Měny regionu střední a východní Evropy vykazují v rámci skupiny EMEA za poslední měsíc nejvyšší zisky vůči euru. Prvenství patří polskému zlotému, druhá příčka maďarskému forintu, třetí pak české koruně. Rozšíříme-li časový rámec na poslední tři měsíce, česká měna zpevnila vůči evropské vůbec nejvíc. Veze se tak na pozitivní vlně, u níž však není vůbec jisté, jak dlouho (ne)vydrží.
Zisky domácí měny lze přisoudit výstupu z posledního zasedání ČNB, kde i přes spekulaci části trhů ohledně možnosti snížení sazeb zaznělo, že rozhodování probíhá mezi stabilitou úroků a jejich zvýšením. Následně přispělo zlepšení nálady kolem americko-čínských obchodních vztahů a brexitu. Na pozadí všeho pak stojí trvající úrokový diferenciál mezi českým a zejména evropským tržním prostředím a samotné naladění centrální banky, které ve srovnání se zbytkem regionu vyznívá více v jestřábím duchu.
I přes pozitivní náladu z posledních týdnů nad korunou stále visí rizika potenciálního oslabení. V podstatě od doby ukončení kurzového závazku ČNB vidíme, že na české měně „sedí“ velké množství zahraničního kapitálu. Ze spekulantů se sice postupně stali střednědobí až dlouhodobí investoři, pokud by se však rozhodli vybrat zisky, kurz koruny by oslabil. Podobně by zapůsobilo i výrazné zhoršení globální tržní nálady spojené s odlivem prostředků z rizikových aktiv, kam v FX světě CZK spadá, směrem k bezpečným přístavům.
Takové zhoršení nálady, které by nedokázal vykompenzovat ani zmiňovaný úrokový diferenciál, můžeme aktuálně ztotožnit s eskalací obchodních sporů. Jednat by se mohlo o napětí mezi USA a Čínou, ke kterému v tomto týdnu přispěla informace agentury Bloomberg o tom, že představitelé tábora rudého draka příliš nevěří v dosažení komplexní a dlouhodobé obchodní dohody, a to i přes prozatím jen ústní domluvu na tzv. „fázi jedna“. Zapomínat nesmíme ani na případný celní spor mezi USA a EU, kde by hlavním tématem byla cla na evropské automobily a komponenty. Načasování této otázky bylo posunuto v květnu o šest měsíců, což odpovídá aktuálnímu měsíci. I přesto, že pro amerického prezidenta představuje spor s Čínou lepší příležitost pro získání politických bodů, nečekáme, že by téma „EU“ nevyužil.
V neposlední řadě je stále ve hře možnost tvrdého brexitu, tomu však bude předcházet prvotní nejistota spojená s britskými předčasnými volbami. Stejně působí i hrozba propadu německé ekonomiky do technické recese, byť se zdá, že tomu se náš hlavní obchodí partner jen těsně vyhne, minimálně za třetí čtvrtletí.
Zahraniční rizika tak představují nejsilnější faktor potenciálního vlivu na kurz české měny. Najdou se ale i domácí, a to ve formě reprezentující absenci budoucí poptávky po korunách. Tu je možné ztotožnit se stále vysokou úrovní zajištění českých exportérů, případně s podnikatelským zájmem o eurové úvěry. Zapomínat nesmíme ani na tzv. efekt konce roku, kdy banky odvádí příspěvky do Rezolučního fondu. S tím je spjato snižování sazeb u korunových úložek (obvykle až do záporu), aby tak korunová depozita byla co nejnižší, a tedy i samotné odvody. Tento scénář nutí subjekty k přesunu z korun do jiných nekorunových aktiv, s čímž je spjato následné, krátkodobé, oslabení kurzu domácí měny na přelomu roku. Faktem je, že se v průběhu let kurzový dopad efektu konce roku více rozprostřel v čase, tudíž nečekáme tak výrazné pohyby v řádu několika dní, jako tomu bylo například na přelomu let 2017 a 2018.
V nejbližší době bude kurz koruny ovlivňován zejména zahraničním děním, ať už půjde o geopolitiku či například o dnešní čísla z amerického trhu práce a jejich potenciální vliv na tržní prognózu sazeb (vsadili bychom si pouze na limitovaný dopad). Do vývoje by mohla promluvit i domácí data jako například průmysl či maloobchod (oboje zveřejněné v příštím týdnu), opět bychom si tipli jen na omezenější dopady. Hlavní slovo bude mít čtvrteční zasedání ČNB. Na něm očekáváme trvající debatu mezi zvýšením sazeb a jejich stabilitou, přičemž, soudě dle posledních komentářů členů bankovní rady, se většina vysloví k zachování 2T repo sazby na aktuálních 2 %. Vedle toho bude zveřejněna aktualizovaná prognóza a s ní spjatý doprovodný komentář. Ve spojitosti s tím se nám chce více vsadit na možné oslabení koruny navázané na zklamání části trhu, která viděla alespoň nějakou pravděpodobnost možného zvýšení úroků.
Celkově ve zbytku roku považujeme rizika kurzu koruny za nakloněná směrem k oslabení – s důrazem na vnější prostředí. Pohledem technické analýzy se domácí měna aktuálně obchoduje v okolí supportu těsně pod hranicí 25,50 za euro. Pokud by došlo na zhmotnění výše zmiňovaných rizik, silnou rezistencí by byla úroveň 25,92 za euro. Závěrem je potřeba říci, že případná síla výprodeje korun by byla podpořena nejen nízkou likviditou, ale i nízkou historickou i implikovanou volatilitou.
Předpověď pro dnešní den
Aktuálně se koruna v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,52 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,46 až 25,55 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 22,76 až 22,94 USDCZK.*
Aktuálně se dolar vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1159 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 97,24 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1127 do 1,1201 EURUSD.*
*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
