovní účty

„Ve zjednodušeném dilematu agenti versus hlupáci je zřejmě preferovanější pohled s agenty. Koneckonců je těžké dělat dobrou společenskou vědu vycházeje z předpokladu, že lidé jsou idioti,“ napsala Juliet B. Schor. I když autorka citátu je socioložka, poukázala tím na základní konflikt ekonomické vědy s realitou.

I standardní ekonomie totiž předpokládá, že lidé jsou logicky uvažující jedinci, kteří se snaží udělat vše pro to, aby se měli co nejlépe. Nicméně těmi, kdo se rozhodli dělat nikoli dokonalou vědu, ale především vědu vycházející z reality, jsou behaviorální ekonomové. Poznatky, které přinášejí po několik posledních desetiletí, ostatně ukazují, že ekonomie se nemůže spokojit jenom s racionálními agenty, ale musí do svých modelů, kterými se snaží popsat chování lidí, připustit také trochu hlupáků.

Další troškou do mlýna výzkumů, který podporuje tento pohled, je práce ekonomek Arny Olafsson a Michaely Pagel, jež se zabývá tím, jakým způsobem, a zejména jak často, lidé kontrolují své bankovní účty. Závěr je přitom opakem toho, co by předpovídal model s racionálními agenty, a spíše je v souladu s tím, že se někdy chováme jako ti zmiňovaní hlupáci.

Status quo bias aneb Proč lidé nechávají věci tak, jak jsou

A co tedy bylo zjištěno? Zásadním poznatkem je, že to, jestli lidé zkontrolují nebo nezkontrolují zůstatek na svém bankovním účtu, závisí zejména na tom, jak moc dobrý pohled si myslí, že je čeká. Avšak ačkoliv by bylo logické zhodnotit situaci zejména tehdy, pokud to na dobrý pohled nevypadá, lidé, světě div se, často dělají úplný opak; do svého internetového bankovnictví zabrousí zejména tehdy, pokud by tam na ně mělo čekat něco pěkného.

Tím může být typicky připsání výplaty. Olafson a Pagel zjistili, že ve „výplatním dni“ existovala u zkoumaného vzorku lidí o 62 % vyšší pravděpodobnost oproti „normálnímu dni“, že se přihlásí do svého bankovního účtu jednou, a o 94 % vyšší šance, že se přihlásí dvakrát nebo vícekrát, shrnuje server Market Watch.

 

Dále byl detekován pozitivní vztah mezi tím, kolik na účtu zbývá a jak často jej lidé kontrolují. Vazba však není lineární, ale zřetelně se láme kolem nuly; ukázalo se, že ti, kteří mají zůstatek záporný, jej kontrolují mnohem méně často než ti, kteří se pohybují v kladných číslech. V oblasti záporných zůstatků byla dokonce nalezena další zajímavá korelace; čím je záporný zůstatek vyšší, tím méně lidé svůj účet kontrolují. Jinými slovy, lidé s finančními problémy jako by se před svou finanční situací raději zavírali oči, a to tím více, čím je to s ní horší.

Data pro analýzu, která vychází z rozsáhlého vzorku islandských spotřebitelů (14 % populace), poskytla digitální bankovní aplikace Meniga, která sice nedokáže provádět transakce, ale je jakýmsi agregátorem všech účtů, který může mít jedinec v různých bankách, a umožňuje tedy získat kompletní informace o všech zůstatcích. Díky tomu nejsou výstupy studie zkreslené tím, že by braly v potaz například jen jeden z mnoha účtů spotřebitele. Závěry lze považovat za poměrně důvěryhodné i z toho důvodu, že Islanďané provádějí naprostou většinu svých transakcí elektronicky, uzavírá server Market Watch.

Pštrosí efekt. Proč investoři strkají hlavu do písku (a pštrosi ne)?

Newsletter