Středa byla zajímavá především z hlediska dění kolem dolaru. I přesto, že v dopoledních hodinách americká měna vůči té evropské ztrácela, později se situace obrátila. Hlavním motorem dolarových zisků bylo hned několik událostí, přičemž tou nejzásadnější bylo posunutí v otázce americké daňové reformy, o které by měl dnes hlasovat Senát Spojených států.
Začátek včerejšího obchodního dne patřil nejprve euru, které profitovalo především z náznaku lepší než očekávané německé inflace (která se nakonec potvrdila: CPI za listopad meziročně +1,8 %, oček. 1,7 %). Později však převážily fundamenty podporující dolar, který se tak krátce posunul na více než dvouměsíční maximum pohybující se kolem hranice 1,181 EURUSD. Aktuálně se americká měna obchoduje slabší na 1,186 dolaru za euro.
Klíčovým faktorem byly dopady úterního schválení daňové reformy rozpočtovým výborem amerického Senátu. I přesto, že nebyly zveřejněny žádné detaily schválené verze, jedná se o další krůček směrem k samotnému hlasování Senátu, které by se mělo odehrát dnes a ve kterém si republikáni mohou vzhledem ke svému počtu 52 křesel dovolit ztratit jen dva hlasy (za předpokladu, že demokraté a nezávislí budou hlasovat proti), aby dle pravidel mohla reforma projít.
K silnějšímu dolaru lehce přispěla i data jako například revize HDP USA za třetí kvartál. Ukázalo se, že americká ekonomika během 3Q 2017 rostla rychleji, a to oproti prvnímu odhadu na 3 % mezikvartálně o 3,3 %, což je nejvyšší číslo od roku 2014. Hlavní složkou růstu byly dle zprávy Ministerstva obchodu Spojených států amerických podnikové investice (+7,3 %) do zásob a vybavení, které tak vykompenzovaly umírněnější vývoj segmentu spotřeby (+2,3 %). Svou trochou pak rovněž přispěl i výsledek jádrového ukazatele výdajů na osobní spotřebu – Fed jej sleduje v rámci monitoringu inflace – který za třetí čtvrtletí skončil na +1,4 % q/q oproti očekávání na 1,3 %.
Z dalších událostí je nutné zmínit vystoupení šéfky Fedu Janet Yellenové před americkým Kongresem. Ta ve svém proslovu zdůraznila, že oživení americké ekonomiky pokračuje a je založeno na neustále se rozšiřujících se základech napříč všemi sektory. Dle centrální bankéřky by tak postupné upravování měnové politiky nemělo nikterak ohrozit vývoj ekonomiky ani trhu práce, kde bychom se mohli dočkat podpory růstu mezd i příjmů.
Jak výše zmíněná data, tak i komentář ze strany šéfky Fedu dohromady přispěly k nárůstu výnosů amerických státních dluhopisů, který tak ještě více podpořil zisky dolaru. Například desetiletý instrument krátce atakoval hodnotu 2,395 %
Béžová kniha Fedu naznačila silnější inflační tlaky. Důvod k vyšším sazbám?
Ve večerních hodinách pak byla zveřejněna Béžová kniha Fedu, která opět poukázala na pokračující mírný růst americké ekonomiky. O něco zajímavější bylo zmíněné pozorování nárůstu inflačních tlaků, a to například v segmentu dopravy, výrobních nákladů a stavebnictví. Podmínky na trhu práce zůstávají dle dokumentu utažené, přičemž mzdy rostou stále jen mírně.
Celkově Béžová kniha vyzněla poměrně pozitivně, a to především vzhledem k pozorovaným inflačním tlakům. Ty tak můžeme považovat za fundament, který by měl přispět k dalšímu zvyšování úrokových sazeb Fedu. Všeobecná očekávání pracují s tím, že centrální banka provede další úrokový hike v prosinci. Jednat by se mělo o posun o 25 bb, tedy do pásma 1,25-1,5 procent – dle agentury Bloomberg se tak stane s 95,9% pravděpodobností.
Co se týče vývoje kurzu koruny, ve středu jsme nejprve pozorovali umazání části úterních ztrát až k hodnotě 25,46 za euro. Následně však došlo k posunu na slabší hodnoty, a to až krátce k 25,49 EURCZK. Byť má koruna za sebou vidinu možného dalšího zvyšení sazeb ČNB, vzhledem k dosavadní absenci klíčových dat postrádá jakoukoliv „rozbušku“ vedoucí k výraznějším pohybům. Tato situace se ale pravděpodobně změní již zítra, kdy bude zveřejněna revize HDP za třetí čtvrtletí společně s detailní strukturou všech složek.
Zaměříme-li se na dnešní kalendář, doma zveřejnění ministerstvo financí podíl státních korunových dluhopisů držených zahraničními subjekty ke konci října. V případě eurozóny bude klíčové sledovat jednak německou míru nezaměstnanosti, stejně tak i evropskou inflaci měřenou indexem cen spotřebitelů. Ve Spojených státech bude pozornost směřovat k vývoji kolem daňové reformy, tedy k jednání v Senátu, případně pak i k meziměsíční a meziroční změně indexu výdajů na osobní spotřebu za říjen.
